„Snížení hluku v takovém měřítku zažíváme pouze po krátkou dobu kolem Vánoc,“ uvedl pro magazín Nature Thomas Lecocq z bruselské Belgické královské observatoře, jejíž vědci si události všimli jako první.
Šéf WHO varoval před používáním neověřených léků proti koronaviru |
Lecocq vysvětlil, že pohyb lidí, automobilů a průmyslových strojů, vytváří v zemské kůře vibrace, které sice nejsou jednotlivě příliš výrazné, ale společně vytvářejí „hluk v pozadí“, jenž následně ruší signály zachycované seismologickými detektory.
„Získáváme signály bez ruchu, a to nám umožňuje vymáčknout o trochu více z událostí, jako jsou zemětřesení,“ uvedl pro magazín Nature seismolog Andy Frassetto působící na Výzkumném institutu seismologie v americkém Washington D.C. Pokud bude uzavření měst pokračovat, budou podle něj vědci schopni mnohem lépe detekovat následky otřesů v zemské kůře po zemětřesení.
Od zavedení vládních opatření proti koronaviru v Belgii prý podle vědců poklesl „seismický hluk“ o třetinu. Značný propad nastal hned po uzavření škol a restaurací, po kterém následoval ještě další pokles 18. března, když vláda povolila vycházení jen v nutných případech. „Máme teď v Belgii opravdu ticho,“ řekl Lecocq.
Stejná data zaznamentala i studentka geofyziky Celeste Labedzová z amerického California Institute of Technology. „Pokles je vážně divoký,“ napsala na sociální síť.
Propad „seismického hluku“ zlepší citlivost vybavení a umožní vědcům sledovat i vibrace způsobené vlnami v oceánech.