Podnik najdete v postranní uličce poblíž Vítězného náměstí neboli „Kulaťáku“ v Dejvicích. Jak už prozrazuje název, skládá se ze dvou částí. Spodní část „dole“ je v suterénních prostorách bývalé restaurace Perpetuum. Pamětníci dřevních dob zde pamatují vinárnu Kosovo, která byla za socialismu jedno z mála míst na Praze 6, kde se dalo posedět do dvou hodin v noci, přičemž host tenkrát musel na ulici vystát frontu ne nepodobnou zástupům před tehdejšími diskotékami. Část „nahoře“ je přístupná přímo z chodníku.
Off Kulaťák
Jdete-li dolů, hned u dveří vás přivítá krásná škrabka na boty ve tvaru kachny, zřejmě hold opeřenci, kterého si tu můžete dát hned ve dvojí úpravě. Po schodech se vstoupí do protáhlé místnosti s barem, na kterou navazuje hlavní část lokálu s přístupem do bočního salonku. Interiér je v podstatě modernistický. Podél pravé stěny hlavního prostoru běží kožená sedačka, židle takřka kuchyňské, natřené barvou bílou, černou, růžovou a azurovou. Ve výklencích jsou tabule s nabídkou podniku napsanou křídou, v grafice připomínající dřívější layout Respektu, spíše tedy jde o ornament než o informaci. Výzdobu tvoří prosvětlená pískovaná skla s motivy lidských rukou, v salonku pak dvě velká zarámovaná výtvarná díla.
Nahoře a dole |
Majitelé podniku, pánové Lacina a Jiráček, charakterizují styl podniku jako „off Kulaťák“, čímž se chtějí vymezit vůči jasně definovaným a neměnným konceptům. Jejich filozofie staví na otevřenosti a přirozeném vývoji věcí. Dokládá to i vznik podniku, kdy od nápadu do jeho otevření loni v prosinci uběhlo jen šestměsíců. Do toho dokonale zapadá příběh šéfkuchaře Jana Bartoňka, který vystudoval ekonomii a pak ho láska k vaření zavála načas do Itálie, kde se řemeslu v podstatě vyučil praxí. Zároveň se přiznává k inspiraci českou kuchyní, čerpal od své babičky.
Nabídku kuchyně tvoří polední menu, kde najdete jídla jako polévku minestrone, grilované kuřecí prso se salátem a pošírovaným vejcem, rizoto s krevetami či cuketou a mandlovým olejem, vše v ceně od 95 do 135 Kč. Stálý jídelní lístek nemá mnoho položek, najdete zde tři předkrmy, po čtyřech salátech, hlavních chodech, pastách a rizotech a dva dezerty.
Průlet uměním šéfkuchaře začal předkrmem: zapečený kozí sýr s medem, salátem z červené řepy a čínského zelí v zálivce z třešňového octa (105 Kč). Jasný signál, že tu počítají s tím, že člověk jí i očima – žlutavý terč sýra na červenobílé strakatině salátu. Sýr svrchu propečený do sklovata, spodní část si zachovala hrudkovitost, jeho nahořklá chuť si dobře rozuměla s nasládlým červenobílým salátem, k tomu domácí pečený italský chléb focaccia. Lahůdka.
Zhlavních jídel jsme vybrali králíka na hořčici se špenátem a grenailemi (220 Kč) a konfitované kachní stehno se šťouchanými bramborami a růžičkovou kapustou (195 Kč). Obecně lze říci, že tu sází na jemné, důmyslně zkombinované chutě, ale vyzvednout je třeba dokonalý špenát, a to jak v konzistenci, tak v jemně nakyslé chuti.
Míchaný listový salát s cherry rajčaty a hoblinami parmezánu (85 Kč) byl jednoduše ochucený, ovšem nakrájen na větší kusy. Při jeho pojídání člověk co chvíli vypadal jako sumec.
Pivo zde mají jen lahvový Pilsner Urquell, tmavý Bernard 12° a nealkoholickou Stellu Artois. Ani výběr vín není rozsáhlý, zato znalecký: moravská z vinařství Plešinger a Krásná hora ze slovácké oblasti (220–380 Kč), italská vína ze Sicílie, Venetty a Toskánska a francouzská z oblasti Bordeaux a Languedoc (340–1360 Kč).
Příjemná a neokázalá obsluha je tu navíc vyladěna s nevtíravou latinskou hudbou, prokládanou francouzskými šansony.
Nahoře na úrovních
Kavárenská část „nahoře“ má dvě úrovně. Spodní části s barovým pultem dominuje zlatá sedačka. Nad tím je po schodech přístupná galerie s kovovým zábradlím. Podlaha je stěrková, židle převážně plastové a kožená sedačka kolem stěn. Betonovou šeď na stěnách doplňuje odhalené cihlové zdivo.
ČTĚTE TAKÉ: |
Nahoře nabízejí veškerý nápojový kavárenský sortiment od mnoha druhů káv a čajů přes vína a lihoviny, k tomu zde čepují ve třetinkách znamenitý břevnovský klášterní nefiltrovaný ležák. K zakousnutí tu dostanete libanonský humus, doplněný aktuálním zákuskem, v době naší návštěvy to byl veganský čokoládovooříškový dort. Spodní část kavárny je do 17.00 nekuřácká, galerie patří celý den kuřákům. Na jaro se chystá venkovní zahrádka.
Podnik Nahoře a dole se zaměřuje na široké spektrum klientů, přičemž jejich potřebám dobře rozumí. Dole skýtá kvalitní a originální kuchyni pro obědy pracovníků z okolních úřadů, večer umí nalákat na zajímavou gastronomii. Nahoře pak nabízí útulné posezení pro tvůrčí i přátelská setkání. Není divu, že sem nacházejí cestu třeba herci z Dejvického divadla a umělci vůbec. Cestu neustálého vývoje podniku dokládá plánované otevření hudebního klubu s živou hudbou. Bude zajímavé sledovat, kam tento postupný vývoj dojde.
