18. února 2015 11:21, aktualizováno  14:33 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Lavrov: Chceme okamžitý klid zbraní
na Ukrajině. Včetně Debalceve

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 88Diskuse
Evropská unie reaguje na černou listinu Moskvy: omezila ruským diplomatům... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Evropská unie reaguje na černou listinu Moskvy: omezila ruským diplomatům... | foto: Reuters
MOSKVA Zastavení palby na východě Ukrajiny nemá alternativu, příměří dojednané v Minsku musí neprodleně začít platit na celém teritoriu, prohlásil na středeční tiskové konferenci v Moskvě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Klid zbraní je nicméně podle něj dodržován všude kromě „debalcevského kotle“. Z tamního porušení klidu zbraní obvinil Lavrov ukrajinskou armádu.

„Pokud jde o plnění minských dokumentů z 12. února, největší prioritou  je zastavení palby a stahování zbraní,“ řekl Lavrov. Klid zbraní je podle šéfa ruské diplomacie ponejvíce dodržován, výjimkou je ovšem podle něj „tzv. debalcevský kotel“. Tamní situace Rusko „hluboce zarmucuje“, sdělil novinářům Lavrov. Za nezdar příměří v Debalceve je podle něj odpovědná ukrajinská armáda, která se pokusila prorazit povstalecké obklíčení. 

VÍCE ZDE:

„K zastavení palby musí dojít všude, i v takzvaném debalcevském kotli. Jsme pro to, aby se všechna ustanovení minských dohod, včetně zahájení politického procesu, začala bezodkladně plnit,“ řekl ruský ministr. Zároveň obvinil ukrajinskou stranu, že se rozhodla „místo jednání prorazit obklíčení v debalcevském kotli“.

K TÉMATU:

Rusko podle Lavrova „sdílí znepokojení nad situací v Debalceve a vyzývá k zastavení pokusů o změnu situace, jaká byla k 15. únoru“. V neděli už byla ukrajinská vojska podle tvrzení vzbouřenců v Debalceve v obklíčení a bránila se ostřelování města z okolních kopců, které obsadily povstalecké oddíly. Moskva očekává, že zvítězí zdravý rozum a prvořadým se stane zájem o záchranu životů těch, kdo se ocitli v obklíčení, dodal šéf ruské diplomacie.

Rozhořčený Západ

Postup vzbouřenců u Debalceve odsoudila německá vláda, která ho označila za „masivní porušení“ příměří dojednaného minulý čtvrtek v Minsku. „Je to vážný útok na (minské) dohody a na mírové naděje pro východní Ukrajinu,“ prohlásil v Berlíně vládní mluvčí Steffen Seibert. Dotazu, zda jsou minské dohody mrtvé, se vyhnul. „Upřímně řečeno, na tuto otázku dnes nedokážu odpovědět jasným ano ani jasným ne,“ řekl Seibert.

I pro ministryni zahraničí Evropské unie Federiku Mogheriniovou jsou bojové operace v Debalceve jasným porušením příměří ze strany povstalců. „Separatisté musejí zastavit veškeré bojové akce. Rusko a separatisté musejí okamžitě a úplně dodržovat závazky dojednané v Minsku v souladu s úterní rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Musejí respektovat příměří a stáhnout těžké zbraně,“ prohlásila Mogheriniová. EU je podle ní připravena podniknout „příslušné kroky,“ pokud boje neustanou. Podle názoru diplomatů, na které se odvolává agentura Reuters, tak Mogheriniová pohrozila novými protiruskými sankcemi.

Pokud ukrajinské příměří selže, měla by Evropa reagovat prodloužením protiruských sankcí. Na středeční tiskové konferenci v Lisabonu to řekl britský ministr zahraničí Philip Hammond. „Dnes ráno jsem se doslechl, že prezident (Vladimir) Putin vyzval ukrajinské síly v Debalceve, aby se vzdaly. To rozhodně neodpovídá duchu dohod z minulého týdne. Rusko odhalilo své skutečné záměry,“ řekl Hammond.

