Údaj vyplývá ze závěrů nejnovější bodové prevalenční studie zaměřené na výskyt infekcí spojených se zdravotní péčí a používáním antibiotik v nemocnicích, která proběhla v Evropě v letech 2016 a 2017. Data za Českou republiku poskytlo LN Národní referenční centrum pro infekce spojené se zdravotní péčí při Státním zdravotním ústavu (SZÚ).
Růst platů ukrajuje peníze na léčbu. ‚Je to průšvih,‘ říká šéf motolské nemocnice |
Konkrétně byla komplikace tohoto typu zjištěna u 6,7 procenta z více než patnácti tisíc pacientů hospitalizovaných v 45 tuzemských nemocnicích. SZÚ odhaduje, že infekce mohou vést k úmrtí dvou až tří tisíc hospitalizovaných lidí za rok. Podstatný díl viny nesou nedostatečné hygienické návyky nemocničního personálu. Jen 40 procent lékařů a sester si správně myje ruce, chybějí i školení specialisté.
Infekcí, které spadají do kategorie nemocničních nákaz, je řada a stejně tak pestrý může být jejich původce. Příkladů je tudíž nespočet. Jen namátkou: hnisající a nehojící se rána po banální operaci žlučníku, infekce močových cest po cévkování či zánět plic během léčby u pacienta po autonehodě, který skončil na anesteziologicko-resuscitačním oddělení.
Smutnou zkušenost má například Hana Bryknarová, jejíž maminka v důchodovém věku šla do nemocnice na jednoduchou oční operaci, která vyžadovala pár dní hospitalizace. „Bohužel tehdy byla chřipková epidemie – a zřejmě některá z návštěv zavlekla nemoc i na oční oddělení. Maminka, která byla jinak v dobré kondici, ji chytila a nakonec z toho byl zápal plic, kterému podlehla,“ říká.
