1. března 2016 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Kožená podporuje ‚zušky‘. Založila fond a zazpívala na galavečeru

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Magdalena Kožená v Gala programu pro nadační fond MK. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Magdalena Kožená v Gala programu pro nadační fond MK. | foto: Petra Hajská
Mezzosopranistka Magdalena Kožená i přes mezinárodní kariéru nezapomíná na základy, které jí v dětském věku poskytla brněnská lidová škola umění. V mezinárodním srovnání považuje „lidušky“, dnes základní umělecké školy zvané „zušky“, za unikátní vzdělávací systém, který tvoří kořeny naší kulturnosti a je potřeba ho hýčkat. Rozhodla se založit nadační fond na jejich propagaci a rozvíjení. Její první akcí na podporu fondu bylo gala představení v režii Onřeje Havelky, na němž v doprovodu uskupení La Cetra Barockorchester Basel předvedla scénicky upravený program z díla Claudia Monteverdiho.

Na donátorském galavečeru, který se konal v Rudolfinu 26. února, byly představeny plány fondu: pět stovek základních uměleckých škol, na kterých studuje 250 tisíc dětí, by prostřednictvím mělo získat podporu pro své projekty a talenty a pro kreativní prezentaci výsledků svého snažení.

Kožená na galavečeru uvedla svůj koncertní projekt, ve kterém rozšířila a ozvláštnila svůj dřívější program z díla Claudia Monteverdiho, který je ostatně její láskou od studentských dob a který jejímu pěveckému naturelu skvěle vyhovuje. Dvě árie zavržené královny z Monteverdiho opery Korunovace Poppey a souboj Tankréda a Klorindy z jeho Osmé knihy madrigalů známe v její interpretaci společně se souborem La Cetra pod vedením Andrey Marcona už z jejího pražského koncertu před dvěma lety a jsou také součástí její nejnovější moteverdiovské nahrávky, která vyšla letos v únoru. Pro koncertní turné, kdy po Praze budou následovat Hamburk, Lucemburk, Frankfurt, Londýn, Oviedo a Barcelona, tato Monteverdiho díla zasadila do nového kontextu – dramaturgického i interpretačního.

Do programu nově zařadila Monteverdiho Nářek Ariadny doplněnou o soudobou reflexi tohoto slavného lamenta. Výsledkem spolupráce Magdaleny Kožené se skladatelem a dirigentem Markem Ivanovićem a Ondřejem Havelkou, v tomto případě libretistou a režisérem, je monodrama Ariadna má problém. A bylo zřejmé, že si všichni tři, resp. čtyři, včetně dirigenta Andrey Marcona a jeho souboru La Cetra, dobře rozuměli. Monteverdiho árie opuštěné Ariadny je zde prokládána příběhem současné Ariadny, bez níž by Theseus, kterého jí všechny holky záviděly, byl „namydlenej“. Jenže i když mu poradila, jak překonat obludu Minotaura a dostat se z labyrintu a dokonce kvůli něm „šlohla tátovi zlatej meč a teď to pořádně schytá“, stejně ji ten „lump a zbabělec“ opustil, dokonce s její sestrou Faidrou.

Magdalena Kožená v Gala programu pro nadační fond MK.

Magdalena Kožená v Gala programu pro nadační fond MK.

Vznešené zoufalství Monteverdiho antické hrdinky nahlížejí Havelka a Ivanović dnešní optikou i jazykem, vtipně a laskavě, odlehčeným parlandovým stylem i „komentáři“ nástrojů včetně citací swingu. Hloubky a významového posunu, kterou do novodobé reflexe tohoto antického mýtu vložil ve své neobarokní jednoaktové opeře Ariadna Bohuslav Martinů sice nedosáhli, ale i díky umění Magdaleny Kožené, která suverénní „vážnou“ interpretaci Monteverdiho lamenta dokázala prokládat glosami s přiměřenou dávkou nadhledu a ironie, vznikl zajímavý hybrid brechtovského zcizování. Spojení těchto uměleckých osobností přineslo v Rudolfinu večer, který výrazně přesahoval očekávání, s nímž jdeme na recitál klasické hudby.

