ÚSTR a současná totalita.

Díky odvěkému a přetrvávajícímu parazitnímu charakteru vládnoucích vrstev se dosud žádný režim na světě ani zdánlivě nepřiblížil ideální společnosti a vždy měl více nebo méně totalitních rysů. Otrokář, feudál, církve, ideologie, bolševismus, nacismus, kapitál a jejich ideologické policie - inkvizice, carské a jiné ochranky, KGB, StB, BIS atd. Význačným rysem všech totalit je, že se zabývají pouze totalitami minulými, zatímco totalitu současnou zakrývají. ÚSTR by měl smysl, kdyby se zabýval totalitou současnou, ale to by tady musela být větší míra demokracie. Korupční spolčení partajních mafií s kapitálem kriminálního původu, vládnoucí pomocí kapitálu a médií pod pláštíkem demokracie a tržní ekonomiky, je velmi hnusnou formou totality díky extrémně sofistikovaným způsobům ovládání lidského myšlení a dopadům na společnost. Ekonomické zotročování, rozvrat hospodářství, likvidace soběstačnosti, kolonizace země, rozvrat morálky, dekriminalizace - legalizace zločinu, vymírání národa. Velká, systematická, z nejvyšších vrstev organizovaná  korupce jako prostředek parazitování vládnoucích vrstev na společnosti.

Zdá se mi, že prezentujete

Zdá se mi, že prezentujete velmi úzký pohled vědy, zatímco reálná praxe v životě instituce musí těch pohledů řešit mnohem víc. Proto určitá, byť zdaleka ne absolutní, odlišnost našich poštojů.

Ústav by se správně měl

Ústav by se správně měl jmenovat Ústav pro objevování hrůz předlistopadových režimů, protože objektivita znamená zkoumat nejen to, co bylo špatné, nýbrž i to, co bylo dobré. A osobně bych byl velice překvapen, pokud by na půdě tohoto ústavu mohla vzniknout publikace, která by nějaký aspekt zkoumaného období hodnotila pozitivně (samozřejmě s výjimkou pražského jara). Stanovy USTR by se daly charakterizovat následujícím desaterem:1. Základním vědecko-historickým pravidlem je pravidlo pravé ruky.2. Komunismus byl hrůza.3. Fašismus byl hrůza (o trochu menší).4. Za totáče trpěli všichni. Řekneme Vám, kdo a jak bojoval proti totalitě.5. Nikdo, kromě disidentů, nedělal do roku 1989 nic užitečného.6. Dokonce ani pivo nebylo za totáče nic moc. Natož pak utopenci a tlačenka.7. Západ byl hodný a SSSR zlý.8. Kultura byla potlačena, major Zeman budiž proklet.9. Vyhledáním dokumentů o rodině Havlových a Schwarzenbergů se nezabýváme.10. Edvard Beneš, Václav Havel, Pavel Žáček a Daniel Herman se zasloužili o stát. Historia magistra vitae est.  

Připomínáte mi

prvorepublikovou scénku Voskovce a Wericha, ve které si dělali legraci z toho, že v Sovětském svazu v té době umíraly děcka hlady. Prostě tomu nebyli ochotní uvěřit.Něco jiného je, že ta naše kapitalistická demokracie se nám dvakrát nepovedla.

Divím se tomu, že

Většina kritiky se na Hermanovu hlavu snesla v posledních měsících v podstatě z ničeho nic. Z toho, že o ÚSTR nebylo skoro 2 roky slyšet a moc se toho nepsalo, jsem usoudil, že došlo ke konsensu.Najednou se objevila kritika - ale z počátku pouze od pana Houdy v návaznosti na záznamy z inkviziční rady paní Šustrové. Holt tito mimořádně nadaní jedinci jsou objektivnější, pracovitější a důslednější než celá bývalá vědecká rada ÚSTR.Paní Petruška a jí vedená rada již svoji genialitu potvrdila volbou úspěšné krizové manažerky paní Foglové (úspěšně vytváří v ÚSTR krizovou situaci).Na rozdíl od většiny zde píšících a diskutujících si myslím, že něco jako ÚSTR potřebujeme, a že to z podstaty věci bude vždycky magnet na problémy, takže z tohoto hlediska hodnotím éru ředitelování pana Hermana značně pozitivně.

Zdá se mi, že nedostatek

Zdá se mi, že nedostatek informací nahrazujete svým neochvějným přesvědčením.

Mea culpa

Díky za opravu v trapném překlepu.

Rád si to odpoledne za klidu

Rád si to odpoledne za klidu přečtu, prozatím bych Vás jen opravil v jedné drobnosti - zák. 218/2007 Sb. se týká úrazového pojištění zaměstnanců, má to být 181.

Kulihrachu,

nevím, co jste zkoumal a řídil, a tak nevím, co jste myslel oním "hozením" dat veřejnosti. Já s tím mám problém, tedy s tím "zveřejňováním", jak chce Šustruška. Zpřístupnit v archívu, budu skřípat zubama, ale prosím. Ale "hodit" to na internet, to protestuju.Proč? Můj svazek byl sice podle archívních příznaků skartován, nicméně o člověku se najdou záznamy i leckde jinde, roztroušeně jak skleróza. A tak jsem se péčí badatelů dozvěděl, co jsem před pětatřiceti lety ožralý vykřikoval v Podolí v restaurantu tuším Na staré poště (estébáci to napsali přesně, museli být střízliví). A trošku jsem se zastyděl, prostě nic moc. A to nevím, co kde jinde ještě může být napsáno. (Nejde o nic státobezpečnostního, už na BISu jsem byl hubatý, a tak mi jednou šéf inspekce řekl, že jsem nejprověřenější člověk ve službě, protože ti, které jsem štval, hledali mé slabé místo. Jde o informace ryze soukromého charakteru, abych to upřesnil.) A to mi není příjemné.A o těch režimních přizdisráčích tam nebude ani slovo. Proč má být takto moje minulost vydána v plen, proč na tom mám být ZASE hůře? Rozumíte mi?

Rozumím vám

Rozumím vám, pak si ale řekněme 2 věci:A. Co rozumíme pod tou "vědou" a "kvalitním výzkumem" a jestli je realistické je od ÚSTR očekávat.  V Československu dostaly společenské vědy za předchozího režimu na frak takovým způsobem, že ve většině oborů se z toho dodnes nevzpamatovaly, protože především byla vymýcena (v některých oborech ani nebyla založena) metodologická kultura moderní vědy a ve velké většině společensko-vědních oborů se ji dosud nepodařilo etablovat.  Viz letité diskuze o kvalitě výzkumu v různých oborech u nás v mezinárodním srovnání, nemá smysl opakovat zde.B. Že v případě dat z ABS ve velkém rozsahu může jít o data osobní a zneužitelná, která by podle principů nakládání s osobními informacemi obvyklých ve vyspělých zemích* měla být chráněna. Má reakce na A. je: kvalitní vědu produkovanou interně od ÚSTR očekávat nelze, to si na něco hrajeme. Možná kvalitnější než je český průměr (i to je s ohledem na  Zákon 181 a statut ústavu málo realistické), ale ne opravdu kvalitní v mezinárodním smyslu toho slova. ÚSTR, a jen ÚSTR,  ovšem může ke kvalitnímu výzkumu a vědě přispět jedinečným způsobem, když umožní přístup ke svým datům kvalitním vědeckým pracovištím, která o ně budou mít zájem.  Předchozí připomínka Hella, že dnes každý vědec může přijet, zapsat se a přebírat se v materiálech ústavu, mi přijde symptomatická pro celý ten ušmudlaný, zaprášený přístup k problematice ústavu. NEŽIJEME V 80. LETECH!  Takto se dnes výzkum nedělá a opravdu kvalitní vědecká pracoviště nebudou o výzkum s relativně úzkým zaměřením, který zároveň vyžaduje, aby vědec vypadl ze svých každodenních povinností a interakcí s kolegy a studenty, odletěl do středu Evropy, vynakládal peníze na letenku a hotel, aby si časově velmi náročnou formou mohl pořídit vstupní data ke svému výzkumu,  mít valný zájem. Možná to pomůže pár českým studentům a mladým vědcům dělajícím výzkum se zahraničními kolegy z kvalitních pracovišť, ale jak diskuzi okrajově sleduji, i o tom pochybuji. (Podíl externistů na výzkumu je ústavu počítán jako mínus, ne plus.) Bod B. je pádný a závažný. Lze s ním naložit např. takto:  1. Ústav před zpřístupněním databází kterémukoliv vědci archiválie od takových dat vyčistí.Všechny primární zdroje dat svá data čistí a popisují. To je normální a nutné, protože jinak hrozí, že ti, kdo s nimi budou pracovat, je budou interpretovat (pochopí je, vysvětlí si je) jinak, než je opodstatněné. V datech je vždy řada šumů a musí se kontrolovat např. pro konzistenci. V případě ABS ovšem s ohledem na povahu dat hrozí, že čištěním nebude odstraňování šumů, ale odstraňování dat, která jsou někomu nepohodlná.2. Na veřejný přístup k datům se uvalí časové embargo. Našich 30 let nebo amerických 50 let.Přístup ověřený i z jiných zemí. I ten ale vyžaduje důkladné ochránění archivu, nejlépe převedením do digitální podoby v úplnosti, aby se po datech zachovala digitální stopa, kdyby chtěl někdo při každé politické změně přijít a mazat.3. Data mohou být na internetu, tj. přístupná z kteréhokoliv místa, ale přístup k nim jasně identifikovaný.S ohledem na to, že zákon i politická sféra požaduje některé výsledky hned, ne za dalších 7-27 let, je to asi nejrozumnější kompromis. Přístup k elektronickým datům může být jen na žádost vědcovy instituce (a ne kteréhokoliv digitálně zakódovaného jednotlivce), sdělení konkrétního účelu použití dat a souhlasu s podmínkami využití/zneužití dat, a databáze by musela být kontruována tak, že přístup ke každému datu bude identifikovatelný. Takto funguje mnoho databází v soukromém sektoru, problém v tom nevidím.  Rozdíl oproti fyzickému příchodu do archivu a zapsání se je rozdíl 21. oproti 20. století.  Nejlepší vědce, kteřé by mohli mít zájem o zpracování naší nedávné historie (bez vedlejších záměrů) do ÚSTRu těžko dostanete, nanejvýš na stáž. A když už je tam dostanete, nebudou tam s nimi jejich kolegové (školitelé, anebo naopak doktorandi a asistenti, s nimiž na výzkumu pracují) a metodologické zázemí a kultura, která špičková vědecká pracoviště poskytují. Ta v ÚSTRu nejsou a dost pravděpodobně nikdy nebudou, protože vybudovat je by nutně vyžadovalo vytáhnout ÚSTR z politiky (zcela změnit zákon 181/2007Sb., zcela změnit způsob jmenování orgánů ústavu a částečně změnit poslání),  nalít do ústavu hodně peněz (veřejných nebo soukromých) a zapojit ho do společných projektů s předními světovými pracovišti v oblasti historie, politologie, sociologie. Z vnějšího pohledu se zdá, že o to poslední se odvolaný ředitel snažil - aspoň tak, že do vědecké rady jmenoval několik renomovaných osobností z renomovaných zahraničních institucí, jejichž PhD studenti se ve svých budoucích dizertacích mohli do takových projektů zapojit. Všichni tito pánové už ovšem z rady rezignovali._____*  Platí to dnes. Generace pod 25 let už o sobě do plenéru dává tak detailní osobní informace a spolu s Markem Zuckerbergem pléduje pro "společnost bez soukromí", že není vyloučeno, že až za 15-20 let převládne u kormidla,  pravidla ochrany osobních informací změní. (Myslím, že ne, spíš zjistí, že právo na soukromí je základním lidským právem, ale to je odbočka.)

To sice zní hezky, ale jednak

To sice zní hezky, ale jednak to není zákonným úkolem ústavu, jednak za normálních okolností se archiválie digitalizují v archivech a ne v ústavech.

Naopak. Podle mého nejlepšího

Naopak. Podle mého nejlepšího vědomí a svědomí člověka, který  výzkum dělal i řídil,  je to v případě ÚSTRu skutečně sine qua non pro naplnění Zákona 218/2007Sb.   

Žádné granty rozdělovat nemusí, stačí když

Žádné granty rozdělovat nemusí, to ani nelze doporučit. Stačí, když dobře a urychleně zdigitaliyuje, vyčistí a zkatalogizuje ta data a "hodí je" k veřejnému použití. Vědci mají své zdroje grantů,  doma i v zahraničí, a zakládat novu grantovou agenturu, která se pět let bude učit s granty nakládat, je vysloveně kontraproduktivní.   Ovšem vědci nemohou dělat vědu, opravdovou vědu, bez dat. Potřebují volný přístup k datům Archivu bezpečnostních složek. K nezpracovaným, prvotním datům, a nejlépe přímo od svých počítačů, ať už bádají v Praze, nebo v Cambridgi. Ano, i tam snad v budoucnu bude stále více lidí, kteří umí česky, nebo je čeština přímo jejich mateřština, a kolem budou mít mnohem inspirativnější vědecké prostředí a metodologickou "kulturu", než ÚSTR kdy může dokázat. Čím více vědců bude s daty moci pracovat, tím lepší výsledky z toho mohou vzejít.   Uvést ABS co nejrychleji a bez výmazů a manipulací do veřejné domény, k využití kterémukoliv vědci, je základní a nenahraditelný úkol ÚSTRu. 

Take by me zajimalo, jestli

Take by me zajimalo, jestli mimo monografii v Cesku publikovali nejake vedecke clanky v kvalitnich zahranicnich casopisech s IF. A dale kolik z tech monografii publikovali mimo Cesko u nejakych zahranicnich vydavatelstvi. Snese ta jejich veda zahranicni meritko?