Dozvíme se konečně, zda byl v minulosti na Marsu život? Vozítko NASA se připravuje na přistání |
Poslední, technicky velice náročná fáze letu od vstupu do horních vrstev atmosféry přes sestup po přístání představovala podle vyjádření týmu v řídícím středisku „sedm hororových minut“ čekání. Šlo o sérii na sebe navazujících automatických akcí, z nichž selhání jediné mohlo znamenat zkázu. Jen 40 procent dosavadních misí s přistáním na Marsu bylo úspěšných.
Podívejte se i na naše další živé přenosy
Sledovat na iDNES.tvTepelný štít ochranného pouzdra, ukrývajícího Perseverance, musel při sestupu zvládnout rozpálení až na 1300 stupňů Celsia. Ve správnou chvíli, když se počáteční sestupová rychlost snížila z 20.000 kilometrů za hodinu na 1600 kilometrů, se musel rozevřít padák a poté oddělit tepelný štít. Nakonec ve výšce několika metrů sestupná sekce spustila rover pomocí lan na povrch planety a poté odletěla do bezpečné vzdálenosti.
Behold! @NASAPersevere's first image after completing her #CountdownToMars: pic.twitter.com/pBFNk62zfi
— NASA (@NASA) February 18, 2021
Kromě toho bylo nutné, aby správně fungovaly malé motory a zaměřovací přístroje a kamery k navedení na konkrétní bezpečné místo přistání ve zvolené oblasti.
Pro NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír) dnešní událost znamená už deváté úspěšné přistání na Marsu; v případě Perseverance jde o páté automatické výzkumné vozítko. Dvě americká zařízení stále fungují - od roku 2012 rover Curiosity a od roku 2018 stacionární sonda InSight. Vůbec prvním pohyblivým zařízením, které na Marsu pracovalo, se stal v roce 1997 Mars Pathfinder.