Tesla v divokých 90. letech sice padla, ale dala tím možnost vzniku několika nových firem – a ty dnes ve výrobě a vývoji radarů hrají světovou extraligu. Jednou z nich je společnost ELDIS, která patří do průmyslového holdingu Czechoslovak Group a v současnosti zažívá dramatický růst.
ELDIS sídlí ve staré průmyslové zóně na okraji Pardubic. Od okolních podniků ji ale snadno odlišíte – střechu hlavní budovy zdobí velká radarové anténa. Další míjíme na dvoře. Otevřenými vraty chvíli pozorujeme cvrkot ve výrobní hale.
Co v ELDISu vyrábějí:
Primární přehledové radary
Monopulsní sekundární přehledový radar
Přesný přistávací radar
Systém radarového zobrazení ELDIS |
„Ročně tady vyrobíme kolem 15-ti radarů. Víc toho ve stávajících podmínkách udělat nejde – jsme na výrobním maximu. ELDIS začínal v roce 1991 jako garážová firma v pěti lidech, dnes tady máme necelých dvě stě zaměstnanců. Jen letos jsme přijali asi čtyřicet nových pracovníků. A stejně to nestačí. Pracujeme na velkých zakázkách, a tak nás čekají i velké investice. Nabereme další lidi a rozšíříme výrobní prostory. Bez toho to nepůjde,“ popisuje ředitel společnosti Aleš Jedlička a vede nás do dveří pod obří anténou.
Haló, tady Čína
Minulý týden vedl stejnými dveřmi návštěvu z Číny. Kdybyste pátrali po tom, které slovo je v ELDISu v současné době nejskloňovanější, byla by to asi právě Čína. Pardubická firma tam totiž získala velkou zakázku na 13 radarů. Aktuálně dokončuje jejich výrobu a začíná s montážemi na čínských letištích.
„Podpis se uskutečnil už před dvěma roky, vloni se rozběhla výroba a ta teď graduje. První radar už instalujeme na místě, předpokládáme, že instalace dalších dvou radarů by mohla být zahájena ještě tento rok. Příští rok nás čeká zbylých deset. Celkem do Číny dodáme čtyři kombinované radary a osm sekundárních. Poslední z třináctky bude součástí již několik let provozovaného místního radaru. Ten zároveň rozšíříme a obohatíme o další funkce,“ říká Aleš Jedlička.
Příběh radarů: |
Čínští partneři si připravují jen radarové věže, všechno ostatní se vozí z Pardubic. Do Asie pak veškeré součásti připlují v kontejnerech na nákladních lodích. Tam už na ně čeká tým techniků z ELDISu, kteří radary instalují. Trvá jim to přibližně měsíc. „Teď jsme ve fázi, kdy do Číny míří další radary.“
Součástí práce je i zaškolení místních techniků. „Týmy lidí, s nimiž v Číně spolupracujeme, jsou na hodně dobré odborné úrovni. Jediný problém, na který narážíme, jsou velmi dlouhé schvalovací procesy. Mnohdy je nutné projít spoustou memorand a dohod, ten byznys je tam trochu složitější a zdlouhavější. Žádný větší problém to ale není, trochu odlišnou kulturu respektujeme, byznys to koneckonců moc nebrzdí,“ říká ředitel ELDISu.
Nejsme žádní překupníci
Co Číňany přesvědčilo, aby velkou zakázku na modernizaci svých letišť svěřili právě českému výrobci? „Určitě je mimo jiné oslovilo to, že jsme výrobní fabrika, ne překupníci, kteří dodávají nějaký produkt, za nějž pak následně nejsou schopni ručit. Máme vlastní vývoj podpořený vlastní výrobou. Vím, že to v Číně hrálo velkou roli,“ zdůrazňuje Aleš Jedlička.
Klíčové jsou pak podle něj hlavně reference jiných zákazníků. „Často se setkáváme s tím, že klienti chtějí jezdit na místo, kde náš radar funguje v ostrém provozu. Zrovna včera probíhala schůzka s norským zákazníkem, který chtěl vidět naši instalaci ve Varšavě přímo na místě a s místní obsluhou. Tohle funguje a taková reference je k nezaplacení. Snažíme se proto i v Evropě rozšiřovat vlastní instalace, abychom tu možnost měli čím dál větší,“ říká ředitel pardubické firmy.
Radar v Sárí
ELDIS není na trhu žádným nováčkem. Ani v Evropě, ani ve světě. Své výrobky a služby dodal klientům už ve více jak pětadvaceti zemích celého světa. Maďarsko, Německo, Kanada, Indonésie, Pákistán, Thajsko… Největším zákazníkem je ovšem Indie: pardubický výrobce tam v současné chvíli pokrývá 90 procent vzdušného prostoru.
V číslech:1 000 000 000 – V ELDISu letos očekávají obrat atakující miliardu korun. „Velmi náročnou část roku máme ještě před sebou, ale věřím, že se nám to podaří splnit,“ říká ředitel firmy Aleš Jedlička. 300 milionů – EBITDA, tedy zisk před započtením daní, úroků a odpisů, by za rok 2019 mohl dosáhnout zhruba 30 procent obratu. To ukazuje, že firma dovede vytvořit obrovskou přidanou hodnotu. „Peníze z EBITDA následně investujeme do rozvoje společnosti, do rozšiřování výrobních i technických kapacit. Nejsou to peníze, které by odtekly někam jinam,“ upozorňuje Jedlička. 40 – Od začátku roku firma nabrala čtyři desítky nových zaměstnanců a další se chystá přijmout. Celkem teď v pardubické společnosti pracuje necelých 200 lidí. 60 % – Meziročně společnost navýšila výrobu o téměř dvě třetiny. „Počet zaměstnanců se přitom ve stejném období zvýšil jen asi o pětinu. Vidíme, že ve chvíli, kdy zvýšíte objem zakázek a máte větší sériovost některých dílů, dokážete pracovníky efektivněji využít při výrobě a nepotřebujete tak velký nábor,“ vysvětluje Jedlička. |
„Indický příběh se začal psát v roce 2012, kdy se firmě podařilo získat v silné konkurenci tendr na osm kombinovaných radarů RL-2000/MSSR-1. Asi nikdo si v té době nedokázal představit, jak velká spolupráce nakonec mezi pardubickou firmou a AAI (Airports Authority of India) vznikne. Indové byli zjevně spokojení, protože mezi lety 2014 a 2018 byly uzavřeny další smlouvy. Letos například uvádíme do provozu tři sekundární radary na letištích ve městech Aurangabad, Berhampur a Bikaner,“ pochvaluje si Aleš Jedlička a dodává, že na řadě je dalších pět kombinovaných radarů pro AAI. Pokrytí vzdušného prostoru Indie tak dosáhne téměř sta procent.
Nové výzvy
Kromě již zmíněné pětice nových systémů pro Indii usiluje firma o další teritoria. „Na Slovensku probíhá tendr pro Ministerstvo obrany SR na tři sety radarů. Účastníme se i tendru pro národní norské aerolinie Avinor, který se týká kombinovaného radaru RL-2000/MSSR-1, a podáváme přihlášku do soutěže o zakázku na čtyři kombinované radary, kterou vypsalo Maroko,“ říká Jedlička. Velké příležitosti se chystají znovu v Číně – tam bude ELDIS bojovat o zakázku na dalších jedenáct radarů.
Samozřejmostí jsou podle ředitele zakázky, které vypisuje Ministerstvo obrany ČR. „Když ministerstvo vypíše tendr, kterého se máme jako dodavatel šanci účastnit, snažíme se vždy zapojit,“ říká Jedlička.
Pojďte k nám
Zakázek na nové radary je tedy dost, chybějí však lidé, kteří by je vyrobili a instalovali. Firma od začátku roku nabrala asi 40 nových zaměstnanců – a shání další. „Nábor je pro nás jeden z nejdůležitějších úkolů. Docela se nám daří obsazovat pozice jako elektromechanik, radiotechnik nebo místa v montáži. Bojujeme však s nedostatkem odborně vzdělaných lidí v oblasti softwaru, hardwaru a mikrovlnné techniky. Nejvíc nás ale teď pálí servisní technici na oživování radarů přímo v místě, to je největší bolest ELDISu,“ říká Jedlička.
100 let československého průmyslu |
V Číně potřebují během jednoho roku instalovat už zmíněných 10 radarů. „To znamená, že musíme poslat partu lidí do Číny na celý rok, protože instalace jednoho zařízení opravdu trvá kolem jednoho měsíce. Ti lidé přitom musejí být špičkoví odborníci, kteří umějí oživit kompletní radar, musejí být jazykově vybavení, a ještě ochotní cestovat. Takových pracovníků tady teď máme asi pět – tedy jednu skupinu. Nemůžeme je tam ale poslat na celý rok, protože mají svoje rodiny… Takže prioritou je posilovat tyto týmy, abychom získali alespoň tři party a mohli je během roku v Číně točit,“ plánuje ředitel.
Nové prostory
Jenže ani dostatek kvalitních zaměstnanců nestačí, když nemají kde dělat. ELDIS chce navýšit maximální kapacitu z 15 až 17 radarů ročně na dvojnásobek – a k tomu bude potřebovat nové prostory. „V tuhle chvíli jsme ve fázi tvorby projektu na rozšíření montážní haly – to chystáme na příští rok. Na druhém konci fabriky jsme zakoupili pozemek o velikosti asi 3500 m2, kde připravujeme další projekt: novou vývojovou a testovací halu. Očekávám, že stavět se bude v roce 2022,“ dodává Aleš Jedlička.
V ELDISu ovšem chystají i technologické novinky. Mimo jiné radar s větším dosahem. Sedmdesát let poté, co se na střeše Tesly objevilo zařízení „ze záclonových trubek“, tak jen o kousek dál vznikne jeho vzdálený potomek – vybavený nejmodernějšími technologiemi a s dosahem až 250 námořních mil. Zamíří na řadu letišť po celém světě.
