Důkazů prý má, že by s nimi mohl stanout před mezinárodním tribunálem. „Mnohokrát jsem ukořistil ruskou vojenskou techniku, zajal jsem ruské vojáky i s dokumenty. To už ani není zajímavé, diskutovat o tom, zda tady regulérní ruská armáda bojuje, nebo ne. Kdo tomu nechce věřit, prostě neuvěří, ani když mu to všechno přinesu pod nos,“ říká velitel mariupolské posádky slavného praporu Donbas.
Vinogrodskij sedí uprostřed obrovského přímořského campu, původně rekreačního zařízení, které patřilo synovi bývalého prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče. S pomocí vysílačky a pár mobilů velí několika stovkám mužů, z nichž se podle něj během roku stali výborní vojáci. Na rozsáhlé pláži je jen několik vojáků, kterým velitel povolil návštěvu manželky a dětí. Koupou se v sousedství protileteckého kulometu.
Víte, kolik mi zabili kamarádů?
Ruské rakety vypadají jak ohňostroje. Jenže zabíjejí, říká ukrajinský voják |
„Problém jsou Rusové a jejich regulérní armáda, která proti nám stojí,“ tvrdí Vinogrodskij. „Už rok s nimi bojuji. Kdyby šlo jen o separatisty, dávno je po válce. Občas jím sestřelíme bezpilotní letadlo,“ dodává. „Myslíte si, že povstalci na Donbasu, horníci a dělníci z továren mají najednou bezpilotní letadla?“
V celé jednotce nacházím pouze jednoho cizince – Poláka Wadima, který sem z Londýna přijel, jak říká, bránit Evropu před Rusy. Ukrajinec Viktor se vrátil domů z dobře placeného místa v Arabských emirátech. V Donbasu slouží i několik Rusů a Bělorusů.
„Víte, kolik mi zabili kamarádů?“ říká dívka s plavými vlasy, která se jmenuje Káťa a je z Krymu. Je jednou z šesti dívek, které slouží v praporu Donbas. Utekla z poloostrova poté, co ho zabrala ruská armáda. Přihlásila se do Donbasu jako zdravotnice: „Obětovala jsem všechno. Pár kamarádů mi zabili. A teď mám říci, tak východ Ukrajiny necháme teroristům a Rusům a vše, co jsme prožili, ty strašné ztráty, všechno to je zbytečné? Copak nás Evropa nechápe?“
  |
Dohoda z Minsku, nebo z Mnichova?
Vinogrodskij má od pondělka mimořádně špatnou náladu. Poslední jednání kontaktní skupiny v Minsku o zastavení palby a demilitarizaci území kolem frontové linie podle něj skončily katastrofou. Z vojenského hlediska odsoudili požadavek tzv. demilitarizace části azovského pobřeží, tedy ve skutečnosti odsun své jednotky od obce Šyrokyne, všichni ukrajinští velitelé, kteří operují v oblasti Azovského moře.
‚Jestli tanky odjedou, je s námi konec.‘ Nervózním Mariupolem se šíří zvěsti o ruských vojácích |
Ukrajinské velení sektoru „M“ (jižní část východoukrajinské fronty kolem přístavu Mariupol) oficiálně oznámilo, že příkaz k odsunu svých lidí od Šyrokyna nevydá, dokud nebudou splněny dvě podmínky: úplné zastavení palby ze všech druhů zbraní a vybudování stálého pozorovacího stanoviště pro misi OBSE přímo v Širokinu.
Anatolij Vinogrodskij.
„Já minské dohody nenazývám ani tak dohodami, jako spíš spiknutím. Vlastně bych je přirovnal k mnichovské dohodě, se kterou vy Češi máte své zkušenosti,“ tvrdí podplukovník. Podle něj požadavek, aby se ukrajinské jednotky stáhly z kopců kolem Širokina, znamená „otevření cesty pro protivníka na celé jižní ukrajinské pobřeží“. Nejen on se rozhodl, že pokud by takový příkaz dostal od svého velení, odmítne se mu podřídit.
„Já jsem profesionální voják. Důstojník ukrajinské armády, který se dobrovolně přihlásil do praporu Donbas. A vím, co to je vojenská disciplína a jak vážné je, když vám říkám, že nesplním rozkaz. Pokud ale dostanu příkaz opustit vrcholky kolem Šyrokyna, okamžitě sháním právníky a zažaluju svého nejvyššího velitele za vlastizradu. Nebo se dostanu k prezidentovi a vysvětlím mu to. To totiž není žádná demilitarizace, ale odevzdání dalšího kusu našeho území nepříteli. Dokážeme to před soudem.“
Klíčový bod fronty
Řešení ukrajinské krize ve třinácti bodech. Přečtěte si text dohody z Minsku |
Šyrokyne jako klíčový bod frontové linie patří podle minských dohod z letošního února k území, které mají kontrolovat ukrajinské síly. Dohody byly podepsány 15 .února a proruské jednotky se posunuly až do Širokina několik dnů poté – v noci z 21. na 22. února. „Tehdy šlo o jasné porušení mírových dohod ze strany Rusů a separatistů, ale OBSE k tomu mlčelo,“ tvrdí podplukovník.
Obec je dnes rozdělena na dvě části a díky strategické pozici praporů Donbas a Azov proruské síly nemohou po pobřeží postoupit dál na západ. „Mají tam ale tanky i děla, a jakmile se jim odkryjeme, jakmile slezeme z těch kopců dolů, obsadí je oni a začnou bez ohledu na jakékoliv dohody pálit po našich nechráněných vojácích,“ obává se Vinogrodskij.
Jeho muži nyní stojí na nejzápadnějším cípu Šyrokyna, v ulici s příznačným názvem „Sovětskaja“. „Když na nás začnou z druhé strany střílet, já musím žádat své velení o povolení na střelbu odpovědět. Dodržuji přece mírové dohody! Až když řvu neuvěřitelně sprostě na naše generály, kteří o tom rozhodují, dovolí mi bránit se. A pozorovatelé OBSE pak řeknou, že ukrajinská strana porušila příměří.“
Procházková píše z Ukrajiny: I slunečnice tu mají své oligarchy |
Nejen Vinogrodskij, ale prakticky všichni ukrajinští velitelé operující na azovském pobřeží jsou přesvědčeni, že mise OBSE straní Rusku, a tedy i separatistům, především proto, že v ní je řada prorusky naladěných pozorovatelů z Ruska, Běloruska a třeba Srbska. „Jak může být země, která je i v rezolucích vaší EU označována jako agresor, mít své lidi v pozorovatelské misi, to opravdu nechápu,“ zlobí se Vinogrodskij. Podle něj má OBSE přesné informace o pohybu příslušníků pravidelné ruské armády, ale toto svědectví zamlčuje.
Střílí se v noci
Speciální monitorovací mise OBSE ve své poslední zprávě o návštěvě Šyrokyna píše, že přítomnost separatistů z „DNR“ nezaznamenala, zato přítomnost ukrajinských vojáků ano. Na místě pozorovatelé pobývali od 13.00 do 13.15 a za tu dobu slyšeli 10 výstřelů ze severozápadního směru. Ovšem zajímavé je, že ve zprávě je jasně dislokována ukrajinská armáda na jihozápadě obce. Kdo tedy střílel ze severu? I proto ukrajinská strana požaduje stálou misi přímo v Šyrokynu.
Na mariupolském úseku fronty byl ve čtvrtek klid. Střílí se hlavně v noci a v posledních dnech jen z ručních zbraní. „Ostřelují naše pozice hlavně z obcí Sachanka a Bezimennoje,“ říká plukovník Vinogrodskij. „Ale vše máme pod kontrolou. Zatím.“ Jeho prapor Donbas, který založil dnes už legendární velitel, nyní poslanec ukrajinského parlamentu Semjon Semjončenko, má od začátku války největší ztráty ze všech jednotek. Za rok přišel o 117 mužů.
