V roce 2003 zamítl německý Ústavní soud zákaz neonacistické Národnědemokratické strany Německa (NPD) mimo jiné z toho důvodu, že v jejím vedení bylo podle soudců nasazených příliš mnoho agentů tajné služby.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podobně šokující odhalení není vyloučeno ani v případu, který už několik dní hýbe Německem. „Döner vrazi“, jak se skupině tří východoněmeckých neonacistů začalo kvůli sérii osmi vražd tureckých prodavačů tohoto rychlého občerstvení přezdívat, totiž zůstali neodhaleni přes deset let. A než je policie stačila po vyloupení banky zatknout, spáchali dva ze tří pachatelů, Uwe Mundlos (38) a Uwe Böhnhardt (34), sebevraždu. Požár bytu plného zbraní, munice a falešných dokumentů měl pak zničit důkazy. Beata Zschäpeová (36), třetí členka skupiny, se policii přihlásila sama po objevení důkazů v nedostatečně zničeném bytě. Komplice skupiny, Holgera T., člena neonacistického Národněsocialistického podzemí, který trojici obstarával auta a zbraně, zatkla policie v neděli.
Trojici, která má na svědomí nejméně deset vražd, atentát v Kolíně nad Rýnem (zraněno „hřebíkovou bombou“ bylo 22 lidí), přitom německá tajná policie sledovala už koncem 90. let. Pak ale, když se trojice přestěhovala z Jeny do pár desítek vzdáleného „rodiště trabantů“, osmdesátitisícového Zwickau, policie ztratila stopu.
Chtěli prý zabít i politikyPodle serveru Spiegel Online tomu nasvědčuje seznam s 88 jmény, který našli vyšetřovatelé a na kterém jsou kromě představitelů islámských a tureckých organizací uvedeni také nejméně dva poslanci. Seznam pochází z roku 2005 a trojice pachatelů si na něm vedle jmen zaznamenala také jejich adresy. Mezi nimi i vlivných poslanců Hense-Petera Uhla z bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) a Jerzyho Montaga od Zelených. K čemu přesně seznam sloužil, kriminalisté zatím netuší. Kontrarozvědka ve spolkové zemi Dolní Sasko dnes navíc přiznala závažné chyby při sledování podezřelého z napomáhání této skupině. |
Trojice měla důmyslné krytí a přepady bank se zásobovala finančními prostředky, za něž nakupovala dodávková auta, zbraně a falešné dokumenty. Stopy mátla trojice vrahů a posléze bankovních lupičů tak dokonale, že policie pátrala zcela opačným směrem – mezi levicovými anarchisty. Pravicový terorismus, podobný vraždícímu Andersu Behringu Breivikovi, ostatně německé policejní orgány ještě v létě zcela vylučovaly.
O to větší šok byl, když vyšetřovatelé museli po několika dnech konstatovat: „Máme evidentně co do činění s teroristickou skupinou.“ V německých médiích se od víkendu široce rozvíjí teorie, že podle indicií, například nalezených falešných dokumentů, podobných těm používaným agenty tajných služeb, mohla trojice teroristů pracovat pro ně jako agenti v neonacistickém podzemí a tím si zajišťovat beztrestnost.
Tato obvinění, jež se objevují především mezi politiky německé levice, jež cituje například magazín Der Spiegel, však spolkové tajné služby jednoznačně vyvrací.
Nový zákaz NPD
Spojitost neonacistické scény se sérií vražd německých Turků, byť se udály už před několika lety, představitelé této největší menšiny tvrdě odsoudili. „V Německu stále chybí skutečná diskuse o rasismu a rasistickém terorismu,“ uvádí šéf početné turecké menšiny v Berlíně Kenan Kolat. Objevení neonacistické teroristické skupiny poznamenalo i sjezd vládnoucích křesťanských demokratů. „Je to ostuda a zahanbuje to Německo,“ prohlásila na něm kancléřka Angela Merkelová. Ve vládní koalici i v opozici se ozývají hlasy, aby se vláda znovu pokusila zakázat neonacistickou NPD.
