Firma Johnson & Johnson „úmyslně zmenšovala nebezpečí a přeceňovala výhody opiátů,“ uvedl v pondělí oklahomský soud v prvním případu proti výrobcům léků. V USA mezitím čekají na rozhodnutí soudů další tisíce podobných případů. Za podíl na opiátové krizi má tak společnost zaplatit přepočtu 13,2 miliardy korun. Přesto je to řádově méně, než státní zástupci požadovali.
Seznamte se, Sacklerovi. Léky miliardářů spustily epidemii, která zabíjí více lidí než zbraně |
Za 20 let škod, které farmaceutická firma způsobila v Oklahomě, žádali prokurátoři 17 miliard dolarů (394 miliard korun). Šlo by o odškodnění, pokrytí soudních výloh a především o zaplacení všech výloh za léčbu závislostí, které „opiátová epidemie“ přinesla.
Soudce Thad Balkman ve svém rozhodnutí uvedl, že Johnson & Johnson propagovala „lživou, zavádějící a nebezpečnou kampaň“, která „způsobila exponenciální nárůst závislostí, předávkování a úmrtí“. Připomněl, že koncern, který v českém prostředí většina lidí zná jako výrobce drogistických potřeb pro děti, nese zodpovědnost i za nárůst výskytu závislosti na opiátech u novorozenců.
Soudce Thad Balkman bude rozhodovat o sporu Oklahoma v. Johnson & Johnson.
Podle soudních dokumentů firma Johnson & Johnson díky kontraktům s pěstiteli máku v Tasmánii zprostředkovávala 60 procent veškerých ingrediencí pro výrobu léků. Podíl na „nejhorší lidmi vytvořené zdravotní krizi v historii země“ však nenese sama. Sice vyráběla vlastní léky skrze podnik Janssen Pharmaceuticals, ale značnou část viny nesou i další společnosti – jmenovitě Purdue Pharma rodiny Sacklerových a izraelská Teva Pharmaceutical.
  |
Přestože tyto firmy od 90. let nutily lékaře, aby předepisovali v masivním měřítku léky proti bolesti za pomoci lží, že jejich opioidy jsou „bezpečné a efektivní pro každodenní bolest“ a vytvářely iluzi, že jejich léky nejsou návykové, neskončily před soudem. Letos v květnu totiž na rozdíl od Johnson & Johnson přistoupily na mimosoudní vyrovnání. Purdue Pharma zaplatila 270 milionů dolarů (6,2 miliardy korun) a Teva Pharmaceutical 85 milionů dolarů (1,9 miliardy korun).
Za krizi miliarda dolarů
„Byli bychom rádi, kdybychom od soudu mohli odejít se ziskem 17 miliard dolarů, ale byli jsme schopni dát dohromady alespoň miliardu,“ uvedl pro média oklahomský státní zástupce Mike Hunter s odkazem na všechny mimosoudní vyrovnání i rozsudky.
Oklahomský ministr Mike Hunter u soudu s firmou Johnson & Johnson.
Zda tyto finanční protředky stát Oklahoma opravdu získá, zatím není jasné. Johnson & Johnson se totiž plánuje odvolat. Argumentace společnosti je jasná: její léky se dostaly pouze k jednomu procentu Oklahomanů a tak nemůže být označována za „klíčového viníka“.
„Janssen Pharmaceuticals nezpůsobil opiátovou krizi v Oklahomě. Ani fakta, ani zákony nesouzní s tímto výsledkem,“ řekl v pondělí výkonný viceprezident Johnson & Johnson. „Uznáváme, že opiátová krize je velice komplexní problém veřejného zdraví a máme soucit se všemi, kterých se dotýká,“ dodal.
Ničí životy, vydělávají miliardy. Za opiátovou epidemií v USA stojí farmaceutické firmy |
Podobné soudy čekají i státy Ohio a Kentucky, kde již bude rozhodovat porota. Opiátová krize totiž dosáhla v USA masivních rozměrů. Podle posledních dat Centra pro kontrolu nemocí zemře denně na území USA kolem 130 lidí na předávkování opiáty, což je dokonce více než počet úmrtí způsobených střelnými zbraněmi (108 lidí denně).
Předávkování běžně předepsanými drogami v letech 1999 až 2017 mělo na 400 tisíc obětí, tedy více, než syntetické opiáty a heroin. V roce 2017 pak v zemřelo na předávkování 70 200 lidí a v 68 procentech byly přítomny léky na předpis.
Oklahoma přitom trpěla téměř nejvíce. Podle státního zástupce Mikea Huntera bylo mezi lety 2015 až 2018 vydáno na území státu 18 milionů předpisů na opiáty. Populace přitom čítá pouhých 3,9 milionu obyvatel. Od roku 2000 zemřelo na šest tisíc Oklahomanů na předávkování opiáty a tisíce dalších trpí závislostí.
