Úterý 7. května 2024, svátek má Stanislav
130 let

Lidovky.cz

Svět

Mírová dohoda v Afghánistánu podepsána: čeští vojáci se do 14 měsíců stáhnou, Trump se osobně sejde s Tálibánem

Americký zvláštní vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad a Mullah Abdul Ghani Baradar, zástupce hnutí Tálibán a jeden z jeho zakladatelů mulla Abdul Ghání Baradar. foto: ČTK

Dauhá/Kábul - Spojené státy a afghánské radikální hnutí Tálibán v sobotu v katarské metropoli Dauhá podepsaly historickou dohodu, která je základem pro stažení vojsk USA a dalších zemí Severoatlantické aliance z Afghánistánu do 14 měsíců a politické urovnání poměrů v zemi. Dohoda USA a Tálibánu je první velký krok k trvalému míru v Afghánistánu, uvedl Metnar. ČR v příštích 14 měsících stáhne vojáky jako zbytek NATO. Trump oznámil, že se zanedlouho osobně sejde se zástupci hnutí Tálibán.
  14:23aktualizováno  20:57

Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že se v „nepříliš daleké budoucnosti“ setká s vedením islamistického radikálního hnutí Tálibán. Uvedl to pár hodin poté, co delegace USA, v čele s ministrem zahraničí Mikem Pompeem, v katarském Dauhá podepsala dohodu s Tálibánem, označovanou mnohými za historickou.

PETRÁČEK: Nobelovka pro Trumpa? Mír s Talibanem podepíše osobně prezident USA

Trump na tiskové konferenci v Bílém domě řekl, že mírová dohoda bude nakonec úspěšná, protože válkou už jsou „všichni unaveni“. Agentura Reuters v této souvislosti ale uvedla, že mnozí experti očekávají, že následující vnitroafghánská jednání budou komplikovanější než jednání, jež vedla k dohodě mezi USA a Tálibánem.

Mnozí dohodu považují za historickou

Afghánský prezident Ašraf Ghaní podle agentury Reuters prohlásil, že věří, že dohoda mezi USA a Tálibánem povede k trvalému klidu zbraní v zemi. Mírové uspořádání Afghánistánu mohou ale podle analytiků ohrozit vnitropolitické spory či neochota všech příslušníků Tálibánu dodržovat příměří.

Delegaci USA na podpisové ceremonii vedl ministr zahraničí Mike Pompeo a americký zvláštní vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad, který vyjednávání s Tálibánem od roku 2018 vedl. Tálibán pak zastupoval mimo jiné i jeden ze zakladatelů hnutí mulla Abdul Ghání Baradar.

Delegace hnutí Tálibán před podpisem mírové smlouvy.
Ministr zahraničí Mike Pompeo a katarský ministr zahraničí Sheikh Mohammed bin...

„Budeme bedlivě sledovat, zda Tálibán dodržuje podmínky dohody,“ řekl Pompeo a varoval, že tato dohoda nemusí znamenat vůbec nic, pokud nebudou podniknuty skutečné kroky a dodrženy sliby a závazky. Zdůraznil, že cílem USA je bezpečný Afghánistán, kde nebude místo pro teroristická uskupení. Tálibán se v dohodě zavázal, že již nebude udržovat kontakty s teroristickými organizacemi Al-Káida a Islámský stát (IS) a že bude bojovat proti dalším teroristickým uskupením.

Dodržování této dohody Tálibánem považují USA za nezbytné k uskutečnění plánu na stažení vojsk. V Afghánistánu působí i česká armáda, která zde může podle aktuálního mandátu nasadit až 390 vojáků.

Do katarské metropole přijela delegace Tálibánu. Podepíše mírovou smlouvu s USA

Metnar uvedl, že pokud bude dohoda dodržena, také Česká republika postupně stáhne své vojáky, stejně jako ostatní alianční partneři. Ministr připomněl také své loňské listopadové oznámení, že česká armáda letos na konci března ukončí ostrahu spojenecké základny Bagrám v Afghánistánu. Čeští vojáci se společně se spojenci starali o vnější bezpečnost letecké základny více než šest let.

Jan Lipavský, Místopředseda výboru pro obranu (Piráti).

Místopředseda výboru pro obranu Jan Lipavský (Piráti) podpis dohody uvítal. „Věřím, že to bude významný krok vedoucí k ukončení 18 let trvajícího konfliktu. Nicméně nesmíme Afghánistán zcela opustit. Měli bychom dále aktivně přispívat k jeho stabilitě a ekonomickému rozvoji,“ sdělil Lipavský.

