zábavné
Článek toho moc neříká, přestože je na tři kusy dlouhý. Zejména neříká, jaké konkrétní následky mělo Pacepovo přeběhnutí pro rumunské tajné aktivity, popř. pro aktivity tajných služeb jiných zemí socialistické skupiny. Nelze asi očekávat, že Američané si s Pacepou jen potřásli rukou a třicet let mu platí rentu jen za nic nebo za to, že napsal několik knížek. Popisuje se to jako idylka, ale každý ví, že důsledkem přeběhnutí vysoce postavených osob je pravidelně "likvidace" desítek, v tomto případě možná stovek agentů na druhé straně a závažné ohrožení domácí struktury služby (procesy, detailní znalost konkrétních osob, umístění...). Je proto zcela pochopitelné, že i přes změnu režimu Rumunsko Pacepu nevítá a vítat nebude. Svádět to na "staré struktury" je jen malá část pravdy a alibismus. Pacepa ostatně nebyl žádný bojovník proti režimu, jen - dobrovolným rozhodnutím - jeho vysoce spolehlivá součást, která se jednoho dne rozhodla změnit působiště. V tajných službách existuje i jistý univerzální etický kodex a tím je neohrozit vlastní kolegy a spolupracovníky, v tomto případě navíc jemu podřízené. Žádná země by přeběhlíka nazpět nevítala. Ani přeběhlíky ze západních služeb do někdejšího SSSR nikdo neomilostňuje ani nevítá, přestože studená válka dávno skončila. Bylo by dobré vidět svět ve všech odstínech, ne černobíle.