8. září 2016 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Dobrá chuť

Praha jako na talíři. Pod nohama
50metrová hlubina, i vidlička už letěla

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Zavěšeno. Můžeme začít jíst. Pokud se někomu udělá špatně, jsme za dvě minuty... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zavěšeno. Můžeme začít jíst. Pokud se někomu udělá špatně, jsme za dvě minuty... | foto:  Tomáš Krist, MAFRA
PRAHA „Tak doufám, že svářeč neměl slabou chvilku, když dělal tuhle sedačku,“ prohodí fotograf. Právě stoupáme do 50metrové výšky a pod nohama se zvětšuje husí kůži nahánějící hlubina. Proti nám ale postává michelinský šéfkuchař a kupodivu se usmívá. Budeme totiž jíst a kochat se výhledy na Prahu. A také trochu nervózně pokukovat pod sebe.

Za kolik se najíte v oblacích

Kulinární atrakce Večeře v oblacích (Dinner in the sky) se pořádají ve 40 zemích světa a zúčastnily se jich již desítky tisíc zájemců. Tradičně největším zážitkem je večeře při západu slunce.

  • Brunch (lehký oběd) 1053 korun
  • Oběd 1593 korun
  • Večeře 2673 korun
  • Večeře při západu slunce 3213 korun
  • Šampaňské783 korun

„A všimli jste si, že celá plošina je zavěšená jen na dvou ocelových céčkách?“ mrkne s úsměvem číšník, když plošina vystoupá do maximální výšky. Konstrukce se lehce houpe a otáčí. „Ano, všimli. Díky za připomenutí.“

A zatímco se host s barvitou představivostí snaží zaplašit z hlavy obrazy utrženého sedadla, prasklého pásu či plošiny řítící se k zemi, číšník s bravurou zkušeného skořápkáře přesouvá menší skleničku se sodovkou a bílý ubrousek zatěžuje sklenkou šampaňského. „Občas fouká a ulítlý ubrousek dokáže nadělat paseku,“ vysvětluje muž, který s plošinou stoupá vzhůru už osmým rokem.

První pokrm se skrývá pod pokličkou. Jinak na plošině se nesmí kouřit, odhazovat kosti za hlavu, vlastně vůbec nic se nesmí odhazovat...

První pokrm se skrývá pod pokličkou. Jinak na plošině se nesmí kouřit, odhazovat kosti za hlavu, vlastně vůbec nic se nesmí odhazovat...

Pod nohama rozevírá svou náruč hlubina. Plošina se kývá ve výšce až padesáti metrů a země je strašně hluboko. Doporučuje se nehledět dolů.

Pod nohama rozevírá svou náruč hlubina. Plošina se kývá ve výšce až padesáti metrů a země je strašně hluboko. Doporučuje se nehledět dolů.

A co všechno už spadlo? „I ta vidlička už letěla. A hlavně večer sem tam špunt. Ale nebojte, jeřáb, popruhy, upevnění, plošina, všechno se řádně kontroluje.“

Ostatně, úchvatný výhled na pražské panorama, kdy Pražský hrad, Petřín, malostranské i staroměstské věže, to vše jako na talíři téměř na dosah vidličky a nože - k tomu výborné jídlo a pití - za překonání případné úzkosti opravdu stojí.

Vynikající výhled. Panorama Pražského hradu, Petřín, Malou Stranu i věže staré Prahy máte skoro na dosah vidličky.

Vynikající výhled. Panorama Pražského hradu, Petřín, Malou Stranu i věže staré Prahy máte skoro na dosah vidličky.

Kdy jste měli od talíře takový výhled?

Kdy jste měli od talíře takový výhled?

Belgický nápad, jak ozvláštnit něco tak nudného jako je pojídání pokrmů v klidu u zemského povrchu, se rychle rozšířil a kočuje po světových metropolích a zajímavých místech. A získal si značnou popularitu. V Praze se na pár dní objevil v Riegrových sadech.

