„Nová pandemie šíří strach a nejistotu skrze náš národ a nevyhýbá se nikomu,“ napsala americkým zákonodárcům Společnost pro léčbu závislostí. „Naši poskytovatelé psychologické a adiktologické pomoci začínají pociťovat nával nových pacientů.“
Seznamte se, Sacklerovi. Léky miliardářů spustily epidemii, která zabíjí více lidí než zbraně |
Spojené státy se již několik desetiletí potýkají s epidemií závislosti na lécích proti bolesti známých jako opioidy. Jen za poslední týden přišlo podle deníku The Washington Post o práci kolem tří milionů lidí, což se podle psychologů podepíše na jejich mentálním stavu. Celkově je za osm týdnů pandemie v USA již třicet šest milionů nezaměstnaných (země má 330 milionů obyvatel).
Odborníci již teď varují, že pandemie nemoci covid-19 bude mít velký dopad na duševní zdraví Američanů a varují před zneužíváním a závislostí na drogách, lécích a alkoholu. Samotná nemoc si zatím vyžádala kolem 87 tisíc životů.
Poslední vědecká zpráva nadace Well Being Fund však odhaduje, že podobný počet Američanů (až 75 tisíc) zemře kvůli následnému psychologickému tlaku, který budou řešit pomocí omamných látek.
„Psychické úzkosti jsou jedním z hlavních důvodů, proč lidé začnou brát drogy a tlumící léky. Je pro mě velmi složité vymyslet více stresové prostředí, než je současná pandemie,“ popsal ve svém článku pro server Harvard Health lékař Peter Grinspoon.
Většina léčeben navíc musela kvůli koronavirové pandemii přerušit svůj provoz a provozovatelé tak nechtěně nechali na holičkách až půl milionu Američanů, kteří v současnosti potřebují lékařský dohled.
Pandemie zhoršila epidemii
„Přišel moment, kdy by politici měli podpořit tyto programy, aby se Američané mohli dostat z dramatických životních situací,“ uvedl pro The Washington Post Jason Kletter, předseda společnosti BayMark Health Services, která je druhým největším poskytovatelem léčby závislosti na opioidech. „Nadužívání opioidů je velice úzce spojeno s pocity izolace a beznaděje. Již teď máme důkazy, že pandemie covid-19 zhoršila epidemii zneužívání opioidů.“
Ačkoliv se se závislostí na lécích potýkaly Spojené státy po většinu 20. století, kritických rozměrů dosáhla opioidová epidemie až po roce 1996. Tehdy se totiž rozšířil lék zvaný OxyContin, k čemuž ve velkém přispěli američtí lékaři. Například newyorský doktor Barry Schulz svým pacientům nařizoval, aby denně brali 60 pilulek silně návykového léku.
Podle posledních dat Centra pro kontrolu a prevenci nemocí zemře denně na území USA kolem 130 lidí na předávkování opioidy, což je dokonce více než počet úmrtí způsobených střelnými zbraněmi (108 lidí denně).
V posledních letech ale svítá na lepší časy – farmaceutické firmy (Purdue Pharma, Johnson&Johnson) musí platit velká odškodnění a zdá se, že působí lépe i prevence. Kongres navíc v roce 2018 pomohl léčebnám novým zákonem a uvolnil na boj se zneužíváním léků a závislostmi 425 milionů dolarů.
Podle kritiků jde však v porovnání se 175 miliardami na boj s nemocí covid-19 jen o mizivou sumu.
Kliniky peníze nedostanou
Šest klinik z deseti navíc již teď nemá podle deníku The Washington Post dostatek financí a jejich provozovatelé se obávají, že nezvládnou nadcházející drtivý nával nových pacientů. Federální úřady jim však zřejmě nepomohou.
Podle deníku poskytovatelé léčby závislostí nedostanou z celkového balíku 50 miliard dolarů určených na pomoc s koronavirovou pandemií nic. Rozdělení peněz jednotlivým zdravotnickým institucím totiž vláda založila na tom, kolik kliniky v rámci zdravotního systému Medicare dostaly loni. Problémem však je, že léčebny ještě loni neměly právo žádat o finanční pomoc ze systému. A protože neměly žádnou pomoc loni, nedostanou ji ani letos.