„Pokud příměří selže nebo pokud se přesvědčíme o nečestných záměrech Ruska, měli bychom především vydat jasné prohlášení o prodloužení existujících sankcí, které vyprší v červenci. Prodlouženy by měly být do konce roku,“ uvedl britský ministr.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Průchod svému rozhořčení dal ve středu v lotyšské Rize i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Na konferenci ministrů obrany Evropské unie řekl, že situací v Debalceve je „hluboce znepokojen“. Neochota separatistů respektovat příměří podle něj ohrožuje minské mírové dohody. „Vyzývám Rusko, aby skoncovalo s podporou separatistů a stáhlo své jednotky a zbraně z východu Ukrajiny v souladu s minskou dohodou,“ řekl Stoltenberg.

Porošenko chce americké zbraně

Ukrajinský prezident Petro Porošenko, který ve středu kvůli kritické situaci kolem Debalceva zamířil na Donbas, mezitím apeloval na Spojené státy, aby dostály svým dřívějším slibům a poskytly Ukrajině „prostředky pro posílení obranyschopnosti“. O možných dodávkách zbraní hovořil telefonicky s americkým viceprezidentem Joem Bidenem, uvedla agentura Unian s odvoláním na ukrajinskou prezidentskou kancelář.

Spojené státy dodávky „obranných zbraní“ Ukrajině zvažují, rozhodnutí ale v Bílém domě dosud nepadlo. Kyjev v úterý oznámil, že už do Washingtonu poslal seznam požadované 

výzbroje. Po zbrojních dodávkách Ukrajině volají zejména američtí republikáni, podporuje je ale i nový americký ministr obrany Ashton Carter.

Kanada rozšířila sankce

Kanada v úterý zavedla další kolo protiruských sankcí v reakci na ruskou podporu separatistů na východě Ukrajiny. Postihy se týkají mimo jiné prominentní ropné společnosti a šéfa státního strojírenského a zbrojního podniku a blízkého spolupracovníka prezidenta Vladimira Putina. Uvedla to agentura Reuters. Ottawa podle ní zavedla sankce vůči 37 jedincům a 17 firmám z Ruska a z Ukrajiny. Moskva  podle agentury Interfax vyjádřila nad krokem Kanady údiv a vyhradila si právo adekvátně reagovat.

Kanadský premiér Stephen Harper

Kanadský premiér Stephen Harper

Opatření kanadské vlády jsou namířena zejména proti největší ruské ropné společnosti Rosněfť a šéfovi strojírenského podniku Rostec Sergeji Čemezovovi, který je blízkým Putinovým spojencem. Figuruje už i na předchozím sankčním seznamu Evropské unie.

Kanada tak v koordinaci se Spojenými státy a Evropskou unií sáhla k postihům dvou klíčových společností, jejichž potrestání se dosud vyhýbala a které mají v zemi nemalé obchodní zájmy. „Rusku se budou (sankce) dále prodražovat, pokud bude pokračovat v eskalaci konfliktu a odmítat umožnění mírového řešení,“ uvedl v prohlášení kanadský premiér Stephen Harper.

Ruské ministerstvo zahraničí v reakci vyjádřilo nad sankcemi Ottawy překvapení vzhledem k tomu, že byly přijaty po schůzce představitelů Německa, Francie a Ukrajiny s prezidentem Putinem. Ti minulý týden dohodli v Minsku kroky k řešení ukrajinské krize.

V prohlášení, citovaném Interfaxem, ministerstvo také konstatovalo, že si ruská strana vyhrazuje právo přijmout adekvátní odvetná opatření. Zároveň ale vyzvalo západní státy, aby ukončily „válku sankcí“ a začaly s obnovou spolupráce.

Lidovky.cz, ČTK
  • 88Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz