Češi netrpělivě vyhlížejí návrat 100 000 Ukrajinců, brzdí to nařízení Bruselu

  5:00
PRAHA - Po koronavirové pauze se Česko opět otevírá dělníkům ze zemí mimo schengenský prostor. Zatím ale jen na papíře – kvůli proticovidovým opatřením by první pracovníci, zejména z Ukrajiny, mohli dorazit pravděpodobně až v září.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto:  Petr Topič, MAFRA

Italské dělníky kvůli koronaviru pouštějí na toaletu semafory. Jejich vzájemný odstup hlídá mobilní aplikace

Vláda minulý týden opět otevřela dveře pro příchod pracovníků z takzvaných třetích zemí. Po zhruba tříměsíční přestávce vynucené koronavirem se totiž znova rozeběhl proces přednostního vyřizování víz pro montážní či stavební dělníky, řemeslníky, svářeče či servírky a další profese, které spadají pod vládní Program kvalifikovaný zaměstnanec. 

První větší vlna zaměstnanců (zejména z Ukrajiny) by mohla do Česka dorazit po prázdninách. Vyřizování víz je totiž kvůli pandemii i přes vládní program komplikované.

Vízová agenda se kvůli koronaviru zastavila v polovině března a od poloviny května se začal provoz českých zastupitelských úřadů v zahraničí obnovovat. Pokud jde o vyřizování víz ve zrychleném režimu ve vládních programech ekonomické migrace, jako první přišli na řadu špičkoví experti, například IT specialisté či vědci. Dále pracovníci ve zdravotnictví, sociálních službách, zemědělství a potravinářství.

Nyní k nim přibyly dělnické a obslužné profese v rámci vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec. „Zastupitelské úřady a generální konzulát ve Lvově opět začaly zpracovávat žádosti o zaměstnanecké karty,“ potvrdil webu Lidovky.cz Miroslav Somol, ekonomicko-právní analytik Asociace malých a středních podniků (AMPS). 

Ředitel odboru usnadňování obchodu a služeb Hospodářské komory ČR (HK ČR) Tomáš Zelený zdůraznil, že lvovský konzulát skutečně pracuje, i přes karanténu, která byla od pondělí prodloužena, a pro veřejnost uzavřenou budovu konzulátu. Svoje přepážky a úředníky totiž žadatelům o vízum a zaměstnaneckou kartu už delší dobu z kapacitních důvodů poskytuje soukromá firma.

AMPS je vedle HK ČR další institucí, která pomáhá vládě s vyřizováním agendy programů takzvané ekonomické migrace. V jejich rámci se zájemci ze zahraničí rychleji dostávají k vízům a zaměstnaneckým kartám, které znamenají povolení k přechodnému pobytu na území Česka na dva roky s možností prodloužení a poté získání povolení k trvalému pobytu.

Klíčoví Ukrajinci

Zaměstnanci z Ukrajiny jsou pro české podniky už tradičně hlavní zahraniční pracovní posilou. Podle statistik ministerstva vnitra jich u nás na konci letošního května z celkem zhruba 618 tisíc cizinců s krátkodobým a dlouhodobým povolením k pobytu byla více než čtvrtina. 

A ve vládním Programu kvalifikovaný zaměstnanec představují většinu – z celkem asi 68 tisíc pracovních míst v dělnických a obslužných profesích bylo koncem loňského roku téměř 62 tisíc obsazeno zaměstnanci z Ukrajiny. Další Ukrajinci, například sezonní pracovníci v zemědělství, u nás pracují na základě krátkodobých víz, která si opatřují jednotlivě.

„Vítáme otevření vízového centra ve Lvově i pro další kvalifikované pozice. Dlouhodobě vnímáme zájem o pracovníky z Ukrajiny i pro segment dopravy, skladování, stavební činnost, strojírenství a řemeslnou výrobu a další profese,“ podtrhuje Tomáš Zelený. Dodává, že od znovuotevření programu komora každodenně vyřizuje desítky žádostí firem.

Pandemie omezí výstavbu silnic a dálnic. Není ubytování pro dělníky, komplikovaný je i transport materiálu

Ukrajinští zaměstnanci podle Miroslava Beneše z HK ČR v Česku citelně chyběli i v dobách nouzového stavu. Část jich totiž, podle odhadu HK ČR téměř sto tisíc, Česko na začátku pandemie opustila a vrátila se domů. Zelený odhaduje, že by jich v současné době mohly chybět až stovky tisíc. Vychází přitom z toho, že už před koronavirem se dlouhodobě nedařilo obsadit asi půl milionu pracovních pozic, o něž Češi neměli zájem.

Kdy pracovní síla dorazí?

„V současnosti běží administrativní část přípravy příchodu zahraničních zaměstnanců do Česka. Tedy přijímání a zpracovávání žádostí zaměstnavatelů o zařazení do programu,“ upozorňuje Miroslav Somol. Samotné udělení víza je ovšem komplikované tím, že podle nařízení Evropské komise dosud platí „koronavirová“ stopka na víza pro pracovníky z mimoschengenských zemí (vyjma zdravotnických a příbuzných profesí). 

„Vyřízení víza je náročný proces, který trvá několik měsíců. Do té doby se již pravděpodobně podaří tuto překážku odstranit,“ soudí Zelený. První nové posily z Ukrajiny by tak do českých provozů podle něj mohly dorazit v září.

Dále jsou tu tací, kteří již vízum dostali, jsou držiteli zaměstnanecké karty anebo povolení k pobytu mimo vládní program. Ti se mohou – při podstoupení negativního testu na covid-19 – do Česka vracet. Ještě včera však bylo podmínkou, že to musí být pozemní cestou. Navíc se do Schengenu dostanou pouze přes Maďarsko, Rakousko nebo Polsko.

Vstoupit do diskuse (3 příspěvky)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.