Ke stolu na plošině se vejde 22 lidí, proslulí šéfkuchaři postávají uprostřed a chystají svoje speciality. V Praze se objevují hned dva, na první dva dny italský šéfkuchař Giulio Terrinoni, vyznamenaný michelinskou hvězdou, na celých pět dnů Josué Vergara z Ekvádoru, kuchařské eso ze Salcburku, kde pracuje v prestižní restauraci Salieri.

Na plošině vaří slavný italský šéfkuchař Giulio Terrinoni, který má v kapse michelinskou hvězdu. I on se ovšem musí opásat, i když stojí uprostřed. Přeci jen: co kdyby nějak víc fouklo.

Na plošině vaří slavný italský šéfkuchař Giulio Terrinoni, který má v kapse michelinskou hvězdu. I on se ovšem musí opásat, i když stojí uprostřed. Přeci jen: co kdyby nějak víc fouklo.

Ekvádorský šéfkuchař Josué Vergara vaří v oblacích. Uděláme vám takový americkoevropský mix, prohlásil.

Ekvádorský šéfkuchař Josué Vergara vaří v oblacích. Uděláme vám takový americkoevropský mix, prohlásil.

Hned při příchodu dostanou účastníci sklenku šampaňského, je to poměrně příhodné, trochu to zmenšuje pravděpodobnost, že by se Oběd v oblacích proměnil v Závrať v oblacích.

Místo k sezení připomíná nejen tvarem, ale i popruhy sedadlo v závodním automobilu. Každý je pečlivě přikurtován třemi pásy. Trošku si člověk připadá jako na horské dráze, na takové, co se v ní hledač adrenalinu ocitá i hlavou dolů. Ale to při jídle v oblacích naštěstí nehrozí.

„Pokud bude někomu špatně, tak jsme za dvě minuty dole,“ vysvětluje za organizátory Lotyš Janis Cimerhanis. „Ale zažil jsem to jen jednou. Vystoupali jsme pět metrů a potetovanej pán, do kterého byste to neřekli, chtěl dolů,“ podotýká český číšník.

„Bon Giorno,“ zdraví šéfkuchař Giulio Terrinoni a poté líčí, co se bude podávat. V našem případě to bude brunch.

Lehké pohoštění: vajíčka se slaninou a kousky zeleniny.

Lehké pohoštění: vajíčka se slaninou a kousky zeleniny.

Připoutaný ekvádorský šéfkuchař Josué Vergara. Na ocelových lanech závisí život všech labužníků. A všimli jste si, že celou plošinu drží jen dvě céčka? Ano všimli. Velmi dobře.

Připoutaný ekvádorský šéfkuchař Josué Vergara. Na ocelových lanech závisí život všech labužníků. A všimli jste si, že celou plošinu drží jen dvě céčka? Ano všimli. Velmi dobře.

Nastupovat, upoutat a letíme do nebe. A ještě se u toho bude jíst a pít.
Nic se v pražských Riegrových sadech nestaví. To jen jeřáb zvedá jedlíky do výšin.

Stačí pár minut nahoře, důsledné nedívání se pod nohy, a můžete si plně vychutnat nevšední zážitek na gurmánské atrakci. I když ve chvíli, kdy se za zvuků známého hitu Highway to Hell plošina otáčí kolem dokola, uklouzne jedné z dam vyděšené: „Ježíšmarjá.“

Nahoře, vytrženi ze shonu velkoměsta, máte dvě radosti: prozkoumávat chutě a rozhlížet se. A jen dvě starosti: aby nic nespadlo - třeba mobil, s nímž pořizujete selfíčka - a pak podstupujete zápas s popruhy, které nedovolují výraznější náklon nad talíř. Až při tom vytane na mysli scéna z filmu Obecná škola, kde je malý Eda Souček vyptávající se na lidoveckého blbce Chrousta podobně spoutaný při pokusech o konzumaci polévky...

Takže dobrou chuť.

mprMartin Prachař
  • 6Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz