Mluvčí vlády v Teheránu k tomu uvedl, že nová úroveň obohacování bude taková, „jakou potřebujeme“.
Sankce bolestivě zasáhly Írán. Lidé si nemohou dovolit téměř nic z dovozu, tvrdí expert |
V neděli vypršelo 60denní ultimátum, které dal Írán zbývajícím signatářům smlouvy (Británii, Francii, Německu, Rusku a Číně) na to, aby mu pomohli v době amerických sankcí. V neděli varoval, že pokud jej ani nadále nepodpoří, bude vždy po 60 dnech odstupovat od dalších závazků obsažených v dohodě. Podle Arákčího jsou „dveře k diplomatickým jednáním stále otevřené, ale jsou potřeba nové iniciativy“. Spojeným státům vzkázal, že pokud budou všechny sankce vůči Teheránu zrušeny, může s ním Washington začít jednat o íránském jaderném programu.
„Írán porušil podmínky smlouvy,“ uvedl mluvčí britského ministerstva zahraničí. „Británie se nadále smlouvy drží a Írán musí okamžitě zastavit a vzít zpět všechny aktivity, které jsou v rozporu s jeho závazky,“ dodal. Ve stejném duchu se vyjádřilo i ministerstvo zahraničí v Berlíně. Obě země jsou v kontaktu se stávajícími signatáři mezinárodní dohody o íránském jaderném programu.
Írán se letos rozhodl začít jadernou dohodu vypovídat, protože od ní loni jednostranně odstoupily Spojené státy. Washington pak obnovil protiíránské sankce, které poškozují íránskou ekonomiku, neboť USA pod hrozbou druhotných sankcí přinutily ostatní země nekupovat íránskou ropu.
  |
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo na Twitteru uvedl, že rozhodnutí Íránu povede k další izolaci a sankcím. Národy by se podle něj měly vrátit ke staré politice zakazující obohacování v rámci íránského jaderného programu. „Íránský režim vyzbrojený jadernými zbraněmi by představoval ještě větší nebezpečí pro svět,“ napsal.
Šance na záchranu mezinárodní smlouvy z roku 2015 jsou stále mizivější, protože evropským zemím se zatím nepodařilo najít efektivní cestu, jak se vyhnout americkým sankcím, napsala agentura AP.
Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf uvedl, že všechny kroky, kterými jeho země odstoupila od čtyři roky staré dohody, je možné vzít zpět. Stalo by se tak ovšem za podmínky, že její evropští signatáři splní své závazky. Teherán podle něho čelí „ekonomickému terorismu“ ze strany Spojených států.
Před uzavřením dohody z roku 2015 Írán využíval uran obohacený na 20 procent ve výzkumném reaktoru v Teheránu a uran obohacený na pět procent v jaderné elektrárně v Búšehru na jihu země. Uran používaný v atomových zbraních je obohacený na 90 procent a více. Právě ze snahy vyrobit jadernou zbraň zejména Spojené státy Írán dlouhodobě podezřívají, ten to ale popírá.
Erdogan chce být prostředníkem v jednání mezi USA a Íránem, cílem je utlumit napětí okolo jádra |
„V současnosti nepotřebujeme obohacovat uran pro reaktor v Teheránu, budeme obohacovat uran na úroveň, jaká je potřebná v búšehrském reaktoru,“ uvedl mluvčí íránské organizace pro jadernou energii Behrúz Kamálvandí.
V pondělí íránská agentura Fars oznámila, že Írán překročil 300kilogramový limit zásob nízko obohaceného uranu, který stanovila mezinárodní dohoda z roku 2015.
Írán přestává dohodu plnit v době krize íránsko-amerických vztahů. Tu v poslední době vyostřily útoky na tankery blízko Hormuzského průlivu a také sestřelení amerického bezpilotního letounu, k čemuž se přihlásily íránské revoluční gardy.
Ve snaze snížit napětí kolem Íránu francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotu večer oznámil, že se s íránským prezidentem Hasanem Rúháním dohodli na tom, že do 15. července budou hledat podmínky, za jakých by jednání o íránském jaderném programu mohla být obnovena.
Nebezpečný krok
Oznámení Teheránu označil izraelský premiér Benjamin Netanjahu ze velmi nebezpečný krok. Šéf izraelské vlády vyzval Německo, Británii a Francii, aby na Írán uvalily sankce. Podle Netanjahua jde Teheránu jedině o to, aby získal jaderné bomby.
Agentura AP připomíná, že Netanjahu patří mezi největší kritiky dohody. Izrael považuje Írán kvůli jeho jadernému programu a častým výhrůžkám za svého nejnebezpečnějšího nepřítele.
„Bereme na vědomí oznámení ohledně míry obohacování uranu,“ řekl mluvčí Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Její inspektoři budou vedení informovat, jakmile ověří informaci o silnějším obohacování uranu, dodal.
„Sdělení Íránu, že začal s obohacováním uranu nad limit 3,67 procenta (povolený smlouvou), nás mimořádně znepokojilo,“ uvedla podle agentury DPA mluvčí šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové. EU vyzvala Írán, aby upustil od všech aktivit, které jsou v rozporu se čtyři roky starou mezinárodní smlouvou.
Rozhodnutí Íránu obohacovat uran nad limit povolený ve smlouvě z roku 2015 odsoudil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Tento krok podle něj znamená porušení dohody, napsala agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného činitele z Macronova okolí.
Šéf Elysejského paláce trvá na tom, že do 15. července bude s íránskými představiteli hledat podmínky, za jakých by jednání o íránském jaderném programu mohla být obnovena.