Kompozice Ariadna má problém připravila půdu pro další část večera – Sekvenci III pro ženský hlas Luciana Berii. Tento italský skladatel poválečné avantgardy (1925-2003) v ní prostřednictvím útržků slov, výkřiků, zběsilých kaskád slabik, zámlk, koketních glissand nebo indiánského halekání nápaditě shrnul do osmiminutového monodramatu nejrůznější možnosti lidského hlasu. Je na každém, co si pod nimi představí - třeba změny ženských nálad od váhání přes výsměch po hysterické výbuchy vzteku. Magdalena Kožená ovšem interpretovala toto mimořádně náročné dílo sugestivně a přesvědčivě.

Havelkův vklad do programu koncertu se ovšem uplatnil i v dalších částech večera. Ano, vedle koncertů, kdy sólista při recitálu stojí způsobně vedle dirigenta, býváme čím dále častěji svědky hereckých kreací, jak je mimo jiné před třemi lety předvedla při svém pražském koncertě s francouzským šarmem, invencí a hravostí Patricia Petibon. Ondřej Havelka ovšem v rámci tohoto trendu koncert Magdaleny Kožené povýšil na hudební divadlo svého druhu. Špičková interpretace basilejského orchestru, sršícího muzikantským temperamentem, se v něm propojila s dramaty rolí, do kterých se Magdalena Kožená postupně proměňovala i změnami kostýmů a ukázala vedle svých pěveckých kvalit i jej herecký talent.

Ve výstupech z opery odvržené a zapuzené Octavie v Korunovaci Poppey, každý tón, každé slovo nesly obsah, význam, emoci ve vzájemném propojení i kontrastech. A stačilo jednoduché pódium, dvě helmy a dva meče, aby se madrigal Tankréda a Clorindy stal dramatickou operní scénou. V epizodě z křížové výpravy podle Tassova Osvobozeného Jeruzaléma si Kožená troufla nejen zpívat všechny tři party – vypravěče, odhodlaného křižáckého rytíře Tankréda i muslimkou dívku Kloridnu, které Tankréd v líté, bitvě, vyjádřené s výstižnou zvukomalbou, zasadí smrtelnou ránu. Tankrédovu bojovnost, až zuřivost, tak střídala ztišená bolest a lítost, chvění a vzlyky s vyústěním do vnitřního klidu dlouhého drženého závěrečného tónu, kdy se Klorindě po udělení svátosti křtu ve smrti otevírá harmonie nebes.

Ve vyprodaném Rudolfinu byly i děti, dozajista žáci zušek, k nimž bude směřovat Kožené nadační fond. Velmi živě reagovaly a místy, nejvíce při Beriovi, se spontánně hlasitě smály. Co více si přát? Aby se Magdaleně Kožené podařilo její nadační záměry naplnit.

Magdalena Kožená & La Cetra Barockorchester Basel

Gala pro nadační fond Magdaleny Kožené. Umělecký vedoucí Andrea Marcon, režie Ondřej Havelka. Dvořákova síň Rudolfina, 26. února 2016.

Hodnocení: 90 %

Collegium 1704 a Zelenkova svatoxaverská mše i litanie

Nová - a vůbec první - nahrávka svatoxaverské mše a litanie v provedení Collegia 1704 rozšiřuje diskografii tohoto našeho špičkového souboru s mezinárodním renomé v oblasti staré hudby o další dílo Jana Dismase Zelenky. Právě objevování a prosazování tohoto Bachova současníka a hudebního mistra vrcholného baroka si Václav Luks vytkl jako cíl, který se mu bezesporu daří postupně naplňovat.

Slavnostní Svatoxaverskou mši, která vznikla pro drážďanské provedení v roce 1729, Václav Luks považuje za jednu z nejokázalejších Zelenkových mší nejen díky velkému obsazení, ale i rozsahu skladby. A litanie ke svatému Františkovi Xaverskému oplývající zvukomalbou je podle něj v Zelenkově tvorbě dílem s nejsilnějším dramatickým nábojem.

Jan Dismas Zelenka: Svatoxaverská mše; z nahrávání nového CD Collegia 1704. Kostel sv. Anny, dirigent Václav Lux

Jan Dismas Zelenka: Svatoxaverská mše; z nahrávání nového CD Collegia 1704. Kostel sv. Anny, dirigent Václav Lux

V informačně dobře zpracovaném několikajazyčném bookletu přidává Luks také příběh novodobé rekonstrukce Svatoxaverské mše. I když se v Saské zemské knihovně v Drážďanech zachoval autograf partitury, je na mnoha místech pouhou skicou, která byla rozepsána až v provozovacím materiálu – ten je však zatím nezvěstný. A navíc byl rukopis partitury poškozen plísní, požárem a červy – a ještě k tomu v minulosti oříznut tak necitlivě, že občas chybí horní notový systém s partem houslí nebo trubky.

