„Dost bylo lží, dost bylo zastrašování italského lidu. Žádná pandemie neexistuje, přestaňte nám věšet bulíky na nos!“ Poté, co Antonio Pappalardo pronesl tato slova na mítinku v jihoitalském městě Bari, ozval se z davu frenetický potlesk. Prostranství bylo v tu chvíli zaplněno asi tisícovkou lidí oblečenými vesměs v oranžové barvě.
Hnutí oranžových vest (Movimento Gilet Arancioni) je novým fenoménem v italském politickém prostoru. Vzniklo sice už na začátku loňského roku, ale nebýt koronavirové krize (která Itálii tvrdě zasáhla – počet mrtvých na nemoc covid-19, přes 33 000, patří k nejvyšším na světě), vědělo by o něm jen pár zasvěcenců. Podle mínění řady italských komentátorů teď ale oranžové vesty z mediálního prostoru hned tak nezmizí.
„Chceme revolucionizovat Evropu“
K raketovému růstu zájmu o hnutí oranžových vest přispívá charismatická osobnost jeho vůdce, bývalého karabiniéra Pappalarda zvaného „generál“. Nepřehlédnutelný bělovlasý muž dokáže zaujmout dav stručnými, údernými hesly a nevyhýbá se výrazům, které se často nevyskytují ani na samém okraji politického spektra. Pozoruhodný je i jeho věk – ne každý se v třiasedmdesáti letech (Pappalardo je ročník 1946) pouští s takovou vervou na politické kolbiště.
„Generál“ se netají tím, že inspiraci bral u francouzského hnutí žlutých vest, které od listopadu 2018 po mnoho měsíců každý víkend pořádalo masové demonstrace po celé Francii. „Shodli jsme se na tom, že společně můžeme revolucionizovat Evropu,“ řekl Pappalardo loni po setkání s Didiereme Tauzinem, francouzským generálem s úzkými kontakty na žluté vesty.
Antonio Pappalardo na setkání s podporovateli v Římě.
Kromě důrazu na výraznou barvu a provolávání ultrapopulistických hesel ale zatím mnoho podobností mezi oběma hnutími není. Zatímco demonstrace ve Francii se pravidelně zvrhávaly v násilnosti a rabování, italské mítinky oranžových vest probíhají, alespoň zatím, poklidně. Mezi požadavky žlutých vest rezonovala hlavně sociální témata, zato mnohá hesla znějící nyní na italských náměstích mají hodně blízko ke krajně pravicové rétorice.
Co mají oranžové vesty „navíc“ jsou i mnohá bizarní témata. Na jejich mítincích se objevují názory typu „bezdrátová technologie 5G nás všechny zahubí“ či „nechceme Gatesovu vakcínu“. Posledně jmenované naráží na vývoj očkovací látky proti koronaviru, který v USA podporuje i nadace Billa Gatese.
Napřed Salvini, pak „vesty“
Spekulace o politickém příklonu oranžových vest napravo se naplno rozhořely tento týden, kdy se na stejném náměstí v Římě vystřídala dvě shromáždění. Na tom prvním vystoupil bývalý ministr vnitra a šéf ultrapravicové Ligy Matteo Salvini se svými souputníky, za pár hodin řečnil na stejném místě Pappalardo.
A nešlo jen o stejnou lokalitu. „Máme tři hlavní požadavky: Conte (italský premiér Giuseppe Conte, pozn. red.) musí pryč, chceme aby Itálie vystoupila z EU a vrátila se k liře, a také je nutno lidem říci pravdu o takzvané pandemii,“ řekl Pappalardo. Přinejmenším první dva body se z velké části kryjí s tím, co chce italská krajní pravice.
Podle Vittoria Maciosa, politického komentátora deníku Il Giornale, by ale byl omyl dávat rovnítko mezi Pappalarda a Salviniho. „Vesty je v tuto chvíli těžké uchopit (...) Víme jen tolik, že zneužívají deziluze i zoufalství některých lidí v této těžké době. Salvini, to je úplně jiný příběh – dlouhodobý, promyšlený,“ míní novinář.
Přisvědčují mu i některé výroky italských pravicových politiků, které „vesty“ nešetří. Luca Zaia, guvernér regionu Benátsko a člen Ligy, tento týden přirovnal Pappalardovy výroky o neexistenci pandemie k popírání holocaustu a dodal: „Jsem pro svobodu projevu, ale všechno musí mít své limity.“
Sám Pappalardo napojení na jakoukoli politickou stranou odmítá slovy, která by se dala tesat jako bible všech populistů: „Strany nás nezajímají, zajímá nás co si myslí lid a lidem dáváme možnost se vyjádřit. Mohou o nás tvrdit, že jsme horší než Mafie, ale nezastaví nás!“
