Lidovky.cz

Česko

Češi obcházejí pravidla, hrozí zavlečení mutací. Tady je několik způsobů, jak se vyhýbají testům a karanténě


ilustrační snímek | foto: Reuters

Premium
PRAHA - Alice se chystala z Anglie domů, do malé obce na jihovýchodě Moravy. Jenže Británie je momentálně na seznamu zemí s výrazným covidovým rizikem, Česká republika tak po příjezdu trvá na samoizolaci, z níž může člověk vybřednout nejdříve pátého dne, má-li negativní PCR test.

V Česku startuje ‚předskokan‘ covidpasu. Víme, jak bude fungovat

To se Alici podstupovat nechtělo. Přeletěla tedy do Vídně, kde ji příbuzní nabrali autem. Nevyplnila formuláře a unikla ze všech státních radarů. Namátková kontrola na hranici posádku nezastihla.

Po dlouhém cestovatelském půstu jsou Češi dychtiví, aby se podívali do ciziny, některým se ale nechce dodržovat striktní pravidla, která se vztahují k odjezdu nebo návratu. Probouzí se nešťastné – a klasické – švejkování.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) má velký respekt z možnosti, že si neopatrní Češi z ciziny přivezou covidovou anamnézu. „Na konci léta počítáme se zvýšeným sekvenačním úsilím, lidé se budou vracet z dovolených ze všech koutů světa, riziko dovozu mutací bude velké,“ řekl.

Od úterý bude možné stáhnout potvrzení o očkování, nákaze či testu. Vláda schválila novou verzi novely o covidpasech

Obcházení pravidel je čím dál častější. Třeba Marie se domluvila s kamarádkou z Rakouska, že u ní stráví týden. Jela autem, vybavila se testem a falešným potvrzením, že bude u přítelkyně pracovat – to bylo v době, kdy sousedi nepovolovali přeshraniční návštěvy kvůli turistice. Pořád se ale vyžaduje vyplnění elektronického formuláře, aby Česko vědělo, že se některý z občanů vrací, musí na test a do karantény. Bez této agendy jsou opatření nevymahatelná. A právě na to část Čechů hřeší.

Teoreticky je systém na důsledný dozor připravený. V registrech ministerstva zdravotnictví jsou příjezdové formuláře dostupné, tudíž si hygienici mohou ověřit, jestli a jak je cestovatelé vyplnili. Jenže to v praxi naráží na dvojí limit. Jeden z nich je kapacitní. „Vzhledem k tomu, že v systému je od letošního března evidováno téměř 300 tisíc osob, které měly povinnost vyplnit příjezdový formulář, je zřejmé, že pracovníci krajských hygienických stanic nemohou ověřovat údaje všech zaevidovaných osob,“ řekl serveru Lidovky.cz Milan Šles z jihomoravské krajské hygieny.

Na nedostatek pracovníků, kteří by pečlivě prověřili turisty, si stěžují i další oslovené hygieny. Kontroly se tedy provádějí namátkově nebo na základě podnětu. Druhá potíž je v tom, že řada lidí formulář nevyplní vůbec, tudíž systém ani neví, že by se měli kontrolovat.

Nemůžete na dovolenou kvůli druhé dávce vakcíny? Systém na to nepamatuje, ale dá se s tím něco dělat

Šizení pravidel, která mají zabránit zavlečení nebezpečné covidové mutace, se netýká jenom pozemních cest, ale i letecké dopravy. „Naplánovali jsme si trasu tak, abychom do Prahy dorazili z Vídně, která je bezproblémová, neriziková. Na letišti chtěli jenom ukázat kód, ale nekontrolovali, co je to za kód, takže jsme si vytiskli vlastní formuláře s kódy z internetu,“ popsal Jaromír, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Na letišti nemají čtečky, jež by uměly z příletových formulářů spárovat kód s tím, nač má odkazovat – na informaci o podstoupeném testu nebo očkování, případně o prodělaném covidu.

Kontroly údajů podle zkušenosti mnohých cestovatelů probíhají v rychlosti a mnohdy zaměstnanci ani data nekontrolují, jen se dotáží, zda dotyčný formulář vyplnil. Internetová fóra se tak hemží radami a nápady, jak vyzrát na systém a vyhnout se nepříjemné karanténě po návratu domů.

Cestování po střední Evropě opatrně ožívá. Rakousko a Maďarsko zvou očkované po první dávce

„Kdyby nebylo naší vlastní iniciativy, nikdo by nikdy nepřišel na to, že jsme někde byli a měli jsme jít do karantény a na testy,“ posteskl si v cestovatelské skupině na Facebooku Pavel, který za testování rodiny po návratu z Afriky zaplatil nemalý obnos.

Někteří účastníci diskusí na internetových fórech přímo nabádají druhé k tomu, aby testování sabotovali, protože jim na to nikdo nepřijde. Například uživatelka Sofie popisovala, jak každý týden cestovala mezi Vídní a Brnem, nikdy nic nedokládala a testování se „úspěšně“ vyhýbala.