Nahrávka, která byla pořízena v kostele sv. Anny na Pražské křižovatce, znovu potvrzuje, že oba soubory, které Václav Luks založil a vede – instrumentální Collegium 1704 a vokální Collegium Vocale 1704, mají pro uvádění rozměrných děl s kontrapunktickou sazbou i sólovými áriemi, všechny předpoklady. Na intonačně bezchybném základu stavějí vznosně oslavné části se zářivým zvukem clarin, ale i prosebná rozjímaní. V těch se hlasy sólistů, v tomto případě především sopranistky Hany Blažíkové, ale i altistek Kamily Mazalové a Lucile Richardot vedle tenoristy Václava Čížka a basisty Stephana MacLeoda nádherně pojí s měkkým zvukem fléten, hobojů nebo houslí. Majestátní pleno střídá kontrast komorní sazby, brilantní fugy jsou prokládány galantními pastorelami.

Jan Dismas Zelenka: Svatoxaverská mše; z nahrávání nového CD Collegia 1704. Kostel sv. Anny, dirigent Václav Lux

Jan Dismas Zelenka: Svatoxaverská mše; z nahrávání nového CD Collegia 1704. Kostel sv. Anny, dirigent Václav Lux

Nahrávka, kterou kromě ministerstva kultury podpořily i desítky soukromých patronů a donátorů z mnoha zemí, tak představuje špičkový interpretační základ těchto do této doby neznámých Zelenkových děl. A díky tomu, že vydavatelství Bärenreiter k této příležitosti vydalo notový materiál právě v ediční úpravě Václava Lukse, lze se těšit na následovníky. Nicméně – při všech kvalitách CD Collegia 1704, včetně jeho zvukového vyvážení s přiměřeným dozvukem, není nad živý koncert, kdy zážitek z hudby umocňuje i prostor, což mohli ocenit posluchači v české premiéře na Vánočním koncertu v Rudolfinu v roce 2014.

J. D. Zelenka a Collegium 1704:

- Jan Dismas Zelenka: Missa Divi Xaverii ZWV 12, Litaniae de Sancto Xaverio ZWV 156, Collegium Vocale 1704 a Collegium 1704, dirigent Václav Luks. Vydal Accent.

- Dirigent Václav Luks, Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704. Kostel sv. Anny – Pražská křižovatka 17. února 2016.

Hodnocení: 99 %

Inspirace na dny příští

Ambroise Thomas: Hamlet. Hudební nastudování Tomáš Brauner, režie Radovan Lipus, scéna David Bazika, kostýmy Eva Kotková, videoprojekce Otakar Mlčoch, pohybová spolupráce Igor Vejsada, sbormistr Jurij Galatenko, dramaturgie Eva Mikulášková. Claudius - Martin Gurbaľ / Jan Šťáva, Gertrude - Denisa Hamarová / Janja Vuletic, Hamlet - Roman Hoza / Thomas Weinhappel, Polonius - Zdeněk Plech / Roman Vlkovič, Ophélie - Marta Reichelová / Jana Sibera, Laërte - Martin Šrejma / Aleš Voráček, Marcellus - Tomáš Kořínek / Václav Morys, Horatio - David Szendiuch/ Roman Vocel. Orchestr a sbor Národního divadla moravskoslezského. Premiéra Divadlo Antonína Dvořák čtvrtek 3. února 2016 18:30 h.

Giacomo Puccini: Manon Lescaut. Dirigent Fabio Luisi, režie Richard Eyre. Účinkují Kristine Opolais, Roberto Alagna, Massimo Cavalletti, Brindley Sherratt. Přímý přenos z Metropolitní opery do kin v ČR sobota 5. března 2016 18:45 h.

Magdalena Kožená v Gala programu pro nadační fond MK.
Jan Dismas Zelenka: Svatoxaverská mše; z nahrávání nového CD Collegia 1704. Kostel sv. Anny, dirigent Václav Lux


Helena Havlíková
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na Lidovky.cz