10. června 2016 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

POHNUTÉ OSUDY: Na MS získal devět
medailí. Dvořáka porazila až rakovina

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Miroslav Dvořák | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Miroslav Dvořák | foto: Reprofoto
ČESKÉ BUDĚJOVICE S rakovinou hrtanu se přetahoval devět let. Zápolil s ní totiž pln víry a přesvědčení, že nakonec zvítězí. Proto téhle potvoře vzdoroval tak dlouho. Vlastnost bojovníka si do života nejspíš přinesl právě z hokeje. Také mezi mantinely totiž patřil mezi poctivce, kteří soupeři nedají ani kousek ledu zadarmo. Miroslav Dvořák, někdejší fenomenální český hokejový obránce, ale nakonec přetěžkého protivníka nedokázal rozmáznout o mantinel, jak byl zvyklý. V červnu 2008 mu srdce dotlouklo. V pouhých 56 letech.

Jednou si všiml, že mu u kořene jazyka vyrostla asi dvoumilimetrová bulka. Zprvu přemítal, jestli má nad touhle zdánlivou prkotinou mávnout rukou, anebo radši zajít k doktorovi. Jak na mě bude koukat, když se mu svěřím s touhle drobností, ptal se sám sebe. Na něho, obránce ze žuly, kolem něhož se na ledě k bráně prakticky nedalo proklouznout. Nakonec k lékaři zamířil, ale připadal si trochu hloupě. Bulka totiž zmizela.

Jenže doktor byl pečlivka, nechal udělat rozbor vzorku a poté chlapa, který měl doma dvě zlaté medaile ze světových šampionátů, šokoval: „Musíme ihned začít s ozařováním, jinak mezi námi za půl roku nebudeš.“ Jak zanedbatelný okamžik stačí k tomu, aby se člověku život otočil úplně naruby, jak náhle se změní náhledy na vše okolo. Jak rychle je možné začít si ještě více vážit věcí, které se dosud braly jako samozřejmost.

Z Hluboké proti proudu Vltavy

„Kuki“, jak se Dvořákovi přezdívalo, začínal s hokejem v šesti letech v rodné Hluboké nad Vltavou, na tamějším Munickém rybníku. Ve čtrnácti letech se posunul jen o pár kilometrů proti proudu Vltavy do Českých Budějovic, přesněji do uctívaného týmu Motoru. Trenér Slavomír Bartoň dumal o tom, že tomuhle šikovnému klukovi dá v lize šanci už v jeho sedmnácti, ale nakonec přibrzdil a nechal ho vyhrát mezi dorostenci.

Právě českobudějovickému Motoru zůstal Dvořák věrný prakticky celý život. Ostatně, i poté co se vrátil ze zahraničního angažmá (NHL – Philadelphia, Německo – Kassel, Essen), znovu vklouzl do dresu Jihočechů. V osmatřiceti letech. Během úžasné kariéry si přivezl ze světových šampionátů devět medailí, z toho dvě zlaté.

V domácí soutěži odehrál třináct sezon, reprezentační dres oblékl v 228 zápasech a nastřílel v nich 15 gólů. Zahrál si finále Kanadského poháru (1976) i Stanley Cupu (1985) a z olympiády si přivezl stříbro (1976). Přesto zůstal docela obyčejný, skromný, snad až nenápadný. Kdo by jen řekl, že právě on dokázal kosit nejlepší světové útočníky, obdivuhodně tvořit hru a obětovat se pro svůj tým.

Až příliš velká úcta

Hokejový trenér a psycholog Marian Jelínek svého času svolával přes léto hráče Jágr teamu na soustředění právě na Hlubokou. Bydlelo se u kurtů tenisty Martina Damma a „na dlabanec“ se chodilo ke Dvořákům. Do restaurace, která se jmenovala po něm. Tedy – Kuki. „Mirka Dvořáka si pamatuju už jako kluk. Narodil jsem se v Českém Krumlově, takže jako Jihočech jsem ho samozřejmě obdivoval, protože hrával za Motor,“ vzpomínal Jelínek.

