AstraZeneca nenalezla spojitost mezi vakcínou a sraženinami krve. Firma zkoumala data o 17 milionech osob |
„Ačkoliv neúnavně pracujeme na zrychlení dodávek, AstraZeneca musí s politováním oznámit zkrácení plánovaných dodávek vakcín proti covidu-19 do Evropské unie,“ uvedla farmaceutická společnost a naznačila tak, že se jí nepodařilo navýšit výrobní kapacity, aby byla schopna uspokojit evropskou poptávku, což slibovala ještě v lednu.
Paradoxní na tom je, že kromě Spojeného království, kde britsko-švédská společnost sídlí, AstraZeneca značnou část své produkce vyrábí na území Evropské unie – mimo jiné v nizozemském Leidenu, belgickém Groot-Bijgaarden a italské Anagni. Zároveň má značné zkušenosti s mezinárodní distribucí.
Právě tento fakt stál podle analýzy deníku Financial Times za rozhodnutím některých evropských států – mezi jinými Rakouska a České republiky – upřednostnit její objednání před americkým přípravkem Pfizer. Tyto země jsou však nyní postižené nejvíce.
Záhadné krevní sraženiny
Jiné státy mezitím s dalšími objednávkami vakcíny nespěchají. V neděli její používání doporučili zastavit experti v Irsku. Přiměly je k tomu sobotní zprávy z Norska o několika závažných případech krevních sraženin u lidí, jimž byl přípravek nedávno aplikován. Podle norského listu Aftenposten jsou všichni postižení poměrně mladí a není známo, že by trpěli nějakou vážnou chorobou. Jedná se o zdravotníky i zdravotnice z různých nemocnic. Zůstávají nadále ve vážném stavu.
Z podobných důvodů pozastavili minulý týden používání AstraZeneky například také v Dánsku a na Islandu. Na záhadný případ úmrtí zdravotní sestry kvůli krevním sraženinám upozornili nedávno rovněž v Rakousku. K incidentu došlo v nemocnici ve Zwettlu nedaleko českých hranic.
Evropská léková agentura (EMA) i navzdory tomu nadále tvrdí, že za případy krevních sraženin pravděpodobně nestojí očkování. S podáváním vakcíny od společnosti AstraZeneca se podle ní může pokračovat. Samotná společnost včera oznámila, že zhodnotila údaje o 17 milionech osob z Evropské unie a Británie naočkovaných její vakcínou proti covidu-19 a nenašla žádné důkazy o spojitosti mezi očkovací látkou a zvýšeným rizikem tvorby krevních sraženin.
  |
V Irsku, kde doporučení expertů dosud není závazné, byli AstraZenekou zatím očkováni především zdravotníci. Z 570 tisíc dávek bylo asi 20 procent od britsko-švédského výrobce. Žádné incidenty dosud Irové nehlásili.
Nejnovější obavy o bezpečnost AstraZeneky přichází poté, co se již delší dobu vedou spekulace o její účinnosti pro nejstarší populaci. Podle jedné studie totiž její efektivita pro seniory nad 65 let má být mizivých osm procent. Z toho důvodu ji například v Německu pro tuto věkovou skupinu vůbec nedoporučují.
Zásoby za Atlantikem
Na své schválení dosud vakcína AstraZeneca čeká ve Spojených státech. Právě tam se však paradoxně nashromáždily miliony dávek, které nyní nemohou být ani použity, ani vyvezeny do zahraničí kvůli zákazu exportu strategických surovin.
Americká administrativa Joea Bidena odmítla výslovný požadavek šéfky Evropské komise, aby byla „přebytečná“ AstraZeneca poslána strádajícím státům EU. Podle deníku The New York Times se tak stalo i přesto, že Washington své zásoby britsko-švédského přípravku nejspíš vůbec neupotřebí.
