Předloha předpokládá, že stát, kraje, větší obce a další organizace budou mít povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru od poloviny příštího roku. Po dalším roce by začalo platit pravidlo, podle kterého nebude nezveřejněná smlouva účinná. Pod normu, jež míří k posouzení do Senátu, budou spadat smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun bez daně z přidané hodnoty.
Rekonstrukce státu považuje prosazení zákona za prostředek odtemnění informací o tom, za co stát utrácí veřejné prostředky. „Zákon sice obsahuje i několik podstatných výjimek a na návrh vlády začne plně účinkovat až v létě 2017, i tak jde ale o malý zázrak. Zákon sledujeme a prosazujeme od roku 2012 a v jeho přijetí jsme už skoro nevěřili,“ sdělil serveru Lidovky.cz Jan Vurbs.
Výjimky pro malé obce a firmy
Trvalou výjimku z povinného uveřejňování smluv dostanou podle předlohy malé obce a firmy, v nichž mají většinový podíl. Prosadil to předseda poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanjura, když koalice navrhovala dvouletý odklad. Zákon se nebude vztahovat na společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze. Konkrétně jde o energetický gigant ČEZ. Hlavní předkladatel normy Jan Farský z klubu TOP 09 a Starostové neprosadil návrh, aby ČEZ výjimku neměl.
Výsledek hlasováníPro předlohu hlasovalo 116 ze 157 přítomných poslanců ze všech stran kromě KSČM. Proti bylo šest komunistických poslanců a občanský demokrat Jan Zahradník. |
Povinnost zveřejňování podle tohoto zákona nebudou mít na návrh Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) zdravotní pojišťovny v případě smluv se zdravotnickými zařízeními. Zveřejňování těchto dohod už upravila takzvaná transparenční novela o veřejném zdravotním pojištění. Ve Sněmovně uspěl taky místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek s požadavkem vyjmout z působnosti zákona šest institucí s takzvanými chráněnými rozpočtovými kapitolami, o nichž kvůli nezávislosti nerozhoduje vláda, ale sněmovní rozpočtový výbor. To se týká Poslanecké sněmovny, Senátu, Kanceláře prezidenta republiky, Ústavního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu a Kanceláře veřejného ochránce práv.
Běžících smluv nebo Agrofertu se zákon netýká
Většinu poslaneckých pozměňovacích návrhů Sněmovna neschválila. Farský neprosadil, aby se zákon vztahoval i na politické strany a hnutí a aby se musely zveřejňovat i objednávky a faktury. Předloha neuloží úřadům vložit do registru pod hrozbou finanční sankce starší, ale dosud platné smlouvy, což prosazoval Radek Vondráček z hnutí ANO.
Novinářům řekl, že ANO nehodlá požadavek opustit. „Chceme to znovu otevřít v Poslanecké sněmovně a popřípadě formou exekutivního opatření zavázat ministerstva, aby zveřejnila i své starší smlouvy, na základě kterých jsou stále hrazeny služby,“ uvedl.
70 poslancůPůvodní předloha o zavedení centrálního registru smluv byla ve Sněmovně už v minulém volebním období. V současném ji podala skupina sedmi desítek poslanců v čele s Farským jako jednu z prvních předloni v prosinci. Výbory se k ní postavily rozdílně, některé chtěly vládní návrh nebo zamítnutí. Koalice nakonec vypracovala celkový pozměňovací návrh. Projednávání normy tak trvalo zhruba rok a tři čtvrtě. |
Povinnost zveřejňování smluv nedopadne na korporace, které čerpají dotace z veřejných peněz nad 20 milionů korun za rok, což by se vztahovalo i na skupinu Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO), ani na nestátní neziskové organizace s dotacemi nad dva miliony korun ročně. Sociální demokraté Jiří Zemánek a Jaroslav Foldyna to neprosadili. Neschválení ustanovení mířícího na Agrofert vyvolalo před závěrečným hlasováním asi hodinovou slovní přestřelku mezi poslanci pravicové opozice v čele s Kalouskem a poslanci hnutí ANO.
Likvidace státu, řekl komunista Klán
Komunisté zdůvodnili záporný postoj k novele hlavně možným ohrožením státních podniků. „Mlsná konkurence chodí okolo a jenom čeká, až to bude zveřejněno,“ uvedl poslanec KSČM Jan Klán. Politici byli podle něho tlačeni iniciativou Rekonstrukce státu, jež za zákon silně lobbovala, někam, kam vůbec nechtěli. „Asi jde o to zlikvidovat náš stát,“ dodal Klán.
Výhrady vyjádřili v debatě občanští demokraté, ač nakonec normu většinově podpořili. Ivan Adamec se obává například obchodování s informacemi a Vladislav Vilímec byrokratické zátěže. Vilímec neuspěl s návrhem vyřadit z povinnosti dobrovolné svazky obcí a Stanjura s požadavkem, aby povinnost vkládat smlouvy do registru měly jen firmy v plném vlastnictví státu, krajů nebo obcí, nikoli jen ve většinovém. Poslanci nebudou každoročně dostávat zprávu o fungování registru, jak chtěl Adamec, aby se podle něho ukázalo, zda přináší nějaký efekt.
Původní předloha o zavedení centrálního registru smluv byla ve Sněmovně už v minulém volebním období. V současném ji podala skupina sedmi desítek poslanců v čele s Farským jako jednu z prvních předloni v prosinci. Výbory se k ní postavily rozdílně, některé chtěly vládní návrh nebo zamítnutí. Koalice nakonec vypracovala celkový pozměňovací návrh. Projednávání normy tak trvalo zhruba rok a tři čtvrtě.
