Blokáda ze strany Izraaele i Egypta a tři války mezi Hamásem a židovským státem naprosto zničily místní ekonomiku, nezaměstnanost v Pásmu Gazy se pohybuje kolem 50 procent. Nyní se objevily nové příležitosti, zároveň se ale ukázalo, jak nízké tam zaměstnanci mají platy. Někteří vydělávají v přepočtu jen osm dolarů na den (asi 200 korun).
Egypt napodobí Izrael. Na hranicích s Pásmem Gazy vybuduje zeď, spolupracuje s hnutím Hamás |
Pásmo Gazy dosud nezaznamenalo žádné rozsáhlé šíření koronaviru, oblasti hlásí jen 17 infikovaných. Všechno jsou to lidé, kteří se vrátili ze zahraničí. Mnoho místních se však obává, co by nebezpečná nákaza udělala v chudé oblasti, kde žijí dva miliony lidí a jejíž zdravotní systém po letech konfliktů a válek příliš nefunguje. Zatím ale místní úřady nepřistoupily k žádným opatřením a podniky i obchody v Pásmu Gazy zůstávají otevřené.
Jak uvedl Rizk Madhún, majitel místní textilní společnosti Bahá, za poslední tři týdny vyrobili přes milion roušek a „všechny směřovaly na izraelský trh“. Továrny v Gaze nemají žádné dokonalé vybavení, ale jak Madhún říká, místní lidé umí skvěle šít. „V ručních pracích jsou vynikající, lepší než lidé v Číně nebo v Turecku,“ dodal.
Jiná z továren, Unipal 2000, dokáže zaměstnat až 800 lidí během dvou směn, takže je schopna vyrábět ochranné prostředky 24 hodin denně. Oba dva podniky dovážejí látky a další materiál od zákazníků z Izraele a pak vyrábějí zejména roušky, rukavice a ochranné obleky. Unipal 2000 dokáže vyrobit asi 150.000 ochranných prostředků denně.
Na dotaz ohledně obchodování s izraelskými zákazníky majitelé obou společností agentuře AP řekli, že se nechtějí bavit o politice. Jde podle nich o záležitost obchodu a rovněž o jejich „humanitární povinnost“. Jak dodali, jejich ochranné prostředky směřují do celého světa.
