5. března 2013 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

NG má nový vstup. Stavbě
katalánského architekta však něco chybí

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Rozdílné výškové úrovně jsou vyrovnány systémem ramp.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rozdílné výškové úrovně jsou vyrovnány systémem ramp. | foto: Adam Gebrian
Významní světoví architekti nepracují v Česku každý den, a když je objednavatelem veřejný sektor, je to téměř rarita. Projekt nového vstupu do Národní galerie na Hradčanech byl proto očekáván se zvědavostí. Stavba, která vznikla, bohužel v mnoha směrech zklamala.


V květnu roku 2004 vypsala Národní galerie vyzvanou, neanonymní architektonickou soutěž na zpracování návrhu na architektonické řešení stavby „ústředního vstupního objektu v nádvoří mezi Schwarzenberským a Salmovským palácem, s vazbou na oba historické objekty“. Do soutěže vyzvala několik týmů: domácí ateliéry Aleny Šrámkové, Romana Kouckého a Ladislava Lábuse a pár zahraničních – Foster and Partners, Tadao Ando Architects&Associatesa Mateo arquitectura. V čele posledního ateliéru stojí Josep Lluís Mateo – architekt, dlouholetý šéfredaktor vynikajícího časopisu Quaderns a profesor několika škol architektury, včetně mimořádně prestižní ETH v Curychu.

Raději nenápadně


Alena Šrámková umístila ve svém návrhu požadovaný stavební program do podzemí, takže nádvoří by v zásadě zůstalo v původním stavu. Zakopané vstupní prostory byly zpřístupněny pomocí dvou prosklených kvádrů a několika světlíků v podlaze. Návrh Romana Kouckého pro změnu do nádvoří vkládal dvoupodlažní objekt prostorové smyčky organických tvarů, který se jasně a viditelně odlišoval od okolních historických staveb. Je možné říci, že si porota, ve které mimo jiné zasedli Milan Knížák, Vít Vlnas, Vladimír Šlapeta nebo Jan Sapák, vybrala kompromisní řešení mezi těmito dvěma extrémy, které ocenila společnou druhou cenou.

Vítězem se stala katalánská kancelář s návrhem jednopodlažního proskleného pavilonu, jehož přítomnost není z Hradčanského náměstí nijak patrná. Koncept by se dal přirovnat ke skryté zahradě s dominantou vzrostlého stromu, kolem kterého se pavilon obtáčel. Po průchodu novostavbou se návštěvník měl octnout v malé zahradě, přímo u sgrafitové fasády Schwarzenberského paláce s jeho krásnou římsou.

Jednopodlažní stavba za obvodovou zdí není z Hradčanského náměstí vůbec vidět.

Dlouho nebylo o výsledcích soutěže a případné stavbě ani vidu ani slechu. Až v posledních letech začaly prosakovat informace, že projekt není u ledu, ale bude se opravdu realizovat. Přiznávám, že jsem se na výsledek těšil. Významní zahraniční architekti nepracují v Česku každý den, a když je objednavatelem veřejný sektor, jde opravdu o zcela výjimečnou záležitost. Navíc propojení starého a nového je vždy atraktivní téma, pro naši současnou situaci v Praze možná nejzásadnější. Nesmírná celosvětová přitažlivost Prahy spočívá především v mnohasetleté tradici a schopnosti úspěšně kombinovat různorodé stavební styly z odlišných časových období do jednoho celku. Nedaleký Pražský hrad s vynikajícími úpravami Josipa Plečnika je toho prvotřídním důkazem.

Exkluzivní materiály na vše nestačí


Osm let po vítězství v soutěži tedy v sousedství Hradčanského náměstí vznikl skleněný pavilon, který oproti původním vizím značně ztěžkl a přišel o strom i zahradu. Na to, že stavba v zásadě zprostředkovává prodej lístků, šatnu a vstup do dvou samostatných paláců, je dosti rozsáhlá.

Situace nebyla nejjednodušší – zajistit bezbariérový vstup do dvou výškově značně odlišných míst se jí daří pomocí sestavy ramp. Do Salmovského paláce sestupujete po dvou rampách otočených o 180 stupňů, do Schwarzenberského paláce obdobným způsobem stoupáte. Po stavební stránce je celá budova provedena velice kvalitně, z exkluzivních materiálů. Patrná je snaha minimalizovat nosnou ocelovou konstrukci, ale navázání ocelového vazníku do sgrafitové fasády Schwarzenberského paláce se nejeví zdaleka tak bezproblémově a bezkontaktně, jak si zadavatel soutěže i autor studie nejspíše představovali.

Chybí katalánské slunce


Překvapující je značná tmavost interiéru a malé množství přirozeného světla. U jednopodlažního pavilonu, na jehož střeše se již nenachází nic, je absence velkorysých světlíků překvapivá, zvláště pak v souvislosti s možným výhledem na krásné historické fasády. Světlíky jsou malé, a navíc zčásti zastíněné složitou nosnou konstrukcí, nebo dokonce tahokovovým zakrytím, které tvoří podhled celé novostavby. Strop tak působí mnohem těžším dojmem, než by nutně musel, a vymazává subtilnost ostatních prvků – skleněných zábradlí a minimalizovaných dělících sloupků mezi jednotlivými skly. Možná že pod ostrým katalánským sluncem by byl takto zastíněný prostor považován za oázu v rozpáleném létě, jakýsi nízký prostorový filtr, v kontrastu s nímž o to více vynikne velkorysost paláců. Zdánlivě malé světlíky by na stěny promítaly fascinující stínohru. V Praze je ovšem přece jen dosti odlišné podnebí...

Přirozené světlo zprostředkovávají světlíky po obvodu, propouštějí ho ale méně, než by bylo třeba.

Základní problém, o němž se vede debata i v České komoře architektů, je, zda jsou vyzvané architektonické soutěže vůbec vhodným nástrojem pro výběr architekta. Autor tohoto textu zastává názor, že pro soukromého zadavatele rozhodně ano, ale pro veřejného nikoliv. Ten by měl postupovat metodou otevřené soutěže. Přestože v tomto případě Národní galerie oslovila renomované kanceláře, vybírat z pouhých čtyř návrhů se jeví jako chyba. V otevřené architektonické soutěži by porota vybírala pravděpodobně z desítek návrhů. I když neexistuje záruka, že by pak výsledek byl kvalitnější, pravděpodobné to je. Na druhou stranu, stavba je vždy hlavně odrazem svého objednavatele, a až v mnohem menší míře architekta (jehož jméno mimochodem na webových stránkách Národní galerie nenajdete).


FAKTA

Autor: Josep Lluís Mateo, www.mateo-maparchitect.com

Klient: Národní galerie

Projekt: 2004

Realizace: 2009–2012

Podlažní plocha: 1500 metrů čtverečních

Statika: Agustí Obiol – BOMA

Zahradní architekt: Manuel Colominas

Salmovský a Schwarzenberský palác získaly nové vstupní prostory, které jsou přehledné a co do velikosti značně velkorysé. Vzhledem k nemalým ambicím architektonické soutěže je to ale přece jen málo.


Adam Gebrian, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz