8. února 2017 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

HateFree není jen stránka na Facebooku. ‚Experimentuje‘ s uprchlíky, školí policii

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 29Diskuse
Kampaň iniciativy HateFree Culture upozorňuje na to, že nenávistné komentáře na... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kampaň iniciativy HateFree Culture upozorňuje na to, že nenávistné komentáře na... | foto: HateFree Culture
PRAHA Podle ministra pro lidská práva Jana Chvojky byla pomalu končící kampaň HateFree zaměřená proti rasové i jiné nesnášenlivosti nesrozumitelná pro jiné lidi, než jsou intelektuálové a studenti. I to je jedním z důvodů, proč nesouhlasí s jejím prodloužením. Aktivity autorů projektu však přesahují sociální sítě, kde se kolem aktivity HateFree spojilo více než 54 tisíc jejích fanoušků.

„Co se stane, když se na českém malém městě a venkově objeví rodina uprchlíků ze Sýrie? Jak se k nim tváří v tvář zachováme? Jsme my Češi skutečně tak xenofobní, jak se může podle diskusí na internetu zdát? Chybí nám empatie a solidarita?“

Skrytý test Čechů

Na podobné otázky vzbuzující kontroverzní reakce bychom si jen těžko představili odpovědi, nebýt sociálního experimentu projektu HateFree, který alespoň na malém vzorku českého obyvatelstva ukázal, co dokáže jeden nevšední sociální experiment. Překvapivé závěry skrytého testu v Kolíně následně publikovala české média a na internetu se strhla velká diskuse. (více čtěte ZDE)

Tým HateFree:

  • koordinátor projektu Lukáš Houdek
  • Marie Škardová
  • Adam Podhola
  • Jana Leitnerová
  • Kateřina Gamal Richterová
Lukáš Houdek

Na snímku koordinátor projektu Lukáš Houdek

Díky hloubkové analýze českého internetu za dva roky zas tvůrci kampaně poukázali na docela jiný jev, a sice, že Češi ani pod tíhou uprchlické krize nezapomněli na téma romské menšiny.

Příspěvky o jejích zástupcích byly podle zjištěných výsledků v roce 2015 a 2016 dokonce ještě negativnější než dříve. Analýzu ukazující proměny nálad české společnosti i ke skupině homosexuálů, židů, muslimů či uprchlíků si nechali tvůrci HateFree speciálně vypracovat, aby mohli s důležitými poznatky nadále pracovat a analyzovat je.

„Jsme iniciativou lidí, kteří usilují o život bez násilí a nenávisti,“ prezentují se členové kampaně na svých webových stránkách. Jenže její boj pod hlavičkou Agentury pro sociální začleňování jakožto jednoho z odborů Úřadu vlády proti rasové či jiné nesnášenlivosti ve společnosti, v dubnu podle plánu skončí.

Nikoliv dobrovolně, ale z rozhodnutí nového ministra pro lidská práva Jana Chvojky (ČSSD), který hovoří o „zadání nového projektu“. Autorům toho stávajícího, který je z 80 procent financován z takzvaných norských fondů, totiž nepřímo vytýká neúčinnost a nesrozumitelnost pro jiné lidi, než jsou intelektuálové a studenti. I proto jej nechce prodloužit.

„Nemá jít o přesvědčování přesvědčených, ale o práci s běžnými lidmi, o vysvětlování, že se s takovým násilím může potkat leckdo, protože odněkud pochází nebo nějak vypadá,“ uvedl šéf resortu v tiskové zprávě poté, co v úterý jednal se zástupci projektu. Výtky na jejich adresu spojené s financováním či údajně špatnou pověstí vládního projektu podle něj navíc zastínily samotnou náplň HateFree týmu.

Výsledek jednání s ministrem:

    • Ministr Chvojka po úterní schůzce s vedením HateFree Culture zopakoval, že tento projekt proti rasové i jiné nesnášenlivosti ve společnosti v dubnu podle plánu skončí. Následovat bude vyhodnocení a zadání nového projektu.
    • Mírně odlišně o závěru schůzky hovořil pro server Lidovky.cz i šéf kampaně Lukáš Houdek. "Závěrem jednání s panem ministrem je, že projekt financovaný z takzvaných Norských fondů logicky končí na konci dubna. V horizontu dvou týdnů se znovu sejdeme a budeme mluvit o podobě jeho udržitelnosti,“ uvedl pro server Lidovky.cz krátce po schůzce Houdek.

    Ze slov ministra i dalších kritiků kampaně by se mohlo zdát, že aktivity vznikaly především pro fanouškovskou základnu na facebookové stránce. Tu sleduje více než 54 tisíc lidí.

    Aktivity HateFree se však dotýkají i lidí mimo sociální sítě. Podle analýzy od společnosti Facebook jen v období od listopadu do prosince roku 2015, kdy probíhala akce s názvem „Jsme v tom společně“ tvořili aktivní konzumenty obsahu na facebookové stránce iniciativy z 90 procent lidé, kteří nebyli jejími fanoušky.

    Vedle příspěvků na sociální síti s velkým dosahem se totiž tým Lukáše Houdka zaměřuje i na vyvracení hoaxů, a s těmito výsledky se mohl bez problému seznámit kterýkoli uživatel českého internetu.

    Objasněných manipulativních zpráv se na na stránkách iniciativy od listopadu 2014, kdy se kampaň naplno rozjela, objevilo už více než sto. Jen od začátku roku upozornili členové uskupení na minimálně osm nepravdivých zpráv šířících se velkou rychlostí po internetu. Jedním z nich byl ku příkladu i hoax o saudském „učenci“, který údajně ve videu radil ostatním, jak správně bít manželku. Ve skutečnosti šlo ale o pořad pojednávající o půjčování peněz mezi manželi.

    Právě tuto aktivitu posledně ocenil zejména bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, za jehož působení se kampaň rozjela a který s jejím rušením zásadně nesouhlasí. „Situace ve společnosti není idylická. Panuje určité napětí a strach. Někteří lidé i aktivně šíří nenávistné nebo lživé informace týkající se určitých skupin osob. Je dobré na to reagovat například tím, že se na webových stránkách projektu přinášejí ověřené informace, které vyvracejí nesmysly, které se často šíří a podněcují nenávist či napětí. To je zásadní věc, a to právě v prostředí sociálních sítí, které je z tohoto hlediska někdy bohužel problematické,“ uvedl v úterním rozhovoru pro server Lidovky.cz Chvojkův předchůdce.

    Vyzdvihl ale například i školení policistů v problémových regionech k tomu, aby byli schopni efektivně postupovat ve chvíli, kdy se setkají s obětmi nenávistných projevů.

    Vedle toho se autoři projektu soustředili třeba i na zveřejňování analýz či pořádání festivalů a debat nejen na téma uprchlické krize. Zrovna ve čtvrtek má například v Brně proběhnout moderovaná diskuse s názvem „Homosexualita a náboženství“, v níž vystoupí mimo jiné i Ludovic-Mohamed Zahed, jeden ze zakladatelů první mešity v Evropě podporující LGBT komunitu.

    Tvůrci projektu kromě toho rozjeli také několik kampaní, do nichž se zapojily desítky známých osobností a zástupci nejrůznějších společenských skupin, kteří sami čelili nenávisti. Do kampaně „Jsme v tom společně“, která byla založena portrétech osob doplněných o nenávistné komentáře z e-mailů či komentářů na diskusních fórech, případně i na Facebooku.

    Tohle si o sobě na internetu přečetl zpěvák Ben Cristovao (Na snímku vlevo).
    Kampaň iniciativy HateFree Culture upozorňuje na to, že nenávistné komentáře na internetu se týkají každého z nás. (Na snímku Žanet Vargová).

    Na svých stránkách i na sociálních sítích pak zástupci HateFree zveřejňují také rozhovory a příběhy, v nichž se o svých zkušenostech s nenávistí či nepřijetím ve společnosti kvůli předsudkům rozpovídali zástupci nejrůznějších menšin.

    Členové Houdkova týmu dále pořádají výstavy i netradiční akce nazvané jako „otevřené snídaně“, kde se mohou setkat lidé nejrůznějšího původu i náboženského vyznání. Kampaň HateFree se kromě toho zapojila také do akcí na podporu průvodu Prague Pride.

    HateFree terčem útoků

    Třebaže si takové aktivity získaly řadu podporovatelů, museli se autoři projektu vypořádat i se silnou vlnou kritiky. Za dobu svého fungování kampaň při Úřadu vlády se iniciativa nejednou stala terčem útoků jejích odpůrců.

    Financování projektu:

    • Celostátní mediální kampaň HFC má rozpočet (do dubna 2017) 7 885 076 korun
    • Dále kampaň využívá prostředky programu na publicitu, které se pohybují v hodnotě téměř 10 milionů korun (9 880 000 Kč)
    • Při započtení 1 222 080 korun určených na mzdy (v prodloužení projektu o jeden rok, tedy do dubna 2017), tak disponuje celkovým rozpočtem 18 987 156 korun.
    • Fungování a aktivity iniciativy HateFree jsou financovány z 80 % z takzvaných Norských fondů a 20 % ze státního rozpočtu České republiky

    Na Facebooku dokonce vznikla stránka s názvem „Anti Hate Free“. Kritici útočili zejména na částečné financování iniciativy ze státního rozpočtu, se zdviženým prstem poukazovali i na to, že oslovuje hlavně své přívržence. Vyčítána jí byla také bagatelizace různých společenských jevů, jako je například uprchlická krize.

    Právě to se nelíbilo například expertovi na extremismus Miroslavu Marešovi, který již dříve pro ParlamentníListy.cz o HateFree řekl, že „pro prouprchlickou scénu slouží jako činitel, který ji utvrzuje ve vlastní pravdě, ale také povzbuzuje k větší aktivitě a k internetovým přestřelkám s protiuprchlickou skupinou“. Efekt HateFree kampaně podle Mareše navíc není takový, jaký by si její autoři zřejmě představovali.

    Během posledních dvou došlo i k několika vandalským útokům na místa spolupracující s agenturou. V dubnu loňského roku se útočníci zaměřili na několik kaváren a dalších institucí zapojených do projektu „HateFree Zone“. Na jejich fasádách se tehdy objevily nacistické symboly a výhružné nápisy. Policie z toho následně obvinila pětici mladíků.

    Ministr Chvojka po schůzce se zástupci HateFree uvedl, že kampaně proti rasismu Úřad vlády v různé podobě dělá už od roku 1998 a bude v tom pokračovat. Po konci projektu bude podle Chvojky zhruba osm měsíců času ho vyhodnotit a pracovat na zadání nového.

    Jako argumenty zmiňuje časově například omezené granty i pošlapanou pověst. „Především ho zpochybnila například kauza Křístek,“ napsal serveru Aktuálně.cz. Jednalo se o případ bývalého šéfa HateFree Nikoly Křístka, který zároveň působil i ve sdružení AISIS. To získalo veřejné zakázky v hodnotě pět milionů korun. Dienstbier ovšem tyto informace rozporuje.

    • 29Diskuse


    Šárka Kabátová

    Autor

    Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky


    REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

    SMS Registrace

    Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
    Viz Pravidla diskusí. schovat

    Jak postupovat

    1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

    2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

    Tel. číslo = login,
    formát "+420 xxx xxx xxx"
    Kód ze SMS je rovněž heslo
    Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
    * Nepovinný.
    Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

    Najdete na Lidovky.cz