Podívejme se na příklad
Podívejme se na příklad jednoho “obyčejného” poplatníka. Muž, pracující u soukromé firmy vyrábějící třeba nábytek, aby se jednalo o reálně vyprodukované peníze. Jeho hrubá mzda je 25 000,-, celkové náklady na mzdu i se skrytými odvody zaměstnavatele jsou 33 500,- Kč. Muž však dostane na ruku pouze 19 295,- Kč. Za rok tak přijde o 170 460,- Kč.Na roční útratu mu zůstane 231 540,- Kč. Za to, že si pořídil vlastní malý domek v hlavním městě, na zahradě mu hlídá pes a odvážejí mu odpadky, odvede něco kolem 6 500,- Kč. Občas musí zajít také na úřad, aby splnil byrokratickou ejakuaci státní správy a “samozřejmě” jí také za to znovu zaplatit, ačkoliv si ji už svými daněni vyživuje. Přehled těchto poplatků je zde a pár korun také eráru do nenasytné kapsy doplní. U našeho muže průměrně 5 000,- ročně.Poplatník tedy přišel o dalších 11 500,- Kč, k přežití a na nákupy mu zůstalo 220 040,- Kč. Za potraviny, nápoje a věci na hygienu vydá kolem 100 000,- z čehož státu odvede dalších cca 15 200,- Kč. Také si dovolí jezdit automobilem, zaplatí dálniční známku ve výši 1 500,- Kč, nakoupí za rok asi 720 litrů benzínu za 25 920,- Kč, což znamená na výpalném státu 13 580,- Kč. Za eletřinu, plyn a vodu mu energetičtí či vodárenští kouzelníci na několikastránkových fakturách naúčtují dohromady asi 55 000,- Kč. Opět s malou domů pro stát, tentokrát za zhruba 10 000,- Kč. Tolik k vydání na mzdové účtárně již jednou zdaněných peněz na základní přežití. Celkový účet následného skrytého (nepřímého) zdanění je 51 780,- poctivě vydělaných, a znovu připomínám již jednou zdaněných, korun!Pracujícímu muži ale ještě něco málo zůstalo. Základní životní “funkce” poplatil a tak se může za 37 620,- Kč řádně rozšoupnout na socialisticky zdeformovaném trhu. Pokud kouří a stačí mu krabička za 69,- Kč denně, odvede státním kmotrům roční výpalné ve výši 19 528,- z celkové prokouřené částky 25 185,- Kč. Také možná někdy zajde na panáka či si otevře večer láhev vína. Moc mu sice už nezbývá, ale třeba 10 000,- Kč ročně na chvilkové zastření těžké reality obětuje, čímž jej státní moloch obere znovu o zhruba 6 000,- Kč na DPH a spotřební dani. Co našemu muži zůstalo?Částka 2 435,- Kč. Buď je může uspořit na ještě těžší časy, popřípadě si dopřeje “luxus” nových trenýrek, slipů, ponožek a možná jednu košili. Z toho znovu zaplatí DPH 414,- Kč. A je na nule.Pojďme si to tedy všechno sečíst: hned na počátku je na mzdové účtárně pokrácen jeho výdělek o 170 460,- Kč náklady na základní životní potřeby jsou znovu zdaněny celkem částkou 51 780,- Kč hýření v podobě nezbytných nákupů pak částkou 25 942,- Kč Pokud tedy moc nejezdí autem a moc nepije alkohol. V případě těchto prostopášností se jeho daňové zatížení rapidně zvyšuje až k 70%. Z každé těžce vydělané tisícovky mu tak státní mašinérie sebere celých sedm stovek. Pořád se vám zdá, že máme nízké daně? Pořád se vám zdá, že námi stát zachází slušně a férově?Nechci zde kvůli délce textu dále rozebírat jednotlivé poplatnické skupiny produktivních tvůrců hodnot či naopak jen čistých příjemců státnem přerozdělovaných peněz. To je otázka jiná. Chtěl jsem jen na jednom praktickém příkladě názorně ukázat temná zákoutí falešné hry zákonodárců a vládních představitelů s občany. Všiměte si, že jsem vybral muže se zhruba průměrnou mzdou a nijak rozhazujícího. Navíc s vlastním domem bez hypotéky, snad zděděným. Podívejte se na ty poměry vydaných částek! Nejsou nijak vzdálené běžné realitě. Kolik peněz vlastně musíme vydat jen na to, abychom si mohli doma svítit, topit, sprchovat se či občas zajet někam automobilem. Kolik peněz zaplatíme za jídlo a hygienu. O kolik při tom znovu přijdeme na nepřímých daních a kolik nám vlastně zůstává na malé životní radosti? Kolika lidem s menšími příimy, ačkoliv třeba pracují od rána do večera, to již dnes absolutně nemůže vycházet a stávají se jednoduchými oběťmi lichvářů a exekutorů? A to jsem se ještě nezmínil o skryté dani! Inflaci....!!