Pondělí 2. srpna 2021, svátek má Gustav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Herny mizí, víc láká internet. Strhli jsme nálepku kasina v srdci Evropy, tvrdí Schillerová

Ekonomika

  5:00
PRAHA - Za poslední čtyři roky klesl počet heren o 80 procent. Zabírá státní regulace, ale herní byznys silně zasáhl i covid. Obor stále generuje státu vysoké daňové příjmy.

Strhli jsme nálepku kasina v srdci Evropy? foto: Shutterstock

Přes 200 tisíc gamblerů v rejstříku osob se zakázaným přístupem k hazardu, pokles počtu automatů v Česku o 62 procent a počtu heren o 80 procent.

Ministerstvo financí zveřejnilo bilanci hazardního hraní za poslední čtyři roky. Podle resortu se tak ukazuje, že regulace v podobě úpravy daní, přísnějšího dohledu, restrikcí ze strany samospráv i preventivních opatření funguje a Česku se daří výrazně omezovat přístup k tomuto rizikovému byznysu. Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí: Strhli jsme nálepku kasina v srdci Evropy.

Resort uvádí, že zejména v důsledku nové regulace hazardu poklesl od roku 2017 počet hracích automatů z 53,5 tisíce na současných 20,3 tisíce. Ještě víc se za stejné období snížil počet provozoven technických her, tedy automatů, a to ze 4,3 tisíce na pouhých 702 provozoven v celé zemi. Za deset let klesl počet automatů v tuzemských hernách ze 100 tisíc na zhruba pětinu.

„Nastavením jasných pravidel se nám podařilo nejen zkrotit přebujelý hazard, ale především lépe ochránit naše občany a jejich rodiny před destruktivními následky závislosti na hazardním hraní,“ pochvaluje si v tiskové zprávě Schillerová.

Covidová rána pro automaty

Skutečností ale také je, že do omezení hazardu loni významně zasáhla pandemie a na měsíce nucené uzavření všech heren a kasin. Před covidem fungovalo u nás na 35 tisíc hracích automatů, tedy pro hráče nejvýnosnějších, a tedy i nejvíce návykových technických her.

Stát jejich přesné počty eviduje, vybírá z každého z nich čtvrtletně vysoké daně. A to i za dobu koronavirového zákazu provozu, kdy provozovatelům klesly počty zákazníků, a tedy i veškeré příjmy na nulu.

„Jde o obrovské částky v řádu desítek milionů, které musejí provozovatelé platit, přestože přišli o veškeré příjmy. A paradoxně z nařízení vlády. Některým se podařilo vyjednat posečkání daně, jiní raději zrušili povolení pro jejich provoz. Takže jejich automaty vypadly z evidence. O to víc se ale hráči v minulém roce i nyní přesunuli na technické hry přes internet,“ popisuje situaci Jan Řehola, ředitel Institutu pro regulaci hazardních her (IPRH), který sdružuje většinu legálních provozovatelů hazardu v Česku.

Právě masivní přesun hráčů (především právě technických her) na internet do značné míry nahradil výpadek v kamenných provozovnách. Suma daní z hazardu, kterou tak stát loni vybral ve výši 10,3 miliardy korun, se tak příliš neliší od 10,5 miliardy z roku 2019. Částečně loni státní pokladně pomohlo zvýšení sazby u loterií, nejvíc daní však státu generují automaty, u kterých se daň nezvedala.

Masivní přesun hráčů na internet dokládají i další čísla ministerstva financí. V roce 2017 se odehrávalo na internetu zhruba jen deset procent objemu her. V roce 2020 už byl tento poměr téměř vyrovnaný, internetové provozování hazardu činilo už zhruba 45 procent daňových příjmů. A to právě vlivem pandemie.

„Nejvýraznější přesun na internet je možné sledovat u kurzových sázek, kde se podíl internetu na daňovém inkasu v posledních osmi letech navýšil o více než 40 procentních bodů na úroveň 91 procent. Významný nárůst podílu internetového hraní je zřejmý také u technické hry, a to z 16 na 40 procent celkového objemu,“ uvádí ministerstvo.

Stát a samosprávy tak sice výrazně snížily na svém území počty heren a kasin, ale množství hráčů výrazně neklesá. Na internetu je lákavá větší anonymita, snadná dostupnost i fakt, že internetové hry nemají zavírací dobu, lze u nich sedět 24 hodin denně.

Internet, nový ráj gamblerů?

Odborník na problematiku závislostí a bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil soudí, že lidé ve stádiu rizikové závislosti se během krizové situace „rozehráli“ ještě víc, patologická závislost se během krizí může stupňovat. „Známe to u závislosti na alkoholu, gamblerství je na tom podobně. Kolegové v poradnách připomínají, že hráči začali sázet na cokoliv, rozjel se takzvaný e-sport a dávají do toho až nesmyslně vysoké částky,“ vyjádřil se Vobořil.

Na internetu působí kvůli vysokým nákladům v řádu desítek milionů korun na kauci a bankovní garanci, IT technologii i nezbytný marketing jen 13 společností, včetně největších sázkových firem. Společnosti jako Sazka, Fortuna, Chance či Synot neprovozují online jen obvyklé kurzové sázky nebo loterie, ale právě i technické hry – automaty. Díky internetu se jim dařilo snížit pandemické ztráty. Na rozdíl od třicítky firem, které u nás provozují hry jen v kamenných provozovnách.

Například společnost GELP, které tu patří 1700 automatů v kamenných kasinech, klesly loni oproti roku 2019 tržby (inkasované peníze minus výhry) o 35 procent. „Jsme v absolutně bezprecedentní situaci, ze které se budeme vzpamatovávat několik let. Z našeho podnikání, které je legální i legitimní, odejít nechceme. Naopak, krize je příležitost a věřím, že z ní vyjdeme silnější,“ vyjádřil se Pavel Zákravský, ředitel společnosti GELP.

Autor: