Původně měli lidé v celé unii volit poslance v 5. až 8. června, Evropský parlament rozhodl o dřívějším termínu v rozmezí 22. až 25. května 2014. V České republice by tak mohli jít lidé k volbám 23. a 24. května. Zeman sloučení termínů prosazuje hlavně kvůli úsporám v rozpočtu.
"Já jsem především bytostí ekonom a rád šetřím. Je naprostý nesmysl vyhodit 400 milionů oknem, když je možné volby sloučit," uvedl Zeman.
Druhým argumentem je možné navýšení volební účasti při výběru europoslanců, která v minulosti v Česku bývala nízká.
"Souběhem voleb by se podařilo ušetřit řádově stovky milionů korun," řekl ČTK mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka. Podle něj lze snížit náklady například na odměnách členů volebních komisí a pronájmech. Státní volební komise se podle něj sice touto variantou zatím nezabývala, ale podle dřívějšího interního stanoviska by to šlo.
Volba předsedy Evropské komise
Původně zvažovaný červnový termín kolidoval se svatodušním víkendem, během kterého jsou v mnoha členských státech EU školní prázdniny. Díky dřívějšímu datu voleb bude mít nový Evropský parlament také více času na přípravu červencové volby předsedy Evropské komise.
Nový termín musí ještě potvrdit vrcholný orgán unie, tedy buď vrcholná schůzka EU nebo některá z ministerských rad. Členské státy ale samy změnu navrhly, takže by stvrzení termínu hlasování mělo být formalitou.
Europarlament je jedinou přímo volenou institucí Evropské unie. Záměr sloučit volby do Poslanecké sněmovny s eurovolbami oznámil prezident Zeman při své předcházející návštěvě Brna. Nově stanovený termín eurovoleb mu pak nechal omezený manévrovací prostor pro určení data. Velmi pravděpodobný termín je 23. a 24. května, potvrdil novinářům Zeman.
Volby do Evropského parlamentu |