Příběh začíná v roce 2016 rozhodnutím komise OSN (CLCS), která se zabývá hranicemi pevninských prahů. Takhle se označují okrajové části kontinentu, které pokračují pod mořskou hladinou do určité hloubky. Komise na základě oceánského práva rozhodla tak, že Argentina má nárok právě na tyto okrajové části kontinentu, píše The Economist.
ANALÝZA: Spasí Argentinu kirchnerismus? Zemi levicový populismus zcela zruinoval |
Oceán je v okolí Argentiny poměrně mělký, a proto se území země zvětšilo asi o 1,7 milonů čtverečních km, což odpovídá třem Franciím. Číslo vychází z prodloužení pobřežních vod o 200 námořních mil, tedy 370 km. Bývalý argentinský prezident Mauricio Macri toto rozhodnutí označil za diplomatické vítězství, avšak nevypsal zákon, kterým by si země plochu oficiálně nárokovala. Jeho prioritou byly totiž přátelské vztahy se zbytkem světa včetně Británie.
Současný prezident Alberto Fernández má však jinou strategii. Mimo území pevninských prahů, na které má Argentina nárok podle mezinárodního práva, prezident do zákona přidal další tisíce kilometrů včetně vod v okolí Antarktidy. Podle nově načrtlého území by nejjižnější cíp Argentiny, Ohňová země, nyní ležel ve středu.
Nové území Argentiny podle schváleného zákona.
Uzemí, které si Argentina nárokuje, zahrnuje i kontroverzní Falklandy, nebo, jak jim říkají Argentinci, Malvíny a další přilehlé ostrovy. Všechny jsou oficiálně součástí Zámořského území Spojeného králoství. Podle zákonu však Argentina dále trvá na tom, že má na Malvíny nárok, uvádí The Economist.
Spor o Falklandy
O Falklandy se vedou dlouholeté spory. Ostrovy byly „objeveny“ na konci 16. století anglickými mořeplavci, následně však území spravovali Francouzi. Na začátku devatenáctého století se území zmocnily Sjednocené provincie La Platy, kam spadala i Argentina. V roce 1833 Falklandy však dobyli Britové a od té doby území oficiálně spadají do Britského antarktického území, uvádí Wikipedia.
V roce 1982 argentinská vojenská junta, která byla u moci, Falklandy a přilehlé ostrovy vojensky obsadila, aby odpoutala pozornost od tehdejší špatné vnitropolitické a ekonomické situace. Británie, v čele s Margaret Thatcher, tvrdě reagovala a v otevřené válce trvající několik měsíců vybojovala ostrovy zpět. Válka si vyžádala stovky obětí.
Vztahy mezi Argentinou a Británii se postupem času normalizovaly, avšak Argentina se nároku na ostrovy nikdy nevzdala. Mimo to soustavně protestuje proti těžebním aktivitám Británie v oblasti souostroví. Obyvatelé Falklandských ostrovů se v referendu v roce 2013 téměř jednoznačně vyslovili, že chtějí zůstat pod správou Britů.
Falklandy rozhodují v referendu. Argentina mluví o manipulaci |
OSN se v minulosti vyjádřila, jak uvádí The Economist, že nechce rozhodovat o území, kde existují neshody. Argentina pravděpodobně neplánuje ostrovy znovu dobývat. Země chce využít vlastní interpretaci rozhodnutí OSN, kterou implementovala do zákona, k tomu, aby dostala Británii k jednacímu stolu. „OSN říká, že Malvíny jsou otázkou dohody,“ říká poradce prezidenta. „Británie však stále tvrdí, že o nich neexistuje spor,“ dodává.
Argentinský ministr zahraničí řekl, že „volá po dialogu s Británii o ostrovech pod záštitou OSN“. Za snahou stojí ekonomické zájmy Argentiny, jelikož oblast je bohatá na nerostné suroviny. Rovněž by zde Argentina mohla rožšířit rybolov. Podle The Economist Londýn pravděpodobně s jednáním souhlasit nebude.
Pokud jednání nevyjdou, tak satisfakcí pro Argentinu v tězkých časech pandemie, jak píše britský server, může být, že se s novým územím zásadně zvýši populace argentinských tučňáků a tuleňů, kteří žijí v pobřežních oblastech.
