Zatímco samci této skupiny jsou okřídlení a dokážou létat, bezkřídlé samice jsou morfologicky téměř k nerozeznání od svých larev. „Nedávný objev nové skupiny brouků z nitra brazilského pralesa vzbudil mezi vědci velký ohlas,“ informovali zástupci Univerzity Palackého.
Atlantický les je druhým největším tropickým deštným lesem Brazílie. Pokrývá přes 3000 kilometrů dlouhý pás podél pobřeží Atlantského oceánu. Z původní rozlohy pralesa se kvůli nadměrnému odlesňování zachovala zhruba desetina území, jen asi třetina je součástí chráněných území. Oblast se přesto vyznačuje unikátní druhovou bohatostí a počtem endemických taxonů. Podle vědců jde o jeden z nejohroženějších biomů světa. |
„Tito brouci dosud unikali pozornosti vědců zejména z důvodu jejich malé velikosti a také skrytého způsobu života v půdě a pralesní hrabance. Při první expedici byly objeveny pouze dvě larvy. Jelikož je nikdo nedokázal identifikovat, byly v laboratoři dochovány do dospělosti. Shodou okolností se jednalo o zástupce obou pohlaví,“ uvedl Robin Kundrata z olomoucké katedry zoologie, který na výzkumu této skupiny brouků spolupracoval s kolegyněmi z Brazílie a Německa.
Nový druh čeledi brouků byl překvapením i pro samotné entomology. Samec měl totiž oba páry křídel včetně krovek a byl plně letuschopný, kdežto samice byla bezkřídlá a vzhledem připomínala svou larvu. „Tento jev, kdy si jedinec zachovává i v dospělosti některé larvální znaky, se nazývá neotenie. U brouků většinou daleko nápadněji ovlivňuje samice,“ podotkl Kundrata.
Entomologové nakonec v Brazílii objevili tři druhy této unikátní linie a zařadili je do dvou rodů. Nazvali je Jurasai a Tujamita, což jsou výrazy pocházející z tamějších domorodých jazyků. Kombinace detailního studia morfologie všech vývojových stadií spolu s výsledky analýzy DNA následně ukázala, že jde o zcela novou samostatnou vývojovou větev brouků, která si zaslouží status čeledi a dostala název Jurasaidae.
