Čtvrtek 23. května 2024, svátek má Vladimír
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Kultura

27 smrtí Tobyho Obeda. Vychází kniha o hrozivých podmínkách v kanadských školách

Knihu 27 smrtí Tobyho Obeda vydalo nakladatelství Absynt. foto: Šarlota Šudrychová, Lidovky.cz

PRAHA - Domorodé děti, které vyrostly v kanadských internátních školách si říkají přeživší. „Převýchova. Bití, ponižování, sexuální zneužívání. Za chybu – trest. Za používání rodného jazyka – trest. Za pláč – trest. Za nemoc – trest,” popisuje nakladatelství Absynt tamní podmínky s dovětkem: pravda je ale složitější.
  13:00

„Všechno, co vím o životě, jsem se naučil tam, v internátní škole, v budově pro mladší žáky v North West River. Byly to povinné hodiny, o které jsem nestál. Aritmetika nebo gramatika byly nejmíň důležité, hlavní bylo co nejrychleji se naučit, kdo je váš přítel a komu se raději vyhnout. Kam a kterou cestou chodit, a do kterých dveří rozhodně nikdy nenahlížet. Co se může říkat a o čem se dlouhé roky nezmínit. Byl jsem předškolák, kdy jsem pochopil, že stejně jako nevědomky a automaticky dýchám, se musím neustále a podvědomě ujišťovat, že jsem v bezpečí. Ustavičně jsem zjišťoval, jestli mi nic nehrozí. V takovým podmínkách zní člověku celou dobu v hlavě siréna,” vypráví Toby Obed v knize 27 smrtí Tobyho Obeda polské reportérky Joanny Gierak-Onoszko. Toby Obed shrnuje svá školní léta následovně: „Jsem ten, kdo přežil. Zůstal jsem naživu. Dospělí venku to věděli. Nic s tím neudělali.” 

Systém, který odděloval děti původních obyvatel od jejich rodičů a jehož součástí byly internátní školy, fungoval až do poloviny 90. let. Zpráva kanadských úřadů jej před šesti lety označila za „kulturní genocidu“.

Autorka knihy 27 smrtí Tobyho Obeda Joanna Gierak-Onoszko.

Toby Obed v knize též popisuje jeho život v pěstounských rodinách: „Během následujících osmi let jsem bydlel ve dvaceti domovech. Stěhoval jsem se, nebo spíš oni mě stěhovali z místa na místo v průměru každé čtyři a půl měsíce. Co chci já, co na to říkám, na to se neptali. Brali nás jako kus nábytku, jako překážku, jako pytel odpadků. V každé rodině to bylo jiné, ale snad ve všech mě bili.”

Autorka knihy se věnuje i tomu, jaký dopad na jeho život měl pobyt na internátní škole a v pěstounských rodinách: „Školu jim můžu odpustit, rodiny taky. Nemůžu se smířit s tím jediným: že mě nikdo nikdy nemiloval. Nevím, co to znamená, když tě uznávají. Když ti nechtějí ublížit. Dá se říct, že na dobro jsem si zrovna dvakrát nezvykl.” V osmi letech se Toby pral i čtyřikrát nebo pětkrát denně. „Nepřestával, dokud si nebyl jistý, že ti druzí opravdu trpí. V těch chvílích jej ochromovalo štěstí. Necítil bolest, protože trpěli jiní. Trpěli, protože on tak rozhodl. Dovolovalo mu to vyzbrojit se na odpoledne a večer. Neboť po škole se, jak jinak, vracel k pěstounům a byl to on, kdo pak dostal nařezáno,” uvádí autorka, která za reportáž 27 smrtí Tobyho Obeda byla nominována na Cenu Ryszarda Kapuścińského a získala čtenářskou cenu Nike.

Kniha 27 smrtí Tobyho Obeda z pera polské reportérky Joanny Gierak-Onoszko.

Kniha obsahuje i řadu dalších příběhů potomků původních obyvatel. Na tři sta stranách se snaží zodpovědět i takové otázky jako: Co když byla pečovatelka také obětí násilí? Proč děti z internátu ubližují jiným dětem? Jakou roli odehrála církev a jak se dnes staví k obětem?

Nejnovější absyntovky.

Kniha vyšla v překladu Tadeáše Dohnaňského. Nakladatelství Absynt vydává reportáže z celého světa bez ohledu na téma. Původně se zaměřovalo na slovenský trh, časem začalo vydávat reportážní literaturu také v českém překladu v rámci edice Prokletí reportéři.

V posledních měsících pod jeho hlavičkou vyšla například kniha Země nomádů Jessicy Bruder o novodobých amerických kočovnících, pro které vyrazit hledat náhodný přivýdělek v pick-upu s přívěsem často představuje jedinou možnost, jak neskončit na ulici. Dále vyšlaStřelba v Kodani švédského reportéra Niklase Orreniuse o extremismu, hranicích svobody projevu a Larsi Vilksovi, který proslul karikaturami proroka Muhammada jako psa. A v neposlední řadě publikovalo nakladatelství knihu Fotbalová válka slavného polského reportéra Ryszarda Kapuścińskiho, jakožto autorský výběr z jeho afrických a latinskoamerických reportáží ze šedesátých a sedmdesátých let.

Autor:

Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění

Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...