„Hlavy států a vlád NATO diskutovaly o konfliktu na východě Ukrajiny, kde Ukrajinci již více než čtyři roky brání svou zemi před agresivními akcemi Ruska,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve svém prohlášení. „NATO a Ukrajina opětovně vyzývají Rusko, aby zvrátilo nezákonnou a nelegitimní anexi Krymského poloostrova, kterou neuznávají a nemají v plánu ji uznat ani v budoucnosti,“ dodal.
Spojenci podle Stoltenberga očekávají, že Ukrajina zlepší boj s korupcí a respektování lidských práv. „Úspěch ukrajinských reforem bude klíčový pro položení základů prosperující a mírumilovné Ukrajiny pevně ukotvené mezi evropskými demokraciemi,“ dodal šéf aliance.
Ministerstvo vnitra Ruské federace již včera reagovalo na prohlášení ze summitu na svém Twitteru. NATO nazývá „zbytečnou vojenskou organizací“ a tvrdí, že „se raději bude dívat na fotbal“, zatímco je NATO bude obviňovat z provokací na ukrajinském území.
Místopředseda výboru pro obranu Jurij Švitkin naopak tvrdí, že je znepokojený zvyšováním rozpočtu NATO a tím, že soustřeďuje svůj vliv u ruských hranic, uvádí server Ria novosti.
„USA a aliance vedou nepřátelskou politiku vůči naší zemi. Co se týče návrhu Trumpa o zvýšení rozpočtu na obranu a reakce ostatních států, jasně se rýsuje konflikt. Trump v tomto případě jedná jako podnikatel a aliance se snaží udržet svůj ekonomický stav ve světle vznikající situace,“ řekl Švitkin.
Putin není nepřítel, ale nesmí být hrozbou pro Evropu. Proto máme NATO, myslí si Trump |
Podle politika Rusko se nebude zapojovat do „války ozbrojení“, ale určitě hodlá učinit potřebná preventivní opatření, aby se ubránili v případě možného útoku ze strany nepřítele.
Ředitel výboru pro mezinárodní vztahy Konstantin Kosačev ve středu na svém Facebooku uvedl, že NATO je zastaralá organizace, která existuje jen díky existenci a vymýšlení si „vnějších nepřátel“.
„Trump ve skutečnosti obchoduje s bezpečností jako se zbožím a jeho ultimatum má vliv. Zbývá nám jenom soucítit s Evropany, kteří se nevčas pohádali s Ruskem, a proto přišli o důležité pozice ve sporu s Washingtonem,“ napsal.
NATO v reakci na ruskou anexi Krymu a rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny na jaře 2014 rozmístilo v Pobaltí, Polsku, Bulharsku a Rumunsku své pozemní jednotky. Na začátku června hlavy devíti států střední a východní Evropy ve Varšavě vybídly Severoatlantickou alianci, aby - po pozemních silách - posílila své „východní křídlo“ také o letecké a námořní jednotky.