Na Řeky na hranicích létaly slzné granáty. Turecká policie rozdávala migrantům nůžky, aby se prostřihali do Evropy |
Pokud totiž existovalo nějaké téma, které již od začátku koaličních rozhovorů oba nerovné partnery rozdělovalo, byl to právě pohled na migrační a azylovou politiku. Konzervativní lidovci (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze dávali od samého počátku najevo, že neustoupí od tvrdého kurzu minimální, až nulové migrace, který jim v nedávné minulosti zajistil dvě volební vítězství.
Naproti tomu Zelení, kteří pohlíželi na uprchlickou otázku odjakživa především z hlediska obhajoby individuálních lidských práv, se museli smířit s tím, že nemají šanci prosadit jakoukoli změnu směrem k liberálnějšímu přístupu.
Předseda strany Zelených Werner Kogler (vpravo) a předseda lidovců Sebastian Kurz (vlevo) sestaví nový vládní kabinet.
Dokonce museli skousnout, že ÖVP do společného vládního programu prosadila, že pokud by se obě strany v této věci neshodly, mohly by následně v parlamentu hlasovat volně čili bez ohledu na koaliční disciplínu. Vzhledem k tomu, že v rakouské Národní radě existuje jasná „protiimigrační většina“ lidovců a pravicových Svobodných (FPÖ), bylo už dopředu jasné, jak by případné hlasování dopadlo.
Evropa plánuje společný systém pro rozpoznávání obličejů. Iniciativu má hlavně Rakousko |
Výměnou za to se dostalo Zeleným od konzervativců významných ústupků v oblasti ekologické a klimatické politiky. Ještě na začátku roku se zdálo, že to byla odpovídající cena, kterou zaplatili za historicky první účast ve vládě.
Pak ale začalo Turecko plnit dřívější výhrůžky, že spustí novou migrační vlnu do Evropské unie. A rakouští Zelení se rázem ocitli v dilematu. Jejich šéf, vicekancléř Werner Kogler, se aspoň navenek snažil udržet tvář. Navrhl proto, aby Rakousko přijalo ženy a děti žijící v nelidských podmínkách v uprchlických táborech v Řecku.
Odmítavá reakce ÖVP přišla skoro okamžitě. „Nikdy jsme se nedohodli, že bychom dodatečně přijali v Rakousku ženy a děti,“ prohlásil k tomu lidovecký ministr vnitra Karl Nehammer. Dle jeho názoru by došlo časem k tomu, že po ženách a dětech by se snažili dostat do země i jejich další rodinní příslušníci, a to v rámci slučování rodin. Zelený vicekancléř následně rychle vycouval, když prohlásil, že návrh na přijetí žen a dětí prý byl pouze jeho osobním názorem a neodrážel stanovisko celé vlády.
Prezident se Zelených zastal
Podpory se Koglerovi nicméně dostalo od spolkového prezidenta Alexandra Van der Bellena, jenž v minulosti sám Zeleným šéfoval. Hlava státu v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ORF uvedla, že Rakousko by se mohlo „v určitém rozsahu“ zapojit do přijímání žen a dětí z uprchlických táborů na řeckých ostrovech a zmírnit tak tamní humanitární krizi. Jeho země by dle Van der Bellena mohla pomoct i proto, že azylová centra a ubytovny, které sloužily před pěti lety při tehdejší uprchlické krizi, jsou prý již delší dobu nevyužité.
Česko-rakouské vztahy jsou silné, míní Babiš a Kurz. Politici se shodli v názorech na ilegální migraci |
Na prezidentova slova reagoval kancléř Kurz. Podle jeho slov se nesmí opakovat situace z roku 2015, kdy proudily přes rakouské území do sousedního Německa tisíce běženců denně. „Nenajdete v Evropě jinou zemi, která by tehdy v přepočtu na obyvatele přijala tolik běženců jako Rakousko,“ uvedl Kurz. A znovu připomněl, že platí koaliční dohoda.
Neshody obou vládních stran se nyní snaží využít rakouské opoziční strany, které v tom spatřují vítanou příležitost, jak odpoutat pozornost od vlastních problémů. Pravicoví Svobodní, kteří měli v předchozí vládě s lidovci na starost vnitřní bezpečnost, varovali, že „ilegální běženci budou brzy atakovat rakouské hranice“. Někdejší ministr vnitra za FPÖ Herbert Kickl označil Zelené, kteří prosazují přijetí žen a dětí, jako naivní, svého lidoveckého nástupce označil za neschopného zajistit bezpečnost rakouských hranic. Sociální demokraté se naproti tomu se svou kritikou zaměřují hlavně na Zelené, jimž vytýkají, že údajně „prodali svou duši“, jenom aby mohli být součástí vlády.
