Putin získal více, než kdykoliv dříve napočítali běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi, a těsně se přiblížil rekordům autokratů ze Střední Asie, kteří běžně dostávají přes 90 procent.
S konstatováním přichází ruský zpravodajský portál Meduza, působící v lotyšském exilu. Tvrzení o až polovině zfalšovaných hlasovacích lístcích zveřejnila Novaja gazeta Jevropa, taktéž fungující v Lotyšsku v Rize. Odvolala se přitom na vlastní výpočty, podniknuté metodou matematika Sergeje Špilkina, která umožňuje odhalit anomálie v celkovém počtu hlasů.
Falšovalo se tak moc, že je prakticky nemožné statistickými metodami vymezit „poctivé“ hlasy, napsal portál. Připomněl, že bez započtení elektronického hlasování se voleb zúčastnilo 74,5 milionu voličů, z nichž podle ústřední volební komise bezmála 65 milionů hlasovalo pro Putina. Přinejmenším 31,6 milionu hlasů bylo podle výpočtu portálu zfalšováno.
Špilkinova metoda: tzv. Čurovova pila
|
Špilkinova metoda podle portálu umožňuje odhalit, kolik hlasů bylo vítězi „přidáno“ podvržením zfalšovaných volebních lístků a „přepsáním“ protokolů o výsledcích. Pokud by totiž volby byly poctivé, poměr rozdělení hlasů mezi vítěze a ostatní kandidáty by měl být všude víceméně stejný, zatímco podvržené hlasy ovlivňují jejich rozdělení a zvyšují účast i výsledek.
Putin chtěl aspoň 80 procent
Vnitropolitický odbor prezidentské kanceláře podle Meduzy skutečně překročil ukazatele stanovené před volbami. Prezidentská kancelář, jak Meduza opakovaně psala, stanovila regionálním správám dosáhnout 80 procent pro Putina a účasti přes 70 procent.
Meduza disponuje předvolební strategií, vypracovanou vedením jednoho regionu, a v tomto dokumentu byl cíl vyznačen právě takto. Dosáhnout se jej plánovalo především mobilizací státních zaměstnanců a pracovníků firem blízkých státu. A jistotou jsou samozřejmě sčítací komisaři.
Podle slov dvou regionálních představitelů, se kterými Meduza hovořila za podmínky, že neuvede jména, v posledních týdnech před volbami zaznělo z prezidentské kanceláře „přání, aby více než 80 procent (pro Putina) bylo výraznější“.
V důsledku se 80 procent začalo považovat za naprosté minimum a hodně regionů usilovalo o 85 procent. Zdroj blízký Kremlu zdůraznil, že šéf vnitropolitického bloku Sergej Kirijenko „skutečně chtěl předvést prezidentovi velmi vysoká čísla, a to i udělal“.
Expert na politické technologie z jednoho z regionů „vypíchl“ ještě jeden faktor tak vysokého výsledku: „To byl Dálný východ. Tam sečtou výsledky rychleji, a pak další regiony chtějí ukázat ještě lepší čísla. Laťku nastavili vysoko.“
Dálný východ? Prezidentova opora
Skutečně ve většině dálněvýchodních regionů získal Putin více než 85 procent. 80 procent dostal jen v Chabarovském kraji, což je region, který ještě docela nedávno vedl Sergej Furgal (který nebyl vnímám jako člověk Kremlu a byl mezitím zatčen a odsouzen do vězení, což v regionu vyvolalo vzácné protesty).
Hodnostář jednoho z regionů uvedl, že 85 procent pro Putina žádal prezidentův představitel pro Dálný východ, vicepremiér Jurij Trutněv: „Chtěl ukázat, že Dálný východ je prezidentova opora, a ne oblast protestů. Ukázal.“
V Kremlu s takovým výsledkem nevidí problém. Dva zdroje blízké prezidentské kanceláři zdůraznily, že Kirijenko je s výsledky voleb spokojen a nepokládá je za exces. Podle zdroje z vedení vládní strany Jednotné Rusko Kirijenko už zavolal většině ruských gubernátorů a poděkoval jim za pomoc při volbách.
„Bez ohledu na to, že se říká, že to přehnali, za vítězství se netrestá. Nejvyššímu vedení se to líbí. Pokládají to za reálnou podporu. Kirijenko to umí Putinovi prezentovat a prodat, a to je hlavní,“ zdůraznil jeden ze zdrojů blízkých Kremlu.
Vzorně loajální Moskva
Zdroj upozornil na výsledky v Moskvě. V hlavním městě Putin podle oficiálních údajů získal více než 85 procent, tedy jen o trošku méně, než v průměru po celé zemi: „Dříve tu bylo zaostávání – v předchozí kampani o více než pět procent. Teď je Moskva vzorně loajální region. (Starosta Sergej) Sobjanin to prezidentovi může prodat jako svůj úspěch – zpacifikoval hlavní město.“
Druhé místo ve volbách získal komunista Nikolaj Charitonov, který dostal přes čtyři procenta hlasů. Třetí byl s nepatrným odstupem kandidát Nových lidí Vladislav Davankov, pro kterého vybízeli hlasovat mnozí ruští opozičníci jako pro nejvíce liberálního kandidáta. Poslední skončil vůdce Liberálně demokratické strany Ruska Leonid Sluckij se ziskem mírně přes tři procenta.
Zpočátku prezidentská kancelář počítala s tím, že druhý bude právě Sluckij, ale ten v kampani neuspěl a Kreml se neodhodlal k výraznému falšování. V den voleb zdroje blízké prezidentské kanceláři hovořily, že druhý skončí nejspíše Davankov, ale šanci má i Charitonov.
„Davankovovi nebránili (skončit druhý). V mnoha regionech opravdu skončil druhý, ale nedotáhl to do konce. Charitonova podpořili věrní voliči komunistů, plus měl výhodu u vedení jižních regionů a národnostních republik, které Davankova nechápaly,“ vysvětil zdroj blízký Kremlu. Státní média podle něj i tak budou Charitonovův výsledek prezentovat jako porážku komunistů, kteří získali „rekordně špatný výsledek a nedosáhli ani na deset procent“.
Celkově si v Kremlu nedělali přílišné starosti, kdo konkrétně bude druhý: „Charitonovovi také nebránili. Skončil druhý. Druhý se čtyřmi procenty není jako být druhý s deseti procenty. Všichni kandidáti byli stejně slabí. Kromě toho prvního.“