„Byla to skutečná ikona. Já měl to štěstí, že jsme s Jaromírem Jágrem a dalšími kluky z NHL často jezdili právě na Hlubokou a s Kukim, jestli o něm takhle familiárně můžu mluvit, jsme se potkávali.“ Jelínek si pamatoval, jak se Dvořák choval skromně a pokorně, jak z jeho chování bylo zřejmé, že k hokejistům, kteří se do NHL vydali dlouho po něm, chová velkou úctu. „Mně ta jeho úcta připadala někdy snad až zbytečná. Vždyť on v zámoří válel taky, jen o dvacet let dříve. A to možná v ještě silnější pozici. Protože tehdy se do NHL dostali tak dva tři čeští hráči, zatímco dnes jsou jich desítky. Kdyby na zdi uvnitř té restaurace nevisela jeho fotka v dresu Philadephie Flyers, tak by snad ani člověka nenapadlo, že ho obsluhuje tak slavný hráč.“

Miroslav Dvořák.

Dvořák už tehdy věděl, že ho rakovina hrtanu sužuje, ale nechtěl se svými starostmi obtěžovat ostatní. Snad jen občas ukazoval svoje pomalované tělo. Lékaři mu totiž nesmyvatelným fixem vyznačili místa, která mu ozařovali... „Bylo to hrozně smutné, ale Kuki tu svoji situaci bral naprosto úžasně,“ pokračoval v roce 2013 Jelínek zvolna. V národním týmu se v 70. a 80. letech neměnili hráči jako dnes, tedy jako karty na stole. Trenéři naopak sázeli na ustálené obranné dvojice i útočné trojice. Takže k Dvořákovi dlouhé roky neodmyslitelně patřil především Milan Chalupa.

Když Dvořák zemřel, Václav Jáchim ze serveru hokej.cz napsal sice smutný, ale zároveň hluboce citový a emotivní nekrolog. A v něm právě Chalupa na Dvořáka vzpomínal. Pouhých pár hodin po jeho skonu. „Jednu chvíli už se zdálo, že Mirek rakovinu překonal,“ povídal jeho spoluhráč. „Vždyť se dokonce vrátil k hokeji. Nebyl na tom špatně, a když se najednou zase objevil mezi námi, nemusím ani příliš zdůrazňovat, jak velkou jsme měli radost. Zašněroval si brusle a k všeobecnému úžasu v zápasech staré gardy začal najednou hrát v útoku! Tak jsme se ho ptali, co to má znamenat. A on se jen smál a vykládal, že trénuje jako snad nikdy v životě. Jeho smrt mě skutečně zasáhla mimořádně silně. Tak už v ,Budějkách‘ zůstal Jarda Pouzar sám...“

Dvojčata Dvořák-Pouzar

Právě dvojice Dvořák-Pouzar byla považována téměř za dvojčata. Letití kamarádi, které spojovala snad až neuvěřitelně podobná životní paralela. Váleli pospolu v Českých Budějovicích i v reprezentaci a společně se také chystali zkusit štěstí v NHL. Jenže komunistický režim „blahosklonně“ pouštěl hokejisty do zahraničí až po třicítce.

Pouzar kdysi vzpomínal, jak začalo jeho namlouvání s NHL: „Ve Finsku mě oslovili zástupci Edmontonu Oilers, jenže já neuměl ani slovo anglicky, takže mi tehdy překládal televizní komentátor Jan Slepička. Po návratu domů jsem oznámil, že chci do Kanady, a hokejový svaz kývl (organizace Pragosport, která zahraniční angažmá zajišťovala, si brala od hokejistů 50 procent čistého výdělku!). Jenže Budějovice byly proti. Do zámoří se totiž chystal i Míra Dvořák.“

Nakonec dostali povolení oba a v roce 1982 se jim konečně sen splnil. V zámoří vyjeli na nezvykle úzké kluziště, na němž se v nejslavnější hokejové soutěži světa válí. Dvořák v dresu Philadelphie, Pouzar zase pomáhal po boku Gretzkého Edmontonu Oilers.

Ve finále Stanley Cupu

Na konci sezony 1984/85 dokonce změřili síly ve finále Stanley Cupu. Souboj kamarádů dopadl tehdy lépe pro Pouzara.

