15. prosince 2007 13:44 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Konec čertů v Čechách

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 45Diskuse
Čert ví proč. Drsný lucifer v podání Csongora Kassaie. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čert ví proč. Drsný lucifer v podání Csongora Kassaie. | foto: Reprofoto
PRAHA Letošní televizní Vánoce budou prakticky bez čertů. Hrozí tradiční pohádkové postavě vyhynutí? Jaký má na osud čertů vliv náš ateismus a zachrání je humor?

O letošních Vánocích narazíme při sledování televize na jednu jedinou čertovskou pohádku - klasiku Hrátky s čertem podle Jana Drdy v ladovských kulisách. Čert se neobjevuje ani v nových pohádkách, s nimiž o Vánocích premiérově přichází Česká televize. Čerta ve svém novém filmu Nejkrásnější hádanka nemá ani náš nejaktivnější „filmový pohádkář“ Zdeněk Troška.

Hrátky s čertem (1956). V pohádce Josefa Macha hraje Martin Kabát (Josef Bek) karty s čerty (S. Neumann, F. Filipovský).Podle režiséra Trošky je to jen souhra náhod, která o ničem nevypovídá: „Tentokrát jsem vycházel z Drdových pohádek, v nichž čerti nevystupují, ale na příště chystám pohádku, v níž čert rozhodně chybět nebude.“

Existuje ale i jiný názor: čerti mizí z pohádek, protože mizí z našeho života, lidé o čertovi, respektive o ďáblovi, nepřemýšlejí, vytěsnili ho ze života. „Ďábel a čert jsou pro současnou generaci abstraktní pojem, vyšli z módy stejně jako indiáni nebo kovbojové,“ míní psycholog Jeroným Klimeš.

„Vyšli z módy“ se dá přeložit jako: v převážně ateistickém klimatu, jež u nás panuje, nejsou čerti ničím aktuální téma. Vracíme se tak trochu do doby před třináctým stoletím, kdy lidé v českých zemích neměli čerta ani ďábla, maximálně pohanského běsa či ďasa. S postupným šířením křesťanství mezi prostý lid expandovali i čerti. Jejich postavení ale nebylo tak jednoznačné jako v případě ďábla.

Kravský ohon, koňské kopyto
Ten byl striktním nositelem zla a tragédie a neměl smysl pro humor. Jak tvrdila svatá Terezie: „Ďábel je smutný, protože nemiluje.“ Čert, který vystupuje jako pozemské zhmotnění ďábla, je naopak velmi často celkem veselá kopa a v lidových pohádkách nezřídka běhává za děvčaty.

KLASICKÉ POHÁDKY NA VÁNOČNÍ OBRAZOVCE 
NOVA                  
Třetí princ           
24. 12., 9.45         
Pyšná princezna       
24. 12., 11.15        
Jak se budí princezny 
24. 12., 15.55        
Tři oříšky pro Popelku
24. 12., 18.35        
O statečném kováři    
25. 12., 10.45        
O princezně Jasněnce a
létajícím ševci
       
25. 12., 17.05        
Princ a Večernice     
26. 12., 10.25        
Tři veteráni          
26. 12., 16.55  
Mrazík              
30. 12., 20.00      
Lidová slovesnost také čertovi přisoudila jednoznačnou a po staletí ustálenou podobu, jakou se nemůže pyšnit žádná z vybájených bytostí. Čert je černý, chlupatý, má špičaté uši, na hlavě růžky či dokonce rohy, dlouhý jazyk, kravský ohon a koňské kopyto. Doprovází ho charakteristický zápach po síře. Fyzické dispozice čerta upomínají na jeho příbuznost s kozlem, respektive antickým satyrem či faunem.

Čert často přijímá lidskou podobu, nejčastěji se převléká do myslivecké uniformy. Jeho mimikry má ovšem i slabé místo, tak jako se vodník pozná podle mokrého šosu, čerta obvykle prozradí jeho kulhání. Na nohu napadá údajně kvůli úrazu, který utrpěl, když byl svržen z nebe.


