Jiří Mucha, syn slavného představitele secesního dekorativismu Alfonse Muchy, vyrůstal rozkročen mezi Prahou a Západem. Jako reportér poznal vřavu druhé světové války, po válce vydal řadu více méně autobiografických knih. V 50. letech jej komunisté zavřeli, po svém propuštění podepsal spolupráci se Státní bezpečnosti - tajná policie ho úkolovala jako agenta svůdce, který měl kompromitovat partnerky západních diplomatů. Řada umělců o jeho spolupráci věděla, avšak měla zato, že nikoho neudával. Mucha stále psal i cestoval po světě. Proslavily ho i bujaré večírky v jeho hradčanském bytě.
  |
Nejznámější z Muchovy tvorby je autobiografická kniha z předvečera války Podivné lásky, ve kterém vzpomínal na vztah k hudební skladatelce Vítězslavě Kaprálové, své první ženě. Jeho hlavní linii tvorby tvoří právě prózy s autobiografickými prvky, napsal též ceněnou knihu o svém otci Kankán se svatozáří (Alfons Mucha) či řadu filmových scénářů.
Portréty i osobní korespondence
Výstava z výtvarných artefaktů nabízí především portréty Jiřího Muchy. Vedle oleje, jehož autorem je sám Alfons Mucha, to jsou práce jeho přátel (Rudolf Kundera, Adolf Hoffmeister, Antonín Sládek, Vratislav Hlavatý). Z děl Alfonse Muchy jsou na výstavě ještě dva akvarely: skica ke Slovanské epopeji a návrh obálky magazínu, přičemž k oběma sloužili Jiří Mucha se svou sestrou Jaroslavou jako figuranti. Na výstavě jsou také fotografie Jiřího Muchy z období, kdy působil jako válečný korespondent, a fotografie z jeho osobního života. Výstavu doplňují dobové dokumenty, Muchova literární tvorba nebo korespondence.
Součástí programu výstavy budou rozhovory s přáteli Jiřího Muchy - Ivanem Klímou, A. J. Liehmem nebo Vratislavem Hlavatým. Na přípravě výstavy se podílela Mucha Foundation, která zapůjčila řadu exponátů, další artefakty pocházejí ze soukromých sbírek širší rodiny a přátel Jiřího Muchy.