Mimochodem, smutný příběh Miroslava Dvořáka nebyl v rodině jediný. Jeho bratr-dvojče tragicky zemřel při skákání do vody. Že by snad jakýsi zlověstný osud?

Dvořákovy vážné zdravotní problémy prožíval právě Pouzar obzvláště těžce, protože ve stejném čase bojoval o život pro změnu s leukemií. Jemu se ale povedlo tuhle nesmírně obtížnou bitvu nakonec vyhrát.

Dvořák během tří let, která v zámoří strávil, za sebou zanechal silnou stopu. I proto se o jeho smrti v americkém tisku hodně psalo. „Když jsem Mira poprvé potkal na letišti, neuměl ani slovo anglicky,“ vzpomínal Brad Marsh, který s Dvořákem hrával v obranné dvojici. „Na pokoji jsme ale ještě téhož večera do sebe šoupli pár piv a docela si porozuměli...“ S Marshem se Dvořák nakonec skamarádil natolik, že za ním tenhle kanadský hráč přiletěl na návštěvu i do Čech.

Generální manažer klubu Paul Holmgren si Dvořáka také i po letech velmi dobře pamatoval. „Cookie se legračně oblékal a legračně i mluvil,“ usmíval se. „Ale dokázal se zasmát i sám sobě a byla s ním bezva zábava. Ale hlavně – byl to nesmírně silný hráč, na ledě navíc ofenzivně založený. Moc nám pomáhal.“

Mimochodem, Dvořák se stal vůbec prvním českým hráčem, kterého trenéři ze zámoří povolali na světový šampionát. Jeho Philadelphia totiž v roce 1983 vypadla hned v prvním kole play off v duelu s New York Rangers a trenéři Luděk Bukač se Stanislavem Neveselým nelenili a pozvali ho do reprezentace. Čímž učinili náležitě pozitivní průkopnický počin.

Nejlepší český střelec hokejové historie Milan Nový spočítal, že se s Dvořákem znal čtyřicet let. „Poprvé jsem se s ním sešel v nároďáku na mistrovství Evropy osmnáctek v Ženevě a naposledy rok před tím, než umřel na Hluboké při nějakém veteránském zápase,“ pamatoval si Nový. „Normálně se ale o své nemoci bavil a bylo zřetelně vidět, jak se rakovinu snaží překonat. Je to kruté...“

Na Dvořákův suchý selský humor rád vzpomínal i Jaroslav Jágr. V sedmdesátých letech za ním chytal tři roky v českobudějovické brance, teď týmu pomáhá v roli videotrenéra především rozšifrovávat hru soupeřů.

„Míra nikdy nezkazil žádnou srandu, dokonce si neodpustil ani vtípky někdy i během hry,“ usmíval se. „Navíc měl zlaté srdce. Jednou mi z reprezentačního zájezdu přivezli s Jardou Pouzarem deset perfektních bílých brankářských hokejek ,montrealek‘, abych měl s čím chytat! Vydržely mi snad tři roky.“

Cestujte s LN
Historie olympiád - legendární výkony i politika v pozadí. Více >

Dvořák se sice snažil nedávat svoje problémy najevo, ale užil si hodně drsné časy... Během léčby přišel o horní i dolní čelist na levé straně úst. Mohl proto jen tekutou stravu, ale dobrá nálada ho ani v nejtěžších chvílích neopouštěla. „Všechno si sice mixuju, ale když jím, tak si alespoň představuju, jak by to nemixované jídlo vypadalo na talíři,“ vykládal kamarádům zvesela.

A ještě se vlastně sluší vysvětlit přezdívku Kuki, v zámoří upravenou na Cookie... Kupodivu spousta jeho blízkých vlastně ani nevěděla, proč se Dvořák změnil v Kukiho. Vše způsobila návštěva kina kdysi v jeho dorosteneckém věku. Hrdina jistého filmu jménem Kuki Dvořáka zcela uhranul a nadějný hokejista dost dlouho o ničem jiném nemluvil, až se z něj zákonitě stal zkrátka Kuki. Kuki, který do poslední chvíle nerezignoval, stále věřil v obrat k lepšímu, a určitě i proto se snažil šířit všude, kde se objevil, nakažlivou dobrou náladu.

VÁCLAV CIBULA
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz