25. dubna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Trestají ‚bezvěrce’. Nevěsty Islámského státu obnovují chalífát v uprchlických táborech

(ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy (ilustrační snímek) | foto: Eva Munková, Česká pozice

DAMAŠEK/PRAHA Uprchlický tábor al-Hol v severovýchodní Sýrii se začíná měnit. S pádem Islámského státu (IS) se totiž mezi obyvatele dostávají stále častěji ženy, které sloužily chalífátu a jsou mu stále věrné, přestože přišly o své muže v boji. A v prostorách tábora se tyto nevěsty IS začínají mstít těm, kteří Islámský stát v jejich očích zradili.

„V posledním incidentu jedna žena ohrožovala nožem muže, který měl na tričku anglický nápis,“ uvedl Mahummad Gadou, správce syrského tábora al-Hol. Podle něj jsou napadení „bezvěrců“ ženami přicházejících od Islámského státu prakticky na denním pořádku. 

V táboře se podle zpráv deníku The Washington Post utvořila skupina, která nejenže vyžaduje drastické dodržování islamistických tradic jako v chalífátu, ale vyvolává i konflikty s kurdskými jednotkami, které se starají o správu tábora.

„Praví věřící“, jak jsou skupiny žen nazývány, často ohrožují noži ty, které považují za bezvěrné, plivou na ně, hází kameny či dokonce zapalují jejich stany. Bezpečnostní služby pro média uvedly, že věrní Islámského státu dokonce mají v rámci táborů své informační buňky, které systematicky trestají přeběhlíky.

„Všechno se otočilo o 180 stupňů, když k nám začali přicházet lidé z Baghúzu,“ popsal Kurd Gadou. „Do té doby si ženy nezakrývaly tváře, teď už neuvidíte dívku starší osmi let bez burky.“ 

„Věříme, že se Islámský stát vrátí,“ řekla reportérce deníku The Washington Post dvaadvacetiletá Iráčanka Um Aishaová. „Měli jsme pod ním právo šária, tady je jen korupce,“ stěžuje si zpod burky, která ji halí od hlavy k patě. Stejně jako tisíce dalších stoupenců IS věří, že ačkoliv byl chalífát vojensky pokořen, jeho ideologie přetrvá.

„Tady si třeba lidi nosí na sobě, co chtějí“

„V Islámském státě nám říkali, co je správné a co špatné. To bylo rozhodně lepší. Tady si třeba lidi nosí na sobě, co chtějí,“ míní mladá žena. Podobně jako ona se do uprchlických táborů dostaly tisíce lidí poté, co syrské a kurdské jednotky porazily Islámský stát v jeho poslední baště Baghúzu. V táboře al-Hol se tak populace navýšila z devíti tisíc na 73 tisíc prakticky za tři měsíce. A atmosféra se radikálně změnila.

Podle kurdských jednotek i syrských vojenských složek stojí v čele těchto buněk především ženy z Egypta, Maroka a Tuniska, tedy zemí, odkud v posledních letech pochází značná část bojovníků Islámského státu. A uprchlíci se jich bojí. 

„Tlak se zvyšuje a všichni lidé začínají být agresivnější,“ vysvětlil Gadou. Ženy napadají zdravotnický personál i dobrovolníky a říkají jim „bezvěrci“. Na jednoho z cizinců dokonce prý ženy hodily exkrement z latríny. K napadení pak používají třeba konzervy od tuňáka, které jsou dost ostré, aby rozřízly stan.

„Máme tu teď dva druhy extremistů. První jsou ti, kteří raději zemřou, než aby za námi přišli pro pomoc,“ řekla Dilovan, jedna ze správkyň tábora. „Druzí se smířili s realitou, ale kdyby dostali příležitost se proti nám obrátit, nebudou váhat ani vteřinu.“

IS je stále v Sýrii přítomný

Arabsko-kurdská koalice porazila Islámský stát v Baghúzu 23. března, což pozorovatelé označují za rozhodující územní ztrátu IS v Sýrii. V sousedním Iráku skupina přišla o svá území v prosinci 2017.

Oddíly IS v Sýrii ale stále působí. Část bojů, v nichž nyní padlo na straně syrské armády 35 lidí, se odehrála v poušti na východě provincie Homs. IS se k útokům na syrské síly přihlásil na své propagandistické stránce Amak. Boje trvaly od čtvrtka do páteční noci a IS v nich přišel o šest lidí.

Terčem útoku radikálů se stali i syrští vojáci a jejich spojenci, kteří se nacházeli na kontrolních stanovištích západně od města Aleppo. Při útoku zahynulo 13 provládních bojovníků, uvedla organizace SOHR.

Krize v Sýrii začala v březnu 2011 demonstracemi proti vládě prezidenta Bašára Asada. Násilné potlačení protestů vedlo k ozbrojenému povstání, které přerostlo v občanskou válku. Chaosu využili radikální islamisté, aby ovládli část Sýrie i sousedního Iráku. Boje v Sýrii si podle odhadů vyžádaly přes 370 tisíc mrtvých a dalších několik milionů osob bylo nuceno opustit své domovy. Do bojů na straně prezidenta Asada vstoupilo v roce 2015 Rusko, které tak do značné míry ovlivnilo poměr sil ve prospěch vládního režimu.

Martin Hampejs

Autor

Martin HampejsMartin.Hampejs@lidovky.czČlánky