Impresionista Claude Monet měl svoji múzu Camille před očima téměř neustále. Potkali se v roce 1865 a od té doby se stala součástí nerozlučného spolku jeho přátel, kam patřili Renoir a Pissaro.
Renoirův obraz s názvem Dívka trhající květiny zachycuje Camille na poli u St. Cloud nedaleko Paříže. Obyčejné odpoledne, obyčejné květiny a neobyčejná chvíle, kterou je třeba zachytit. Nyní je tento obraz k mání na veletrhu umění v Maastrichtu. Po letech se ho majitel rozhodl prodat. Za patnáct milionů dolarů, informoval deník The Guardian.
Renoirova dívka připomíná rozpor mezi první a druhou Monetovou manželkou. Po smrti Camille se totiž Monet oženil s rodinnou přítelkyní Alicí Hoschedéovou, a ta nechala všechny památky na Camille zničit. Jediné, co zůstalo, jsou Monetovy obrazy, Renoirův obraz a jedna fotografie, která Alicině pozornosti unikla.
Ven z města
Oscar-Claude Monet se narodil v roce 1840 v Paříži, ovšem jeho rodiče se záhy přestěhovali do přístavního města Le Havre. Claude měl od dětství jasno, že nechce pracovat u otce ve firmě. Měl jiný cíl: chtěl malovat. V patnácti už ho v Le Havru znal kdekdo, na potkání totiž kreslil karikatury a vydělával si první peníze za rychlé črty tváří. Místní malíř Eugene Boudin Clauda inspiroval k výletům za město. Monet na něj ve svých pamětech vzpomíná: "Ten, komu vděčím za to, že jsem malířem, je Boudin. To on mě naučil dívat se kolem sebe." Po smrti Claudovy matky v roce 1857 se ho ujala teta MarieJeanne Lecadrová. Díky ní se mohl přestěhovat do vytoužené Paříže a začal se zajímat o studium malby. Navštěvoval akademii malíře Charlese Gleyreho. V ateliéru se spřátelil s Pierrem-Augustem Renoirem. Pracovali společně, navzájem si komentovali své práce a měli také jednu inspiraci. Dívku Camille a krajinu, tu, která je vyháněla ven z města. Putovali společně po Francii. Pro někoho blázni, kteří se snaží zachytit nemožné, pro jiné geniální umělci, kteří určují nový směr. Takový, kde rozhodující je okamžik, prchavý a nezachytitelný. Jen v barvách, v impresích.
Jedna velká rodina
Když si Monet bral Camille, byla to svatba dvou mladých lidí na začátku. On, malíř s nejistou budoucností, ona, slečna bez věna. Nastěhovali se do vesnice Vétheuil na jih od Paříže. Pronajali si dům společně s rodinou Ernesta Hoschedého, který Moneta potkal v jedné pařížské kavárně.
Velká rodinná "smečka". Hoschedé a jeho šest dětí, Monet a jeho dvě děti. Ovšem idyla netrvala dlouho. Křehká Camille po porodu druhého syna Michela onemocněla a v roce 1879 zemřela. Monet, který obdivoval její krásu, jí zachytil i ve chvíli smrti, s bojácnou ostýchavostí, bez okras.
Smutek netrval příliš dlouho, Hoschedé odjížděl za prací do Paříže a doma nechával svou ženu Alici. Obchodní transakce mu nevycházely a dluhy narůstaly. Nakonec utekl do Belgie, aby se vyhnul dlužníkům. A Monet s Alicí a dětmi zůstali. V roce 1892 se vzali a přestěhovali se zpátky do Paříže. Alice chtěla smazat stopy po minulosti. A tou nejvýraznější byla právě dokonalá Camille. Její tvář už zůstala jen v obrazech.
