Po 13 letech vlády byl však stejně zabit - 13. října 54 vlastní manželkou Agrippinou mladší, která ho nechala otrávit.
Claudius, který také sepsal několikadílné dějiny Kartága a Etrusků i slovník etruštiny, před nástupem do úřadu neproslul jako vojenský dobyvatel, jak bylo tehdy obvyklé. Nicméně do historie se zapsal jako císař, který římské impérium rozšířil o Británii, Mauretánii (severní Afriku), Thrákii (část Balkánu) a Lýkii (část Turecka).
Mezi širší veřejností je dnes tento císař znám i díky své třetí manželce Messalině, proslulé nymfomance, která měla údajně běžně během čtyřiadvaceti hodin i pětadvacet milenců. S ní měl Claudius dva syny - Britannika a Octavia, ale po jeho smrti na trůn usedl jeho adoptivní syn Lucius Domitius, zvaný Nero, jehož matkou byla Claudiova čtvrtá žena Agrippina mladší.
Život císaře Claudia se stal předlohou řadě uměleckých ztvárnění, například slavnému románu Roberta Gravese Já, Claudius (1934), podle něhož byl v roce 1976 natočen stejnojmenný úspěšný seriál. Claudiovu smrt zachytila ve svém románu Není římského lidu i Jarmila Loukotková.
