Expo 2015 v Miláně odstartovalo 1. května, když pavilon České republiky už měsíc fungoval, což je i vzhledem k naší minulé účasti na světových výstavách poněkud nezvyklá situace. Během tohoto zkušebního provozu se řešily už jen drobnosti, jako zastínění schránky pro Dalimilovu kroniku, která potřebuje přítmí, ale musí být vidět.
Podle generálního komisaře české účasti Jiřího F. Potužníka první týden potvrdil předpovědi sboru poradců, že magnetem bude především brouzdaliště před pavilonem a monumentální plastika Lukáše Rittsteina uprostřed. „Vzdor dosavadnímu chladnému počasí se kolem usazovaly po celý den stovky návštěvníků a objednávaly si tankovou Plzeň. Vnitřní expozice je dopoledne plná, odpoledne nápor poněkud opadá, ale doufám, že se návštěvnost zvýší úměrně počasí, protože zatím vytrvale prší, a že lidi přitáhnou i programy a akce regionů,“ vysvětluje Potužník. Pavilon má v průměru necelých deset tisíc návštěvníků denně, ovšem o poslední neděli návštěvníci tento průměr vysoce překročili.
Nanotechnologie a sny zvířat
Česká republika má v Miláně vlastní třípodlažní pavilon o rozloze 550 metrů. Jeho architektonické pojetí invenčně využilo modulární systém z recyklovaného materiálu. Právě toto řešení plně souzní s tématem světové výstavy Potraviny pro planetu, energie pro život – podařilo se ho postavit v rekordním čase a po skončení akce po něm nic nezůstane: během čtyř týdnů se rozebere a odveze a moduly bude možné znovu použít.
  |
Pavilon je dílem architektů Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa z ateliéru Chybik+Kristof Associated Architects a postavila jej vizovická firma Koma. Součástí projektu je i bazén v předprostoru pavilonu, který je holdem teplému italskému létu. A zároveň odkazuje k české nanotechnologii, jež čistí vodu v různých zeměpisných šířkách. V bazénu „pluje“ zmíněná Rittsteinova socha velkého ptáka. V přízemí pavilonu je restaurace Tankovna a obchod, expozice začínají v prvním patře, kde je Laboratoř ticha a Země příběhů a fantazie. V dalším patře se nachází Laboratoř života, česká restaurace (La baita del cacciatore) a konferenční sál. Na střeše pavilonu je zahrada s objektem Jakuba Nepraše nazvaným e-Bolid. V hmotě velkého šedého kamene s otvory návštěvníci najdou surrealistické krajiny představující sny zvířat. Ty odkazují k úsilí chránit ohrožené druhy zvířat a pomáhat zachování jejich přirozeného prostředí.
Expozice s názvem Laboratoř ticha navozuje atmosféru českého lesa a pomocí moderních technologií odhaluje tajemství rostlin. Nabízí dvanáct metrů čtverečních lesa a živý přenos z miniaturních kamer na projekční plochu, ukazující detaily rostlin až k buněčné úrovni. Expozice vznikla ve spolupráci firmy Full Capacity a ČVUT a podílely se na ní například ateliéry Mariána Karla a Vladimíra Soukenky. Na tyto multimediální systémy pak navazuje expozice, která představuje jednotlivé regiony České republiky.
Další oddíl tvoří Laboratoř života, která nabízí díla současných českých umělců. Ta vznikla v reakci na výsledky domácího bádání – je to například Subliminal Federika Díaze, který v souvislosti se zkoumáním genomu pšenice otiskuje podprahové vidění reality a prostory, jež nelze zaznamenat ani změřit. Videoobjekt Jakuba Nepraše Buňka připomíná, že v živém organismu pracují miliardy „chemických továren“. Instalace 10 000 ExperimentsJonáše Strouhala reflektuje objevy nových léků.
Punkový národní den
Nejbližší akcí v českém pavilonu bude 15. května národní den, který má být podle Jiřího F. Potužníka přímo punkový. „Dramaturgie bratří Cabanů počítá s instalací vodních skluzavek kolem našeho brouzdaliště, s vodním baletem a s vystoupením téměř dvou stovek umělců. Nebude chybět ani pouliční divadlo a vyvrcholením bude koncert skupiny Tap Tap. A ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová by měla předat městu Milán mramorové housle pro charitativní aukci na dostavbu dětské nemocnice v Africe,“ vypočítává generální komisař hlavní atrakce. Po necelých čtrnácti dnech výstavy prý pozoruje, že návštěvníci jsou překvapení, jak se český pavilon uvnitř mění v galerii současného umění. „Někdo se spokojí s tímto pocitem, někdo chce exponáty či objevy, které představují, vysvětlit. Ale největší úspěch nepřisuzuji žádnému konkrétnímu dílu, spíš koncepci pavilonu – a tou je pohoda.“
Zobrazit celou fotogaleriiProhlédněte si pohodlně všechny fotografie |
