Podle zprávy agentury BNS se příslušníci organizace Daugavas vanagi (Daugavští jestřábi) rozhodli provést kontroverzní průvod přes protesty radních i mnohých obyvatel města.
Tisíce Lotyšů bojovaly za druhé světové války na německé straně proti okupaci své země Rudou armádou. Lotyšsko bylo stejně jako ostatní pobaltské země v roce 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop obsazeno sovětskými vojsky, která po nacistickém útoku na SSSR v roce 1941 vytlačil z Pobaltí wehrmacht. Řada Lotyšů tehdy považovala německé válečné operace za osvoboditelskou misi a připojila se k nim.
Z obavy před incidenty rižská radnice letošní pochod zakázala. Stejně postupovala i loni, kdy se vzpomínkové akce zúčastnilo na 1200 lidí. Ani letos se bývalí příslušníci Zbraní SS svého pochodu vzdát nechtějí.
Organizátor akce, poslanec Janis Atis Kruminš agentuře BNS řekl, že cílem je "vzpomenout památky lotyšských vojáků, kteří bojovali v německé armádě".
Proti akci lotyšských "jestřábů" chtějí podle zprávy ruské agentury RIA Novosti protestovat příslušníci Lotyšského antifašistického výboru (LAK). "Pokud budou bývalí příslušníci legií pochodovat městem, nezůstaneme stranou a půjdeme také," řekl agentuře šéf LAK Vladislav Rafalskij. "Mezi stoupenci jestřábů je mnoho mladých lidí, kteří nemají tušení, co byl nacismus," upozornil Rafalskij.
V řadách jednotek SS bojovalo za války asi 146 000 Lotyšů, naopak zhruba 130 000 Lotyšů bojovalo proti nacistům v řadách Rudé armády.