„Tálibán v uplynulém týdnu prokázal, že pokud chce žít v míru, může tak učinit,“ uvedl Pompeo. Na adresu Tálibánu řekl, že se hnutí pro mírové rozhovory rozhodlo poté, co zjistilo, že vojenské vítězství je pro něj nemožné.

Baradar v projevu před podpisem dohody řekl, že Tálibán je připraven stanovené podmínky dodržovat. Vznik ujednání označil za vítězství pro Afghánistán, všem účastníkům rozhovorů pak poděkoval za jejich práci. K budoucímu politickému uspořádání v zemi řekl, že chce v Afghánistánu islámské zřízení. Zároveň vyzval všechna politická hnutí v zemi, aby spolupracovaly na vytvoření islámského systému. Obrátil se také na Pákistán, Indonésii, Čínu, Rusko a další země, aby se podílely na budoucí obnově válkou zničeného Afghánistánu. 

Propouštění tisícovek zajatců z obou stran

Dohoda v každém bodě důsledně opakuje, že státnost Islámského emirátu Afghánistán, známého jako Tálibán, Spojené státy neuznávají. Ujednání nadále počítá s tím, že do 10. března afghánská vláda udělí svobodu 5000 zadržovaných členů Tálibánu a že hnutí propustí tisícovku zajatců. K tomuto datu také začnou vnitroafghánské mírové rozhovory.

Na oplátku se Tálibán zavazuje, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na Spojené státy a jeho spojence. Tálibán rovněž bude ostatním teroristickým a militantním skupinám bránit v ohrožování bezpečnosti USA a bude trvat na tom, aby ti, kdo v Afghánistánu hledají útočiště, postupovali ve shodě s mezinárodními migračními pravidly.

Vedení Tálibánu po podpisu vydalo příkaz, ve kterém všem svým bojovníkům nařizuje, aby podmínky ujednání dodržovali.

Zahraniční ohlasy

Dohoda s Tálibánem podle Trumpa ukončí nejdelší americkou válku a přivede domů americké vojáky. Dohodu přivítal i generálního tajemník NATO Jens Stoltenberg, který nicméně dodal, že cesta k míru v Afghánistánu bude ještě dlouhá.  Mírová dohoda je prvním důležitým krokem na cestě mírového procesu, jehož základem budou vnitroafghánská jednání, uvedl v prohlášení šéf diplomacie EU Josep Borrell.

Trump hodlá osobně podepsat mírovou dohodu s Tálibánem. Podle něho dodržuje sjednané omezení násilí

„Přišli jsme společně v roce 2001, společně budeme upravovat počty vojáků a až přijde správný čas, tak společně odejdeme, ale odejdeme jen v tom případě, že podmínky budou dobré,“ řekl novinářům v Kábulu v sobotu Stoltenberg.

Také podle Marka Espera, ministra obrany Spojených států, je dohoda důležitým krokem na cestě, která nebude jednoduchá. „Toto je nadějný moment, ale je to teprve začátek. Cesta před námi nebude snadná. Dosažení trvalého míru v Afghánistánu bude vyžadovat trpělivost a kompromisy všech stran,“ řekl Esper v Kábulu. 

USA a NATO se zcela stáhnou z Afghánistánu, oznámily vlády před podpisem dohody s Tálibánem

Vojáci Spojených států a dalších zemí Severoatlantické aliance se do 14 měsíců zcela stáhnou z Afghánistánu, mezitím do 135 dní poklesne počet amerických vojáků v zemi na 8600. V sobotu to ve společném prohlášení oznámily vlády USA a Afghánistánu. Prohlášení bylo vydáno krátce před očekávaným podpisem mírové dohody mezi USA a afghánským radikálním hnutím Tálibán. 

„NATO vítá oznámení prvních významných kroků pro mírové urovnání konfliktu v Afghánistánu,“ uvedla v tiskovém prohlášení aliance. Ta dodala, že nynější vývoj v zemi, kdy se USA s Tálibánem dohodly na omezení násilností, dláždí cestu k zevrubné mírové dohodě. „Vyzýváme Tálibán, aby využil této šance na mír,“ uvedlo NATO.

Tálibán oznámil, že podepíše mírovou dohodu s Američany. 19 let poté, co USA svrhly jeho vládu

NATO má v Afghánistánu nyní kolem 16 000 vojáků, kteří se podílejí na výcviku tamních sil, amerických vojáků je v zemi asi 13 000. Pokud Tálibán bude dodržovat podmínky dohody s USA, sníží Američané v nadcházejících 135 dnech početní stav svých vojáků na 8600.

Afghánská vláda slíbila, že bude spolupracovat s Radou bezpečnosti OSN na vyškrtnutí příslušníků Tálibánu ze sankčního seznamu, což by mělo být provedeno do 29. května.

