Pravidla předpokládají jeden až tři roky vězení za "veřejné podněcování k násilí a nenávisti ... proti skupině lidí nebo jednotlivci založené na příslušnosti k rase, náboženství nebo podle národnostního či etnického původu". Zakazují i popírání nebo zlehčování genocidy a zločinů proti lidskosti.
Nyní bude na vládách členských států, aby se rozhodly, jak podle společných pravidel upraví vlastní zákony. Pravidla vymezila, které činy musí být potrestány, ale například konkrétní výše trestní sazby zůstane v rukou jednotlivých zemí. Česko navíc čeká problém navíc. Český právní řád totiž nezná pojem trestní odpovědnosti právnických osob, s čímž pravidla proti rasismu a xenofobii počítají. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila vláda připravuje variantu, která to vyřeší, podobně jako je řešena v Německu.
Rámcové usnesení EU je navíc v některých otázkách o něco mírnější, než jsou jednotlivé zákony v některých členských státech. Zatímco například Francie trestá jakékoliv popírání holokaustu, EU žádá potrestání jen v případě, kdyby popření holokaustu mohlo vést k podpoře násilí či nenávisti. Británie naopak prosadila, že nestačí podněcování k nenávisti kvůli náboženství, ale trestné je jen, když je provázejí urážky na základě rasy či etnika. Například útoky proti muslimům, židům či křesťanům mohou být trestány, jen když současně podněcují i nenávist proti rasové nebo etnické skupině.
- 19. dubna 2007 22:05