Kontrola zadrhává

Švejkování s pravidly nahrává, že kontrolní úsilí je nevalné. Pražské letiště Václava Havla přenechává kontrolní iniciativu plně policii nebo hygieně. „Letiště Praha do tohoto procesu nijak nezasahuje, a naopak se snažíme cestující informovat o změnách a edukovat je o opatřeních na letišti a o odbavení,“ sdělila serveru Lidovky.cz mluvčí letiště Klára Divíšková.

Podobně vyhýbavě odpovídá také cizinecká policie. Právě dnes končí uzávěra hranic s Rakouskem a Německem, hlídky už nezastavují každé vozidlo.

„Cestující musí počítat s tím, že policie bude provádět namátkové kontroly v příhraničí i ve vnitrozemí,“ řekla serveru Lidovky.cz Renata Grecmanová z cizinecké policie.

Závod s novými mutacemi: proč je důležité rychle proočkovat Česko

Obě mluvčí ve zbytku dotazů – ohledně četnosti a striktnosti kontrol nebo snah o podvádění – odkázaly na ministerstvo vnitra, které zase bez dalšího ukázalo na ministerstvo zdravotnictví.

Jeho šéf Adam Vojtěch uvedl, že kromě spuštění masivnějšího sekvenování, které má od konce léta napomoci odhalit případné virové mutace, by rád s úvodem školního roku také podrobil všechny žáky PCR testování.

Mezitím však Česko trpí na to, že jeho záchytná síť na navrátilce z ciziny je řídká a leckde jí běží oko. Přitom právě importem ze zahraniční se virus do země před více než rokem vůbec dostal. Nové mutace vznikají neustále, nedávno jednu takovou ohlásili například z Vietnamu, a s každým dalším pokusem roste šance viru, že se vyvine do nebezpečnější podoby sebe sama.

„Určitě by se mělo hlídat dodržování karantény a testů u cestovatelů z rizikových zemí, musíme se bránit novým variantám, co nejvíc to půjde,“ řekl serveru Lidovky.cz virolog Ivan Hirsch.

V mapě cestovatele si pohorší Azorské ostrovy. Do oranžové barvy se přesune sousední Německo a Slovensko

Podle jeho oborového kolegy a odborníka na cestovní medicínu Jiřího Berana spočívá útěcha v tom, že se Češi naučili nechodit do kolektivu, pokud vykazují příznaky. Názor opírá o plošné testování ve školách a firmách, kde byl u obojího minimální záchyt odhalených případů.

„Tento zlomek osob téměř nikoho nenakazil a reprodukční číslo se pohybovalo okolo 0,1 – neboli z deseti pozitivních lidí byl nakažen jen jeden člověk. To, co se musí sledovat, je počet nových případů onemocnění mezi očkovanými a mezi osobami, které covid prodělaly,“ sdělil serveru Lidovky.cz Beran s tím, že Češi ctí pravidlo tří „R“ a používají rozum.

Statistiky ovšem vedle vyšší hygienické sebekázně ukazují, že zdejší míra disciplíny prudce opadla poté, co přešlo nejhorší zatížení nemocnic. Česká republika od počátku epidemie selhává ve vymáhání restrikcí, vláda za to byla opakovaně kritizována, zároveň členové kabinetu spílali policii, že je v ulicích málo přísná.

Členové prezidentovy ochranky dostali kvůli oslavě na arcibiskupství pokutu, podle policie spáchali přestupek

Za šíření nemoci i do vězení

Z přehledu „covidových“ přestupků vyplývá, že drtivá většina pochybení končí domluvou, případně mírnou pokutou. U sousedů, zvláště třeba v Německu, byli mnohem striktnější – například jako trest za nenasazenou roušku udíleli bez milosti a diskuse padesát eur sankce.

Jestli je člověk v karanténě, ať už proto, že potkal nakaženého, nebo že se vrátil z rizikové ciziny, kontroluje hygiena. Případně jí s tím pomáhá policie. Hygienici ale zvládnou pouhý zlomek: třeba za leden nařídili 245 tisíc karantén, kontrol bylo za stejnou dobu 518, přičemž třetina lidí na pravidla nedbala.

Nejčastějším trestem je pokuta od jednoho do deseti tisíc, přičemž strop je deset milionů. Pokud ale policie nebo hygiena připadne na podezření, že člověk vědomě šířil infekční chorobu, věděl, že má covid, a pohyboval se na veřejnosti, na to už myslí trestní zákoník s hrozbou vězení.

V případě utajených cestovatelských anamnéz je ale stát v pasti, protože nemůže kontrolovat něco, o čem neví. To by musel u člověka covid propuknout a on by se musel při trasování přiznat, že v zahraničí byl a po návratu ignoroval povinný test i karanténu, což lze jen těžko předpokládat.

V regionech tak postupně mohou vznikat ohniska mutací, aniž by státní úřady o jejich vzniku měly potuchy.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.