Válku v Afghánistánu zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším v reakci na teroristické útoky sítě Al-Káida z 11. září 2001. Těmto teroristům Tálibán poskytoval v zemi úkryt. Od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu podle statistik serveru icasualties.org 3592 příslušníků zahraničních jednotek včetně 14 českých vojáků a 2448 amerických vojáků.

Podpis mírové dohody mezi USA a hnutím Tálibán:

Co je obsahem dohody a kdo ji podepsal?

  • Podpisu dohody v katarské metropoli Dauhá se účastnili vůdci Tálibánu a za USA zvláštní vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad, který vyjednávání s Tálibánem od roku 2018 vedl, a dále americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Přítomen byl i pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší, v Dauhá byla i skupina dalších ministrů afghánské vlády.
  • Dohoda stanovuje základ pro jednání hnutí Tálibán s afghánskou vládou o trvalém příměří a sdílení moci, jež by mělo přinést ukončení konfliktu, který zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším v reakci na teroristické útoky sítě Al-Káida z 11. září 2001.
  • Dohoda stanovuje časový harmonogram pro stahování tisíců amerických vojáků ze země. Podle ní se vojáci USA a dalších zemí Severoatlantické aliance zcela stáhnou z Afghánistánu do 14 měsíců. Mezitím do 135 dní zůstane v zemi 8600 amerických vojáků a sníží se i počty koaličních sil, USA se spojenci v této lhůtě zcela vyklidí pět základen, ze zbytku základen budou vojáci staženi do zbývajících devíti a půl měsíců po první fázi.
  • Tálibán se výměnou to zavazuje, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na Spojené státy a jeho spojence. Tálibán rovněž bude ostatním teroristickým a militantním skupinám bránit v ohrožování bezpečnosti USA a bude trvat na tom, aby ti, kdo v Afghánistánu hledají útočiště, postupovali ve shodě s mezinárodními migračními pravidly.
  • Podle dohody musejí vůdci Tálibánu do 10. března propustit tisícovku zajatců a afghánská vláda zase udělí svobodu 5000 zadržovaných členů Tálibánu. K tomuto datu začnou vnitroafghánské mírové rozhovory. Zbývající vězni by měli být propuštěni do následujících tří měsíců.
  • Se začátkem těchto rozhovorů USA přehodnotí sankce proti Tálibánu, úplně zrušeny mají být do 27. srpna. A také učiní diplomatické kroky, aby protitálibánské sankce odvolaly i další země Rady bezpečnosti OSN a také Afghánistán.

Co se stane dál?

  • Dohoda mezi Tálibánem a USA vyzývá Tálibán k zahájení dialogu s afghánskou vládou a dalšími politickými a občanskými uskupeními o trvalém příměří a sdílení moci v poválečném Afghánistánu.
  • Po podpisu dohody musí vyjednávači vypracovat další dohodu o budoucnosti země, stanovující způsob sdílení moci vlády s Tálibánem. To podle expertů nebude vůbec snadné. Dosud byla všechna jednání vedena pouze mezi USA a Tálibánem a vláda afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního si stěžuje, že je opomíjena.
  • Jenomže dva hlavní političtí rivalové v Afghánistánu, Ghaní a "výkonný premiér" Abdulláh Abdulláh, se budou muset na tomto tématu nejdříve sjednotit s tamními úřady, členy opozice a dalšími aktivisty. Teprve potom mohou zasednout k vyjednávacímu stolu s Tálibánem.
  • Tento proces byl ještě zkomplikován minulý měsíc hádkou o vítěze zářijových prezidentských voleb, kterým byl oficiálně prohlášen Ghaní. Podle afghánských médií se však za vítěze nyní prohlásil i Abdulláh, který rovněž chystá vlastní inauguraci.

Jak se k dohodě dospělo?

  • Téma mírové dohody s Tálibánem nastolovali afghánští a američtí vůdci už víc jak desetiletí. Bezprostředním impulsem dohody se stalo jmenování nového zvláštního vyslance v Afghánistánu. Americký prezident Trump jím v září 2018 jmenoval amerického diplomata afghánského původu Zalmaye Khalilzada.
  • Khalilzad vedl rozhovory s Tálibánem v Dauhá a několikrát přijel i do Pákistánu, kde se setkal s hlavními vůdci tohoto hnutí. Mírový proces se několikrát zadrhnul, naposledy vloni v září, kdy Trump na twitteru oznámil zrušení mírových rozhovorů kvůli útoku v Kábulu, při kterém zemřel americký voják a dalších 11 lidí.
  • Rozhovory byly znovu obnoveny vloni na konci roku a skončily sedmidenním ujednáním s Tálibánem o omezení násilí. To nyní vyústilo v podpis dohody.
Autor: