Ani podle názoru ČNB, která se na studii podílela, nelze v současnosti účast ČR v bankovní unii doporučit. Důvodem je nedokončená architektura bankovní unie a nedostatek zkušeností s jejím praktickým fungováním. Dalším důvodem je chybějící potřeba přístupu ke společným prostředkům bankovní unie pro řešení krize úvěrových institucí v ČR.
„Bankovní unii považujeme primárně za projekt určený pro eurozónu a jsme toho názoru, že Česká republika by měla vstoupit do bankovní unie až ke stejnému datu, k němuž by přijala euro,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Materiál, který má ČTK k dispozici, doporučuje vývoj v oblasti bankovní unie nadále sledovat a jednotlivé aspekty a dopady přistoupení Česka do bankovní unie znovu vyhodnotit v horizontu tří let. Unie vznikla jako reakce zemí platících eurem na finanční krizi.
Závěry aktualizace jsou tak shodné s těmi, ke kterým dospěla Studie dopadu účasti či neúčasti České republiky v bankovní unii v roce 2015 a její aktualizace v roce 2016. „Zpracování další aktualizace se doporučuje až po skončení předsednictví České republiky v Radě EU,“ uvádí materiál. ČR bude stát v čele EU v druhé polovině roku 2022.
Studie již dříve upozorňovala, že v případě přistoupení ČR k bankovní unii by byla omezena řada kompetencí národního orgánu pro řešení krizí, tedy České národní banky. Z původní studie rovněž vyplynulo, že stabilita českého finančního sektoru byla a je ve srovnání s řadou jiných členských států EU vyšší. Obdobně o tom hovoří i nová aktualizace.
Český bankovní sektor je mimořádně zdravý a ve srovnání s řadou jiných členských států EU dlouhodobě stabilnější. V současné situaci vláda přijala společné doporučení o vstup do bankovní unie neusilovat. Vývoj v oblasti bankovní unie budeme samozřejmě i nadále sledovat. https://t.co/VzTXpoiqe1
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) January 11, 2021
MF v dokumentu upozorňuje, že aktualizace sice odráží situaci během roku 2020, ale kompletní data o situaci v bankovním sektoru České republiky a dalších členských států jsou však k dispozici pouze ke konci roku 2019. Aktualizace také nepostihuje v plné míře dopady krize související s pandemií. „Ty se začnou významně projevovat v datech dostupných až v dalším období,“ uvádí materiál.
Projekt tzv. bankovní unie byl reakcí na finanční krizi z roku 2007. Unie, která je tvořena Jednotným mechanismem dohledu a Jednotným mechanismem pro řešení krizí, je primárně určena pro státy platící eurem. Státy mimo eurozónu mají možnost se k bankovní unii připojit uzavřením tzv. úzké spolupráce s Evropskou centrální bankou. Ze zemí mimo eurozónu se k bankovní unii připojily Chorvatsko a Bulharsko, což souvisí s jejich snahou přijmout euro.
