Změna v přístupu

1. Předpokládám, že nastávající situaci nejlépe vystihuje věta: s přáteli naoko, kteří vás za zády špehují, jednáte jinak než s přáteli, s nimiž jste si dokázali vzájemnou důvěru. Myslím tedy, že jednání začnou, ale EU projeví změnu ve vyjednávací taktice. Bude ještě tvrdší, než původně plánovala, a dostala do rukou dodatečný trumf, se kterým původně nepočítala.               2. Pravděpodobnost, že by se aspoň nějaké dohody dosáhlo v dohledné době (např. do konce příštího roku), je velmi malá. Pravděpodobnost, že by se do té doby dosáhlo dohody v rozsahu počátečního okruhu vyjednávacích témat, je podle mne dokonce nulová. Nezapomeňme, že EU a Spojené státy se o biletarální dohodu snažily v posledních 20 letech už několikrát a nikdy neprošly ani kvalifikací, řečeno sportovní terminologií. Do německých voleb tedy není vůbec žádný spěch a kancléřka Merkelová si může dovolit být tvrdá jako ocel. (Přesněji: pokud nebude chtít být ocelově tvrdá, povedou ji k tomu domácí důvody, např. nějací případní kostlivci ve skříni, ale ne jednání o obchodní a investiční dohodě s USA.) EU si může dovolit být tvrdá ještě mnohem déle. Z velmi obtížných otázek na jídelníčku nastávajících jednání plyne, podle mne jednoznačně, že jednání by i bez poslední kauzy trvala celé roky. V jejich průběhu by tak jako tak bylo obtížné udržet pozornost a zájem nejvyšších politických míst, aby jednání neustrnula na mrtvém bodě.  V podobě šmírovací kauzy se objevilo jedno další případné alibi, pokud (ani tentokrát) jednání nesplní očekávání.