Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Improvizace? Architekt dostal volnou ruku a vyplatilo se

Design

  7:00
Každý by řekl: Zbourat! Majitelé luhačovické firmy mminterier se však rozhodli původní betonové stavby přestavět v nový celek. A vyplatilo se to.

Ze starého nové. Rekonstrukce se zvenku projevuje celkovým ztmavením (černá fasáda a břidlicová pole), velkými výkladci a jednoduchým, samostatně stojícím názvem firmy. foto: Filip Šlapal

Práce architekta Stanislava Fialy ukazují, že není třeba předem vymyslet a zdokumentovat každý detail plánované stavby. Na začátku však musí stát jasná koncepční rozhodnutí. V tomto případě to bylo propojení původních objektů firmy a umístění vstupů a vjezdů. Vše ostatní vznikalo „za jízdy“.

V této rubrice jsme od listopadu 2010 uveřejnili celkem 116 článků, z nichž přesně 58, tedy shodou okolností plná polovina byla věnována rekonstrukcím, rehabilitacím, konverzím či úpravám a dostavbám již existujících prostor nebo staveb. Není to náhoda. Trend věnovat se spíše úpravám existujícího než realizovat novostavby na zelené louce je stále silnější a nic nenasvědčuje tomu, že by měl v blízké budoucnosti zeslábnout. Ekonomická krize posledních let zvyšuje nejistotu a mnoho investorů si rozmýšlí pouštět se do nových projektů. Mnohem více se věnují zlepšování a zhodnocování toho, co již vlastní.

Oproti novostavbám navíc starší objekty často obsahují skryté kvality, zhodnocení časem. Fenoménu zvýraznění opotřebovaných částí budov a jejich přenesení do jiného kontextu se věnovala např. belgická expozice v rámci Benátského bienále architektury roku 2010 (více na www.rotordb.org/project/2010_UsusUsures_expo). Úkolem architekta je tyto kvality najít, nezničit, naopak pokusit se je ukázat a vhodně doplnit tak, aby vznikl celek, který bude zajímavější a silnější než původní stavba či její náhrada.

Architekt dostal volnou ruku

Tento cíl byl v Luhačovicích naplněn v míře vrchovaté. Majitelé firmy mminterier a investoři rekonstrukce jejího sídla, manželé Maňasovi, dokázali především vyhledat vhodného architekta pro tento typ realizace a ponechat mu dostatek prostoru k rozvinutí svých improvizačních schopností, jež Stanislav Fiala dostatečně prokázal už v minulosti: zkombinoval například výrobní část s výstavní (továrna a vzorkovna Sipral) či úspěšně sjednotil staré a nové (firma Podzimek a synové v Třešti, továrna Fastherm v pražských Strašnicích).

Sám architekt ke spolupráci napsal: „Podařilo se nám opět použít náš oblíbený proces přímého směřování k realizaci, bez velice komplikované a v případě rekonstrukce neprakticky těžkopádné papírové dokumentace, která se projektuje mnoho, mnoho měsíců dopředu s obtížným kontaktem se zpracovávanou realitou.“

Z původně utilitárního stroje se stal výrazný reklamní poutač.

Tento způsob práce je opravdu spojen s velkými riziky, ale ta přinášejí i potenciál skvělých řešení. Na začátku procesu padlo několik jasných a koncepčních rozhodnutí o propojení původně tří samostatných budov v jeden celek a o umístění vstupů a vjezdů. Dojem celku je podpořen úpravou vnitřního dvora, jenž se stává přirozeným jádrem celé kompozice. Přesně byla dimenzována výrobní a skladovací část, ta reprezentativní, společenská, výstavní disponovala většími prostory, než by možná bylo nutné.

To umožnilo chovat se velkoryse a věnovat se detailům, které dnes stavbě dávají nezaměnitelný charakter. Původně bílá budova byla zateplena a omítnuta černě probarvenou omítkou, okolní plochy vysypány černou břidlicí – dovnitř se vstupuje po dřevěných molech právě skrze pole břidlice. Doplněno bylo ozelenění stromy a infografika ze zrezivělých cortenových plechů.

Do stejné logiky zapadá umístění starého zásobníku před budovu, takže dovnitř vstupujete pod ním. Z původně utilitárního stroje se stal výrazný reklamní poutač. Do hlavní hmoty s nosnou konstrukcí zmontovaného železobetonového skeletu byly proraženy výkladce ohromných rozměrů, které zvláště v podvečer, kdy tmavá budova splývá s okolím, umožňují vyniknout vnitřnímu obsahu, tedy špičkovému nábytku podle návrhů především mladých českých tvůrců.

I zdánlivě neatraktivní prefabrikovaný železobetonový skelet může být povýšen na významnou část interiéru.

Interiér představuje mimořádně kvalitní syntézu složenou z rozlišných částí. Betonová šeď je doplněna zákoutími a sociálním zázemím v signální červené a zelenožluté. Již zmíněný hravý improvizační přístup umožnil zachování řady atributů, které by pravděpodobně byly v běžném stavebním procesu zlikvidovány. Ať již jde o kachličky po odstraněných toaletách, nebo o litinová potrubí, která byla kdysi součástí vestavěných a dnes zbouraných příček.

Odhalené technické instalace

Samozřejmostí jsou odhalené technické instalace, které jsou jak praktické, tak vizuálně velmi silné a pro Fialu už typické. Fascinující prostorový zážitek představuje tunel trojúhelníkového průřezu spojující dvě kdysi stavebně samostatné části. Je tvořen poloprůhledným vlnitým laminátem zelené barvy. Tento zdánlivě odpadní materiál povýšil na významnou součást svých interiérů legendární nizozemský architekt Rem Koolhaas na přelomu osmdesátých a devadesátých let při stavbě rotterdamské galerie Kunsthal a od té doby ho pravidelně aplikuje. Právě jeho schopnosti vytvářet koherentní celek z velmi různorodých částí se na české scéně blíží nejvíce právě Fiala. Laminát je v Luhačovicích využit i na oplocení u vjezdu a nadkrytí výstupů ve výrobní části.

Fiala představuje zvláštní fenomén. Pracuje v zásadě pouze pro soukromé klienty, a to navíc nikoliv pro rozsáhlé korporace, kde by musel jednotlivé fáze projektu představovat početnému představenstvu či dozorčí radě. Většinou jde o klienty s jedno-, maximálně dvojčlenným vedením, kde mezi klientem a architektem vznikne pevný vztah důvěry, jež je naprosto nezbytným předpokladem pro zdárné završení projektu.

FAKTA

Autoři: Stanislav Fiala, Daniela Polubědovová, D3A www.d3a.cz Spolupracovníci: Lukáš Pinkava Investor a hlavní dodavatel: mminterier www.mminterier.cz Projekt: 2006 Realizace: 2008–09 Zastavěná plocha: 3500 metrů čtverečních

Momentálně se Fiala věnuje dvěma velkým realizacím v centru Prahy a výsledek bude určitě stát za to. Jedním z nich je Šporkův palác, do něhož naposledy významně zasahoval ve dvacátých letech minulého století Josef Gočár. Po téměř sto letech přichází Stanislav Fiala.

Autoři:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...