Pomocí matematické analýzy porovnali, která ze současných deseti finalistek má ideálu nejblíže. Snaží se tak předpovědět, zda za tři týdny vyhraje soutěž Česká Miss 2014. Jméno Miss Experiment drží v tajnosti až do večera 29. března. Autoři výzkumu předpokládají, že se jejich favoritka umístí na jednom z prvních tří míst. Na absolutní vítězství si dokonce vsadili.
Z analýzy sdružení Žádná věda vyplynulo, že z minulých vítězek této soutěže má nejblíže k "ideálu krásy" Hana Svobodová - první česká vicemiss z roku 2008.
Soutěž na Facebooku
Experiment doprovází dobrovolná soutěž na Facebooku, kde se bude mezi zájemci z řad veřejnosti hledat tvář podobná vytvořenému ideálu. Lidé navíc mohou vyplnit online dotazník pro vědce z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Informace o projektu budou od soboty dostupné na stránkách www.experimentmiss.cz a na Facebooku Nemáme rádi viry a Žádná věda.
PODÍVEJTE SE NA VIDEO: |
"Docela mě zajímá, jak to dopadne. Já bych si tipoval, že dobře a skutečně vyhraje u diváků dívka z experimentu," komentoval vědec Jaroslav Flegr z přírodovědecké fakulty. Samotné finále České Miss je ale podle její manažerky Jitky Bělušové velkou loterií. Dotyčná kráska, která by mohla ideál splňovat, totiž musí ten večer zaujmout i svou osobností a postavou. Znamená to, že se musí umět prosadit a být dobře naladěna, což někdy může i velkým favoritkám pokazit velká tréma.
Jak to funguje?
Experiment je zároveň součástí výzkumu biologů z přírodovědecké fakulty. Geometrie tváře souvisí podle nich i s tím, jak se člověk projevuje v každodenním životě. To je možné ověřit díky metodě vytváření průměrných obrázků, při níž se do speciálního programu nahraje více portrétů označených kontrolními body.
Vznikne jeden kompozitní obrázek s charakteristickými rysy zkoumané skupiny tváří. Tak se vytvářela i tato "průměrná miss". Podobně například tým vědce Flegra v základním výzkumu zjistil, jak prvok toxoplasmy, jehož nositelem je třetina české populace, výrazně ovlivňuje chování lidí a také vzhled obličeje. V jiném výzkumu se například ukázalo, že hnědoocí muži jsou důvěryhodnější než modroocí.