Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Svět

Zapomenuté oběti amerického atomového hřibu. Uprchlíci z ostrovů trpí rakovinou, o slíbené kompenzace přišli

Výbuch atomové bomby nad Marshallovými ostrovy v roce 1952. foto: AP

Majuro - Obyvatelé Marshallových ostrovů trpí vlivem jaderných testů americké armády rakovinou. USA jim ale kompenzace nedají.
  5:00

Marshallovy ostrovy jsou seskupení 29 korálových atolů v Tichém oceánu. Od roku 1914 patřily Japonsku, za 2. světové války je dobyla americká armáda a vybudovala si zde vojenské základny. Svou lokací představovaly ostrůvky ideální místo pro test americké atomové bomby.

Byl tu jen malý detail – na ostrovech žilo okolo 52 000 obyvatel. Část z nich se přestěhovala, další na ostrovech zůstali a s následky atomových testů žijí dodnes. O životech těchto imigrantů přinesl zprávu server Politico.

V roce 1946 přijel komodor americké armády Ben Wyatt na jeden z ostrůvků, atol Bikini, kde požádal 167 místních obyvatel, aby se dočasně přemístili jinam.

Obyvatelé atolu Bikini odjíždí z ostrova. Do svého domova se již nikdy nevrátí.
Operace Crossroads.

Ostrovanům tehdy řekl, že jsou vyvolený národ a USA potřebují na jejich území otestovat atomovou zbraň „pro dobro lidstva a pro ukončení všech válek.“ Obyvatelé souhlasili a Američané spustili operaci Crossroads, tedy sérii zkušebních testů jaderných zbraní. V jejím rámci byly odpáleny dvě atomové bomby, obě o síle tisíckrát větší, než byla bomba „Little Boy“, kterou Američané shodili na japonskou Hirošimu. Pokusy skončily v roce 1958, jejich důsledky domorodí obyvatelé okolních ostrovů pocítili za několik let.

USA v Pacifiku ukryly nukleární odpad pod betonový sarkofág. Ten teď praská

Populace začala trpět rakovinou štítné žlázy, zvýšená radiace způsobila hrozivé defekty u nově narozených dětí. „Pamatuji si tu hlavu, vypadala jako hrozen vína,“ říká jedna z obyvatelek ostrovů o deformovaném novorozenci, kterého viděla jako malá v porodnici.

Teprve v 80. letech Spojené státy nabídly obyvatelům Marshallových ostrovů kompenzaci. Mohli se přestěhovat do USA, kde jim vláda slíbila platit zdravotní pojištění. Po reformě sociálních dávek v polovině 90. let bylo ovšem bezplatné pojištění zrušeno a původní obyvatelé tak ztratili poslední jistotu. Dnes žije mnoho z nich v uzavřených komunitách v malých amerických městech, pracují na nízkých pozicích v místních továrnách či restauracích a mnozí se stále učí anglicky. Jak uvádí Politico, většina říká, že sem nikdy neplánovali přijít.

Ostrované trpí chronickými nemocemi. Mnoho z nich má cukrovku a srdeční choroby – k tomu přispívá i strava, která sestává zejména z konzervovaného jídla, jelikož lokální potraviny z ostrovů jsou znečištěné radiací. Podle polikliniky Crescent v Iowě, kde žije okolo 800 imigrantů z ostrovů, trpí až 80 % z nich onemocněním ledvin. Podle Politica ovšem většina imigrantů nemá zdravotní pojištění a jejich příjmy nestačí na pokrytí zdravotních výdajů.

Ostrované s nešťastným osudem, kterých je v USA v současnosti okolo 22 tisíc, získali sympatie mezi některými členy Kongresu. Senátorka za Havaj Mazie Hirono již před deseti lety navrhla obnovit bezplatné zdravotní pojištění a americký postoj považuje za diskriminační.

Její snaha se zatím ale míjí účinkem, naposledy byl navrhovaný zákon vetován minulý rok republikány, kteří se obávali přílišných nákladů. Současná dohoda mezi oběma státy sice umožňuje studium či práci v USA bez víza, ale většina imigrantů z ostrovů nemá americké státní občanství, tedy ani právo volit. Přitom platí daně a někteří z nich dokonce vstoupili do americké armády.

Ostrovy jsou pro USA důležité hlavně strategicky, armáda zde stále má své základny. Ty jsou dvakrát blíže Pekingu než Washingtonu a byly by klíčové v případě námořního konfliktu s Čínou. Trumpova administrativa začala vyjednávat o možnostech finanční pomoci Marshallovým ostrovům, nicméně taková jednání mohou trvat roky.

Na ostrovech dnes žije okolo 58 tisíc obyvatel. Podle měření je přitom na některých místech míra radiace vyšší, než ve Fukušimě a Černobylu. Střední délka života na ostrovech je jen 65 let a na ostrově chybí onkologická klinika. Atol Bikini, kam se měli podle amerických slibů obyvatelé vrátit do několika let, zůstal opuštěný.

Autoři:

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...