„Nechceme se bát o svůj život, rodinu a kamarády. Chceme bezpečný prostor pro všechny. Bezpečné ulice, na kterých se nejzranitelnější účastníci dopravy - chodci a lidé na kolech, nebudou cítit v ohrožení. Chceme průchozí chodníky, které nejsou zablokované parkujícími auty a oddělené pruhy pro lidi na kolech,“ znělo minulé pondělí z úst aktivistů při happeningu, kdy desítky lidí zablokovali rušnou křižovatku v centru Brna tím, že si lehli na zem.
Podle mluvčího spolku Brno na kole Martina Špačka je ve městě více preferovaná automobilová doprava a rozvoj bezpečnostních opatření zaostává. „Někdo si koupí auto a má pocit, že se má rychle dostat do centra a parkovat zadarmo, ale město není nafukovací,“ uvedl Špaček.
  |
Pondělní happening pak následovalo zhodnocení práce současného vedení města Brna, které v koaliční smlouvě uzavřené v roce 2016 prohlašuje, že zastupitelstvo začne budovat spojité cyklistické trasy, zaměří se také na komplikované a nebezpečné křižovatky a urychleně začne budovat chybějící infrastrukturu pro bezpečné, komfortní a kapacitní parkování kol. Podle Špačka však z celkové částky čtyři miliardy korun, které vedení města vyčlenilo na dopravu, se pouze 1,5 milionu investovalo do cyklostezek a cyklopruhů.
Aktivisté v brněnském hypermarketu lepili samolepky na potraviny. Dostali je zaměstnanci |
Vedení města nízké investice do cykloopatření odmítá. „Čísla, s nimiž Brno na kole operuje, jsou nepodložená. Každý rok je například pouze na instalaci cyklostojanů uvolňován z rozpočtu milion korun. Kromě samotných realizací se finance vynakládají i na projektovou přípravu, tvorbu studií či výkup pozemků. Z toho vyplývá, že částka 1,5 milionu korun není reálná,“ uvedl mluvčí primátora města Brna Filip Poňuchálek. „Obecně se vedení města Brna snaží maximálně zvyšovat bezpečnost pěších chodců a cyklistů v ulicích,“ dodal.
Aktivisté si stěžovali i na nečinnost policie a nedostatečnou kontrolu dopravních předpisů. „Řidiči pak začínají nabývat dojmu, že se můžou chovat tak, jak se chovají,“ doplnil své vyjádření Špaček. Podle mluvčího Policie ČR Pavla Švába je důležitá především vzájemná tolerance všech účastníků provozu. „To je jediné, co funguje. Cyklisté i řidiči se musí naučit žít v dopravním prostoru tak, aby si vzájemně nevadili,“ uvedl.
V reakci na uvedené události spustilo hnutí Nesehnutí v úterý kampaň s názvem Brnotoč. Během ní vystavili na jedné z frekventovaných ulic pěší zóny v Brně velké kolo štěstí, kde si lidé mohou vytočit konkrétní opatření na podporu pěší a cyklistické dopravy, které zastupitelstvo může zvládnout během jednoho volebního období. „Jsou tam například chodníky. Do Tuřan nebo Bosonoh totiž vůbec chodník nevede, ač jsou tyto městské části s Brnem spojeny přes padesát let,“ uvedl koordinátor kampaně Brnotoč Jakub Kriš. Zástupci Nesehnutí zájemcům nabízí také k podpisu otevřený dopis kandidátům a kandidátkám do zastupitelstva, který ještě před volbami rozešlou. Dopis do čtvrtka podepsalo necelých 250 osob.
Ve stejný den, tedy v úterý 11. září, vedení města Brna spustilo připravovanou mapovou aplikaci pro cyklisty, která je dostupná na stránkách mapového portálu Brna. „V aplikaci jsou vidět všechna dosud realizovaná opatření, další návrhy a priority města v oblasti rozvoje dopravy na jízdních kolech nebo umístění stojanů na kola či sdílení kol,“ doplnil Poňuchálek.
Happening uspořádali aktivisté tzv. brněnské cykloguerilly poté, co se předchozí týden odehrálo několik dopravních nehod. V úterý 28. srpna usmrtilo nákladní auto ženu ve Znojmě, ve středu srazilo v Brně auto cyklistu, když mu řidič nedal přednost. Ve čtvrtek pak srazil řidič, který jel na červenou, ženu na koloběžce ve Vyškově. Ve všech případech byl na vině člověk za volantem.
