Centrální banka dosadila do vedení své lidi, aby uklidnila situaci. Pokud by totiž lidé z obavy o své vklady začali uložené peníze naráz vybírat, mohla by banku postihnout platební neschopnost.
Vzhledem k tomu, že jsou přes jí vedené účty vypláceny mzdy afghánským vojákům, policistům nebo učitelům, znamenal by nedostatek financí velký problém pro boj s Talibanem v době, kdy se američtí představitelé zoufale snaží zvrátit zhoršující se situaci v zemi. V reakci na články v amerických denících však přispěchal šéf centrální banky Abdul Qadir Fitrat s prohlášením, že „centrální banka a afghánská vláda stojí za Kábulskou bankou a nikdy nedopustí, aby došlo k jejímu kolapsu“.
„Banka momentálně bez problému funguje po celé zemi. Nehrozí jí nedostatek hotovosti a ani nikdy hrozit nebude, dá-li Bůh,“ dodal Fitrat.
Nyní už bývalý předseda Kábulské banky Sherkan Farnood musí vrátit luxusní vily a nemovitosti v hodnotě přesahující 150 milionů dolarů, které nakoupil za peníze banky pro nejmocnější afghánskou elitu.
Při vyšetřování vyšlo také najevo, že Farnood také používal peníze z banky na pokrytí ztrát, kterých dosáhly jím vlastněné aerolinky Pamir Airways.
„Je toho mnoho, co je nejasné a co musíme dále prošetřit,“ stojí v prohlášení centrální banky.
Americké úřady by mohly brát souhlas prezidenta Karzáího se změnami v bance, která patřila k hlavním sponzorům jeho volební kampaně, jako důkaz, že se konečně postavil korupčnímu prostředí. Kritici však namítají, že změny povedou jen ke koncentraci moci do méně rukou.
