Muže z malé středočeské obce Psáry zajímalo, jak radnice rozdělila mimořádnou finanční odměnu 50 000 učitelkám místní mateřské školy, které pomáhaly se stěhováním nábytku do nové budovy. S žádostí na základě zákona o svobodném přístupu k informacím ale narazil.

Rada obce se rozhodla informace o konkrétní výši odměn nezveřejnit. Důvodem měla být důvěrnost informací o příjmu, protože údaje o platu či odměně podle radních představují osobní data, která je třeba uchovávat v tajnosti. A krajský soud dal radnici za pravdu.

S takovým výsledkem se ale žadatel nespokojil a podal kasační stížnost. U Nejvyššího správního soudu v Brně uspěl a dosáhl zrušení původního rozsudku. Následovalo pak druhé kolo rozhodování opět v režii krajského soudu. Ten nakonec záležitost přehodnotili a radním nařídil odměny zveřejnit.

Přelomový rozsudek posouvá hranice

„Soud vydal klíčový a v něčem i přelomový rozsudek, který dále posouvá hledání hranice, kdy nestojí za to otravovat obyčejné zaměstnance veřejné správy poskytnutím detailních informací o jejich platu nebo odměnách,“ uvedlo k případu občanské sdružení Otevřená společnost.

Podle rozhodnutí středočeského soudu lze v případě mimořádných odměn uplatnit právo na informace prakticky vždy, a to bez ohledu na postavení zaměstnanců.

Určitá výjimka by mohla nastat, pokud by se jednalo o zcela malé částky, upozornila soudkyně.

Rozsudek zdůrazňuje, že pravidelný plat státních zaměstnanců může být tajný, pokud se však jedná o zvláštní a mimořádné odměny, může občan o jejich zveřejnění požádat.

Stejně jako ve sporu Lidových novin s Pražským hradem, kdy kancelář prezidenta republiky odmítla zveřejnit platy svých zaměstnanců, nařídil soud radnici Psár odměny rozdělené učitelkám do dvou týdnů zveřejnit.

Výzvám o odtajnění příjmů svých zaměstnanců kancelář Václava Klause dlouho odolávala. Na základě prohraného sporu s Lidovými novinami je nakonec zveřejnila až jako jedna z posledních veřejných institucí.

ČTĚTE VÍCE: Jak Hrad vysvětluje odměny pro své úředníky