Čert je navíc schopen letu a umí se přemísťovat z místa na místo. Úroveň čertových kouzel je závislá na jeho postavení v pekelné hierarchii: nejvyšší post náleží Luciferovi, na nejnižší příčce jsou plesniví čerti. Bere-li na sebe čert podobu zvířete, je to zpravidla zvíře černé: havran, kočka nebo pes. V Goethově tragédii se Mefistofeles přidruží k doktoru Faustovi v podobě černého pudla.

Roztomilý psík následuje Fausta až do jeho studovny a zatímco doktor překládá do němčiny evangelium svatého Jana, začne pudl výt a měnit se v pekelníka. Faust upíše svou duši ďáblu, výměnou dostává mládí a lásku. Smlouva s ďáblem mu však štěstí nepřinese. Pakt člověka s ďáblem symbolizuje „dezerci“ od boha, tedy jakousi duševní sebevraždu. Člověk se vždy upisuje svou vlastní krví a obvykle získává ďáblovy služby na dobu sedmi let, poté dochází k zúčtování: čert si odnáší hříšnou duši do pekla. 

Čertovo poslání získávat duše hříšníků a plnit jimi peklo má (podobně jako úděl jeho kolegy vodníka lovit a střádat dušičky do hrníčků) ryze křesťanské kořeny. Nejrůznější variace tohoto tématu zpracovává řada lidových pohádek, z nichž pak čerpali autoři jako Božena Němcová nebo později Jan Drda či Jan Werich.

Jan Drda psal pohádku Hrátky s čertem za nacistické okupace, filmového zpracování se ovšem dočkala v roce 1956. Takže, co Drda mínil jako povzbuzení v době nacistického temna, dostalo později poněkud budovatelský nádech. Nicméně příběh vojáka Martina Kabáta (Josef Bek), který se neuměl bát, natočený v naivistických ladovských kulisách, sázel především na humor.

Princezna ze mlejna (1994). Čertík (Yvetta Blanarovičová) a čarodějnice (Monika Absolonová) v pohádce Zdeňka Trošky.Princezna Dišperanda (Alena Vránová) se tu krví upsala ďáblu, ten jí měl na oplátku sehnat ženicha. Do pekla si čert ovšem odnese místo marnivé Dišperandy odvážnou Káču (Eva Klepáčová); to Martin nemůže připustit a s pekelníky se o Káču utká.

Hrátky s čertem nabídly celou přehlídku čertovských typů: dvojici vypelichaných a už poněkud plesnivých, koktavých a ryze komických čertů (František Filipovský a Stanislav Neumann), kteří si libovali v typicky pekelné zahálce, a sice karbanu, vyšší šarži měl záludně vemlouvavý Lucius (Josef Vinklář), nad ním bděl vrchní Lucifer v podání Rudolfa Deyla a čert, který si nechával říkat doktor Solofernus (Vladimír Ráž), pak představoval jakousi pekelnou aristokracii.

Nedbalost nezkušeného čerta Podobně propracovanou hierarchii najdeme i v další oblíbené čertovské pohádce S čerty nejsou žerty, kterou podle předlohy Boženy Němcové Čertův švagr natočil v roce 1984 Hynek Bočan.


KLASICKÉ POHÁDKY NA VÁNOČNÍ OBRAZOVCE 

PRIMA               
Hrátky s čertem     
24. 12., 17.30      
Princezna se zlatou 
hvězdou
             
24. 12., 19.15      
Dařbuján a Pandrhola
27. 12., 16.15      
ČESKÁ TELEVIZE      
Obušku, z pytle ven 
24. 12., 10.00      
Byl jednou          
jeden král          
24. 12., 15.25    

Opět jde o pohádkovou komedii a opět se tu objevuje motiv nesprávné duše, uvržené do pekla nedopatřením, respektive nedbalostí nezkušeného čerta. Tím je čert Janek (Ondřej Vetchý), který pak při napravování svého omylu způsobí na zemi sice hodně zmatku, ale také mnoho dobrého pro svého pozemského kamaráda Petra (Vladimír Dlouhý).

Navzdory tvrzení „co peklo jednou schvátí, nikdy nevrátí“ tu všechno dobře dopadne a čerti zafungují jako vcelku spravedlivá instituce, které tentokrát velel Lucifer v podání Karla Heřmánka.

Ostatně jméno vrchního pekelníka Lucifer lze přeložit jako Světlonoš. Toto pozitivní zabarvení čertova jména naznačuje, že by Lucifer mohl být ten, který se postavil bohu. Některé prameny také zmiňují Luciferovu příbuznost s Prométheem, který ukradl bohům světlo, aby ho poskytl lidem. Jinými slovy, tam, kde selže spravedlnost boží, nastupuje spravedlnost pekelná.

Tato poněkud kacířská interpretace sice nekoresponduje s křesťanským východiskem našich pohádek, ale velmi dobře odráží českou náturu, která se vždy snažila najít jinou cestu ke zdolání úkolu než tu přímou a nejtěžší. Pakt s čertem se tedy postupně mění v kumpánské přátelství mezi člověkem a řadovým pekelníkem.

Motiv spravedlivého pekelného trestu najdeme i v pohádkách Jana Wericha z knihy Fimfárum, které dostaly půvabnou několikadílnou loutkovou podobu. V té titulní, kterou natočil Aurel Klimt, dá čert kováři Fimfárum výměnou za duše tří zlých lidí. RákoskaFimfárum se pak stane prostředkem nápravy a zajistí kováři, kterého záletná manželka podváděla, spokojený život.

Čert ví proč (2003). V pohádce Romana Vávry hrál Lucifera Csongor Kasai, princeznu Aničku Tatiana Pauhofová.Čerti a český ateismus
Čertovské motivy pak najdeme i v pohádkách Až opadá listí z dubu Vlasty Pospíšilové nebo Moře, strýčku, proč je slané Jana Baleje. Loutkové čertovské pohádky podle Werichových předloh jsou výjimečné tím, že nezřídka pracují s hrůzostrašnými motivy a kromě nezbytného humoru nabízejí sekvence s takřka hororovou atmosférou. Tak daleko hraná pohádka jít nemůže, protože by působila příliš naturalisticky, kdežto loutka hororovou nadsázku unese.

Drda i Werich sice nahlíželi na svět - i na ten pohádkový - každý po svém, něco však měli společného. „Změní-li se kultura, změní se i bludy, které lidi postihují. Podobně se mění postavy, které se dostávají do centra pozornosti spisovatelů a scenáristů.
Například u Wericha je možné vysledovat, že se některé figury opakují, konkrétně čerty měl dost v oblibě. Stejně jako Jan Drda. To byli ovšem lidé vychovaní v křesťanské kultuře a křesťanských hodnotách,“ vysvětluje psycholog Jeroným Klimeš četnost čertů ve starších pohádkách a jejich úbytek v těch aktuálních.

Proti tomuto tvrzení se staví sběratel pohádek a režisér Zdeněk Troška, jenž přivedl do českého filmu rozverného čertíka v podání Yvetty Blanarovičové, který spolu s vodníkem (Jakub Zindulka) pomáhal mlynářovic Elišce (Andrea Černá) v pohádce Princezna ze mlejna (1994). Čertíkovo rčení „já jsem malej, ale šikovnej“ zlidovělo a bylo docela jedno, že tohle pekelné stvoření docela popírá prastará pravidla čertovské hry.

Troškův smysl pro absurditu eskaloval v pokračování pohádky Z pekla štěstí, když obsadil Karla Gotta do dvojrole Lucifera a boha. Vytvořil tím jakési splynutí dobra se zlem v absolutní vyšší moc, která ovšem dostala díky obsazení příchuť efektního paradoxu.

Pochopení pro člověka „Český pohádkový čert má pro člověka pochopení a neškodí mu. Čert bývá zdrojem humoru, v tom je jedinečnost našich pohádek,“ vysvětluje Troška a dodává, že zlo v pohádkových příbězích, které točí, pochází výhradně od lidí.
V tom se s ním shodují i další tvůrci, kteří si s čerty zadali. Roman Vávra, který natočil pohádku Čert ví proč (2003), na níž se i autorsky podílel, říká: „Pohádkový čert nereprezentuje absolutní zlo, slouží v příběhu jako pozorovatel, je obrazem zla v lidech. Čeká, až člověk udělá chybu, a dá mu ťafku.“

S čerty nejsou žerty (1984). Dobráckého čerta Janka hrál v pohádce Hynka Bočana Ondřej Vetchý.Ve stejném duchu hovoří i režisér Jiří Strach, který je podepsán pod pohádkou Anděl Páně (2005). Příběh z autorské dílny Lucie Konášové přivedl na svět vedle popleteného anděla Petronela (Ivan Trojan) čerta Uriáše (Jiří Dvořák). Poťouchlý čert doprovází Petronela na jeho pozemské pouti, během níž má napravovat hříšníky, a dobře se baví na jeho účet.

„Nedávno jsem udělal zajímavou zkušenost, když se Anděl Páně promítal v Německu. Bylo evidentní, že Němci pohádku tak docela nepochopili, protože pro ně je ďábel úzce spojený s tragickým příběhem Fausta. Kdežto v našem českém spojení je čert prostě něco jako Švejk, je to ten, kdo hodí na zem banánovou slupku a čeká, co bude,“ popisuje svou vizi čerta Jiří Strach a dodává, že právě ty čertovské pohádky jsou nejvtipnější.

Funkce čerta se během let transformovala. Původně čert představoval „externizované zlo“, tedy to špatné, co člověk vytěsnil ze své osoby a přenesl jinam. Dnes se člověk soustředí sám na sebe, nevzhlíží k vyšším autoritám, nezpovídá se jim. Na čerta zbyla role „kašpárka“, baviče, glosátora...

Z toho plyne otázka, kdo je dnes nositelem oné temné, čertovské zlomyslnosti, kdo dnes hází hlavním hrdinům klacky pod nohy? Nabízí se několik odpovědí. Jednu z nich přednesli filmaři, totiž že nositelem zla je v současných pohádkách výhradně člověk. Hlavní hrdina tedy musí čelit trablům, které mu způsobuje jiná pozemská bytost. Další možností je, že se potýká s celou institucí, zlo tedy reprezentuje jakási pozemská mocnost. A do třetice je tu velmi aktuální varianta, že si hlavní hrdina život komplikuje docela sám.

Typologie čertů v českých pohádkách

Vladimír Ráž jako Lucifer v televizní pohádce Čertův švagr reprezentuje spravedlivou pekelnou moc. Vladimír Ráž jako Lucifer v televizní pohádce Čertův švagr reprezentuje spravedlivou pekelnou moc. Je to důstojný ďábelský aristokrat, který dohlíží na pozemský pořádek.

Yvetta Blanarovičová jako roztomilý čertík z pohádky Princezna ze mlejna.Jeho absolutním protikladem je čertík v podání Yvetty Blanarovičové v pohádce Zdeňka Trošky Princezna ze mlejna. Pitvořivá postavička, která si roztomile šlapala na jazyk, měla za úkol především pobavit nejmenší diváky, což se jí s úspěchem dařilo.

Čert ví proč. Drsný lucifer v podání Csongora Kassaie.Divácká obliba si vynutila pokračování filmu. Drsného Lucifera, jehož úkolem bylo hlavně pouštět hrůzu, si v pohádce Čert ví proč zahrál maďarský herec Csongor Kassai. Z českých pohádkových čertů byl jeden z nejdrsnějších, typem se blížil spíše ďáblovi v tradičním pojetí.

Anděl páně.V pohádce Anděl Páně se objevuje čert Uriáš (Jiří Dvořák). Ve filmu má funkci jízlivého glosátora, který s potěšením sleduje nezdary anděla Petronela. Je to postava komická, vyniká však fyzickou elegancí.

Fimfárum.Ojedinělou kapitolou v českých pohádkách jsou čerti z loutkového filmu Fimfárum. Animovaný film unese více než hraný, a proto jsou zdejší pekelníci ti nejdrsnější a peklo tu má místy až hororovou atmosféru. 


  • 45Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz